Článek
„O umístění raket v České republice je předčasné hovořit,“ prohlásil Barták na společné tiskové konferenci s Gatesem. Závisí to podle jeho slov na technických jednáních i na tom, jak se nový koncept štítu vyvine.
Zdůraznil ale především, že to bude svrchovaným rozhodnutím vlády, která za několik let - až to bude aktuální - bude mít politickou legitimitu. Že Česko je mezi prvními kandidáty pro umístění nových antiraket SM-3, jež budou páteří nového štítu, hovořil Gates na tiskové konferenci ve čtvrtek a v pátek to potvrdila i ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
„Americká raketová obrana v Evropě bude a uvítáme českou účast v její nové architektuře,“ potvrdil Gates s tím, že obě země budou pokračovat ve společném výzkumu raketové obrany. „V Praze se sejde společná obranná skupina na vysoké úrovni - možná počátkem podzimu - a jejím cílem bude posoudit posílení bezpečnostních vztahů mezi ČR a USA,“ oznámil Gates.
Původní plán nebyl dokonalý
Na otázku Práva, jestli bude Obamou oznámený raketový štít schopen reagovat, když USA v budoucnu zase změní zpravodajské hodnocení íránské hrozby, šéf Pentagonu řekl: „Pokud se změní, a já jsem v oboru dost dlouho na to, abych věděl, že se to může stát, budeme s novou architekturou s to se lépe vypořádat ve změněné situaci, v níž se špionážní hodnocení mýlilo, než se starým systémem, v němž chyběly prostředky proti raketám středního doletu.“
„Dalším aspektem je, že původně plánované rakety (proti střelám dlouhého doletu) mohly čelit ne více než pěti cílům (nepřátelským raketám). U Íránu ale vidíme, že vyrábějí a rozmísťují velké množství raket krátkého a středního doletu a jejich salva by překonala kapacitu deseti obranných raket (původně plánovaných v Polsku),“ řekl Gates.
„Takže pokud se předpoklady rozvědky zmýlí, nový systém poskytne mnohem větší ochranu,“ dodal šéf Pentagonu na otázku Práva. Připomněl také, že původní projekt by poskytl ochranu až někdy v roce 2018, zatímco ten nový aspoň nějakou kapacitu už v roce 2011, přičemž „každým rokem poroste jak co do své vyspělosti, tak v pokrytí Evropy“.
Barták: Situace v Česku na závazky nebude mít vliv
Další fáze podle jeho slov začne v roce 2015 rozmísťováním pozemní verze námořních antiraket SM-3. Pentagon počítá s jejich rozmísťováním v bateriích asi po osmi kusech v různých evropských zemích. Gates už ve čtvrtek za výhodu označil, že nezáleží na jejich přesném umístění a že je lze přemísťovat v závislosti na ohrožení.
Barták Gatese ujistil, že i když se datum předčasných voleb v ČR posunulo a neví se, kdy se uskuteční, „vláda a celá státní správa povede zemi stabilně a nebude to mít vliv na žádné mezinárodní závazky“.
„To hlavní pro Českou republiku je, že raketová obrana nekončí, naopak na základě zhodnocení aktuálních hrozeb bude rozvíjena a v některých svých částech urychlena a s ČR se počítá jako s partnerem, který bude mít možnost se do toho nového konceptu začlenit,“ řekl Barták na tiskové konferenci s šéfem Pentagonu Gatesem.