Článek
Nakolik se kvůli tomu změnila práce horských záchranářů?
Ubylo nám zásahů na sjezdových tratích, které jsou z našeho pohledu jednodušší, protože víme, jakou technikou se tam dostaneme. Naopak přibylo zásahů ve volném terénu, které jsou těžší. Mnohdy nejsou lidé dobře vybavení, a pak nás žádají o pomoc. Celkově je letos zraněných méně, což je vlastně dobře z pohledu nemocnic a záchranky, které jsou vytížené kvůli covidové epidemii.
Vy byste pro otevření sjezdovek nebyl, přestože by to pro horskou službu znamenalo jednodušší zásahy.
Je třeba v tom nalézt rovnováhu. Musíte si uvědomit, že pro všechny lidi je nejdůležitější následná zdravotní péče, která je v tuto chvíli omezená. Problém s přeplněnými nemocnicemi na horách a v podhůřích je evidentní.
Máme informace, že záchranná služba mnohdy nestíhá a stejně tak nemocnice, že nemají kapacity ještě přijímat desítky zraněných lyžařů, často navíc s těžkými úrazy.
Nejsem zločinec, ani ti lyžaři, říká majitel Vaňkova kopce, kde se stále lyžuje
Přicházejí i kuriozní zprávy, kdy horská služba zachraňovala lidi, kteří vyrazili na hřeben v bačkorách, sandálech nebo jen v teplácích. Zaznamenáváte více takových případů?
Je to dáno tím, že v současnosti do hor vyráží i lidé, kteří nemají vybavení, představu o počasí na hřebenech a zkrátka nejsou připravení na to, co může nastat. Ale to je třeba jedno procento návštěvníků hor. Devadesát devět procent lidí ví, jak mají být vybaveni, a ti si to užívají a není v tom žádný problém.
Avšak i ten nejpřipravenější zkušený lyžař nebo turista se při shodě nešťastných náhod může dostat do situace, kdy potřebuje pomoc.
Myslíte si, že lidé české hory podceňují?
Může to také hrát roli. Charakter našich hor, zejména severních, je takový, že hřebenové partie jsou otevřené a setkáváme se tam se silným větrem a mrazem. Kombinace těchto dvou faktorů pak řadu lidí překvapí, protože pocitová teplota je pak hodně nepříznivá.
Co by podle vás nemělo chybět ve výbavě turistů, kteří míří na české hory?
Když to vezmu od začátku, tak základem je naplánovat si trasu podle fyzických schopností, aktuálních klimatických podmínek na horách, a to i s přihlédnutím k tomu, co se tam odehrávalo tři čtyři dny předtím. Je velký rozdíl, jestli napadlo čtvrt, půl metru nebo metr čerstvého sněhu.
Poté kvalitní vybavení, ať už to jsou sněžnice, skialpy či běžky, na kterém se umím pohybovat, to taky vždycky nebývá samozřejmostí. Co se týče oblečení, je důležité mít víc vrstev. Když stoupám do kopce, můžu si odlehčit, abych se nepotil, a ve vyšších partiích se zase přiobléct.
Určitě doporučujeme dvoje rukavice, já si třeba beru i náhradní čepici a lyžařské brýle, které mohou hodně pomoci v extrémnějších podmínkách. Součástí dnešní výbavy jsou také mobilní telefony. Tady bych zdůraznil, že je třeba mít mobil dostatečně nabitý, jelikož v mrazech klesá výdrž baterií.
Pod lavinou ve Skalistých horách zahynuli čtyři lyžaři
Když už nastanou problémy v horách, bývá těžké se zorientovat a záchranářům vůbec říct, kde se nacházím. Jak tohle mají lidé řešit?
Doporučujeme mít v telefonu aplikaci Záchranka, která tu záchrannou akci vždycky zjednodušuje. Lidé se jejím prostřednictvím dovolají na dispečink záchranné služby, ten vidí jejich pozici v terénu a nám automaticky posílá polohu volajícího s informací, o jaké nesnáze se jedná.
Stále častěji jsou na horách vidět skialpy. Na co si dát pozor při skialpinimismu?
Já bych to v českých poměrech spíše nazval skitouringem. Díky skialpovým lyžím se můžete procházet volným terénem, není to nikterak nebezpečná aktivita, jen je třeba dát pozor při průchodech přes lavinové katastry, a to hlavně v Krkonoších a Jeseníkách, kde hrozí uvolnění lavin.
Základem je zjistit si, jaký stupeň lavinového nebezpečí je v dané lokalitě vyhlášen. Všechny tyto informace lze najít na stránkách horské služby. A když už se rozhodnou do toho katastru vstoupit, tak mít na paměti riziko sesunutí lavin.
S tím souvisí základní vybavení, které by měl skialpinista mít: lavinový vyhledávač, lopatka a lavinová sonda na takzvanou kamarádskou pomoc. Protože skialpinisti by neměli chodit sami, ale minimálně ve dvou třech lidech právě proto, aby si dokázali pomoct.
Jen v turistech to není. Soused vás nakazí spíš než Pražák, říká šéf trutnovské nemocnice
A co zimní bivakování?
S tím problémy nemáme. Ale stejně jako se začínající lyžař nemůže pustit hned na černou sjezdovku, tak lidem, kteří chtějí zkusit přespat venku v mraze a mají na to vybavení, doporučujeme, aby si nejprve udělali záhrab třeba vedle baráku. Tam si to můžou zkusit, zjistí, co by je mohlo překvapit a když nastanou problémy, mají vedle vytopenou místnost.
Zkrátka aby si to natrénovali a pak můžou vyrazit přespávat i do odlehlých míst nebo si dělat záhrab v hřebenových partiích. Ale nejprve musím vědět, že karimatka, spacák a další vybavení, které mám, je k tomu určené a vydrží nízké teploty, které se teď běžně pohybují kolem minus patnácti stupňů.