Článek
Problém násobí skutečnost, že jasan má v přirozeném luhu kolem Moravy a Dyje zastoupení kolem čtyřiceti procent. Otázka je, co s nemocí udělat.
„Je to záležitost posledních let, se kterou v podstatě nevíme, co dělat. Hledáme řešení, ale nic zatím nemáme. Je to mikroskopická houba, která vnikne do vodivých pletiv jasanu a ucpe je. Dá se to přirovnat k mrtvici,“ řekl Právu Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.
Může za to sucho?
Připomněl, že současný problém s expanzí houby zejména do lužních lesů v okolí Břeclavi není první. Poprvé je potrápila již v 90. letech. „Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla na Soutoku podobná situace. Pak přišly roky relativně bohaté na srážky, duby se zmátořily a nemuseli jsme to řešit. Teď znovu nastala suchá epizoda, jež může tracheomykózu, respektive její příznaky, mít na svědomí,“ řekl.
„Ani vědecká fronta není ujednocena, zda je to primární nebo sekundární projev. Nevíme, zda je primárním projevem sucho a sekundárním houba nebo zda, i bez ohledu na sucho, se může houba projevit. Když ale sucho nebylo, v podstatě vymizela. Ne že by nebyla, ale příznaky se ztratily. Myslím, že je to důsledek sucha,“ dodal lesník.
V Maďarsku hlásili nespecifikované hynutí buku, čekáme, jestli se to objeví tady. Nevíme, kde se bere, jak se přenáší, jak tomu zabránit
Dnes cesta lužním lesem nabízí nelichotivou podívanou na usychající stromy. Nejprve se objevují suché větve v koruně, postupně jich přibývá, jak strom chřadne, až nakonec úplně uschne. Nejedná se o zanedbatelné počty jedinců, na Soutoku narůstá podíl nahodilé těžby stromů. Současně nastupuje otázka, čím nahradit schnoucí stromy.
„Možností, jak obnovit jasanové porosty, mnoho není. Sázíme místo nich duby, kde je vlhko vrby. Pokud nám ochrana přírody dovolí, v některých místech používáme ořešák černý. Tím naše možnosti končí. Snad lze ještě použít šlechtěné varianty topolů, topol šedý, tím vyčerpáváme možnosti, jak oblast nepřeměnit na dubové monokultury,“ řekl Půlpán.
Usychají i duby
Jenže na Soutoku usychají i duby. V jejich případě je podle odborníka nejspíše hlavním problémem pokles spodní vody. Strom má věnčitý kořenový systém, natáhne si ho k vodě a bere si ji, plocha koruny je obří a má velký výpar.
„Ve chvíli, kdy dojde, dub reaguje. Snaží se zbavit přebytečné koruny, aby snížil výpar. Pokud přežije, z takzvaných vlků kmene vytvoří náhradní korunu. Pokud nepřežije, je hotovo,“ řekl.
Podle odborníka Lesů ČR je problém hynoucích jasanů další špatnou zprávou pro lesní hospodaření. „V Maďarsku hlásili nespecifikované hynutí buku, čekáme, jestli se to objeví tady. Nevíme, kde se bere, jak se přenáší, jak tomu zabránit. Buků je méně, tak se uvidí,“ řekl. Na Vysočině suchem uhynuly už rozsáhlé porosty smrků a borovic.