Článek
„Tak takový houbový mix jsme tady snad ještě nikdy neměli. Pokud vycházíme z jasně daných záznamů, nic takového se rozhodně nestalo za uplynulé čtvrtstoletí. Navíc v devadesátých letech by to ani technicky nebylo možné, protože bylo zcela jiné počasí,“ řekl Novinkám botanik a znalec hub Radomír Němec z Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Asi největším překvapením jsou podzimní houby. Občas se sice v oblasti Podyjí stane, že některý z těchto druhů vykoukne z nově rostoucí zeleně i na jaře, je to ale výjimečné. Do podzimního „týmu“ patří čirůvky dvoubarvé. To, že si spletly roční dobu, možná souvisí s tím, že loňský podzim byl suchý a moc jejich růstu nesvědčil. Čirůvky si to prostě vynahradily nyní.
Typicky podzimním druhem, který by nyní v žádném případě neměl růst, je čirůvka dvoubarvá.
Bez větších potíží lze najít i zimní druhy. Jejich typickým zástupcem je třeba ucho jidášovo. „Běžně taky ještě narazíme na nápadný ohnivec rakouský. Ze zimy přesahuje do jara, je to taková houbová sněženka ohlašující příchod jara. V atlasech je uváděn jako nejedlý, ale v některých kuchyních si našel cestu na talíř, třeba jako ozdoba salátu,“ poznamenal přírodovědec.
Příroda je rozjetá. Na Šumavě za chvíli pokvetou vzácné orchideje
Česko je doslova evropským houbařským rájem a houbaření je tu něco jako národní sport. Na hříbky, bedly, praváky, kozáky, modráky či kuřátka chodí zástupci všech generací. Jedinou věcí, kterou se domácí houbaři ještě pořádně nenaučili, je chodit na houby celoročně, což by ale mohla pomoci změnit právě aktuální sezona.
Němec, který je coby zkušený mykolog propagátorem toho, že na houby lze chodit od ledna až do prosince, míní, že současná sezona je sice zmatená, na straně druhé ale zase dává houbařům jedinečnou šanci seznámit se i s druhy, které zatím neznají.
K jaru, které se momentálními teplotními rekordy klimaticky už trochu blíží létu, neodmyslitelně patří kačenky české. „Houba je to jedlá a skvělá, stejně jako smrže, se kterými ji lehce zaměníme, přestože patří do dvou odlišných botanických rodů. Kačenka stejně jako smrže příjemně voní, což ocení každý gurmán při přípravě jídla,“ zdůraznil Němec.
Na houby může vyrazit i ten, kdo se už nemůže dočkat léta. Nejen na Znojemsku najde u pařezů štítovku jelení, která roste už od března. Vylákalo ji příznivé počasí, dostatečná vláha a hlavně teplo. Štítovka je jedlá. Podle odborníků je sice spíše podřadné kvality, nicméně lze ji s dalšími houbami přidat do polévek, takže v kuchyni zdatného houbaře se pro ni vždy najde využití.
V parcích přenáší boreliózu každé třetí klíště
