Horší než kůrovec? Divočáků, jelenů i muflonů je mnohem víc, než lesy unesou

Mnozí odborníci tvrdí, že jde o horší kalamitu než kůrovec – přemnožená zvěř ničí nové stromky vysazené po kůrovcové kalamitě a brání tak obnově lesů.

„Černá zvěř je přemnožena na většině území republiky. Stavy ostatní spárkaté zvěře jsou vysoké na většině území, z toho v některých částech jde o lokální přemnožení,“ potvrdila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Největší starosti s jelení a mufloní zvěří mají v Krušných horách, na Plzeňsku a na Karlovarsku pak s jelenem sika.

„Zvěř se sčítá jednou ročně, ale vzhledem k tomu, že jde o volně žijící živočichy, jsou přesná čísla těžko dosažitelná. Přesnějším ukazatelem, že zvěře přibývá, je výše odlovu,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Například jelenů bylo v roce 2017 odstřeleno téměř 29,8 tisíce, což je víc než o 6 tisíc více než pět let předtím. Podobně u černé zvěře, kde početní nárůst činí více než 44 tisíc kusů za posledních pět let a sto tisíc za posledních deset let.

Jen u některých druhů, například muflonů či srnce obecného, je výše lovu v posledních letech více méně vyrovnaná.

Jednou z příčin přemnožení divočáků je převládající způsob zemědělského hospodaření. Divoká prasata mají ideální podmínky úkrytu v rozsáhlých blocích zemědělských kultur a plně tak využívají rozmnožovacích schopností. Dalším „viníkem“ jsou podhodnocené údaje o počtech zvěře a nízké plány lovu.

Například na území Královéhradeckého kraje podle statistiky vloni majitelé honiteb na jaře napočítali 3343 divočáků a naplánovali si odstřel 1738 kusů. Odstřeleno jich nakonec bylo více než čtyřikrát (!) tolik, přitom letos napočítali o pouhých 30 kusů černé zvěře méně než loni.

„Již sedm let se normovaný stav prasete divokého, což je číslo odvíjející se od rozlohy honiteb a zákonem daného optimálního počtu zvěře na něm, na území Královéhradeckého kraje pohybuje okolo 690 kusů. V roce 2017 zde však bylo odloveno 10 005 kusů a loni 7172 kusů černé zvěře,“ pokusil se numericky přiblížit, jak to je s přemnožením divočáků na východě Čech, krajský mluvčí Daniel Lechmann.

„Loni byly škody zvěří na majetku státních lesů vyčísleny na téměř 19,5 milionu korun,“ prozradila Eva Jouklová s tím, že obecně jsou nejvíc poškozovány listnaté dřeviny a z jehličnatých jedle. Proto se musí výsadby chránit oplocením či jinou individuální ochranou.

Velký problém nastává zejména na plochách osázených po kůrovci. Proto státní lesy podle Jouklové hodlají rázněji postupovat proti pronajímatelům honiteb nelovícím podle plánu.

Vysoká škodí stromům čtyřmi způsoby, kterými jsou okus, ohryz, vytloukání a loupání. „Vytloukání přichází, když jim roste paroží. To je obaleno kůžičkou, ta když dozrává, zvířata svědí. Chodí tedy k menším kmínkům a hlavu s parožím o kmen třou a tím odírají kůru. Trpí tím zejména borovice a modříny,“ vysvětlil Jiří Hovorka, lesník z Frýdlantského výběžku. K loupání dochází zase zjara, kdy mají dřeviny hodně mízy. Zvěř kmínek nakousne a sloupne kůru.

„Nejlepším řešením, jak škodám předcházet, je snížit stavy zvěře,“ dodal Hovorka. Hlavní způsob, jak toho docílit, je lov. Ministerstvo zemědělství podporuje rovněž odchytová zařízení, na druhou stranu odchyt nebo regulace velkými šelmami, například vlkem – jak mnozí doporučují – bude vždy tvořit pouze zanedbatelnou část redukce zvěře.

„Ministerstvo zavedlo zástřelné (dva tisíce korun) na každý ulovený kus prasete divokého uloveného nad tříletý průměr. Navíc s ohledem na šíření afrického moru prasat Evropou je stále umožněn jejich intenzivní celoroční lov bez ohledu na jejich pohlaví a věk,“ dodal mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý s tím, že se připravuje i rozšíření doby lovu jednotlivých druhů spárkaté zvěře, což umožní uživatelům honitby efektivněji zvěř regulovat. „Kromě novely vyhlášky k dobám lovu připravujeme novelu zákona o myslivosti, která bude zaměřena na regulaci spárkaté zvěře,“ dodal Bílý.

„Stanovit únosné stavy zvěře vzhledem ke stavu ekosystému by jistě pomohlo. Ale zatím žádné z odpovědných ministerstev nepředložilo zpracovanou metodiku tohoto posouzení k případné diskusi,“ vyjádřila se k připravované novele Andrea Güttlerová z Českomoravské myslivecké jednoty, podle níž si je jednota vědoma zvýšených početních stavů zvěře a apeluje na své členy ke zvýšené intenzitě lovu.

„Uživatelé honiteb jsou povinni ze zákona udržovat stavy zvěře v rozmezí minimálních a normovaných stavů,“ potvrdila Güttlerová. Současný systém pronájmu honiteb ze strany státních lesů, kdy téměř jediným kritériem je soutěžená cena, ale podle ní bohužel k podstatné redukci stavů zvěře nevede.

„Většina vysoutěžených nájmů se dnes pohybuje v řádu statisíců až miliónu korun za honitbu. K tomu je nutno připočítat náklady na hospodaření a úhrady případné škody způsobené zvěří. Každý nájemce má zájem o určitou kompenzaci těchto vynaložených finančních prostředků a té dosáhne jen s určitým početním stavem zvěře,“ uzavřela Andrea Güttlerová.

Myslivci si tak udržují určitý počet trofejové zvěře, aby mohli pozvat hosty se zájmem o lov a zvěř takto zpeněžit. A to jde jistě lépe v honitbách s větším množstvím zvěře než v početně chudších.