Článek
Místní starousedlík Josef Hampl nevěří, že okruh po dokončení v této části města skutečně uleví dopravě. „Kolem Černého Mostu denně projede 79 tisíc aut. Po dokončení dalších částí okruhu by to mělo být 133 tisíc. Úsek se stane nejzatíženějším ze všech v Česku. Dnes je jím D1 u Říčan, který v pracovní den využije 119 tisíc vozů,“ četl ze svých podkladů.
Varoval, že plánované rozšíření dálnice na tři plus tři pruhy nebude stačit a auta se budou štosovat do kolon. „A když jsou kolony na Černém Mostě, vytvoří se i na sjezdu na D11 a řidiči si zkrátí cestu obytnou zástavbou,“ varoval.
Česko Pražský okruh potřebuje, vysvětloval Kupka obyvatelům Suchdola
Ani pražská zastupitelka Gabriela Lněničková (Piráti), která na besedu také přišla, si není jistá, jestli budou tři plus tři pruhy, místo dnešních dva plus dva, stačit. Přimlouvá se za urychlení výstavby Aglomeračního okruhu, který by auta odvedl.
Jedná se o soustavu silnic II. třídy, které propojují městské části na okraji Prahy a obce za její hranicí. V plánu je někdy v letech 2040-50.
Starousedlice z Božídarské ulice, která se nachází nedaleko rušné dálnice, pozvala řečníky, aby si k ní domů přišli poslechnout, co slyší, byť její dům částečně ochraňuje pětimetrová stěna.
Kupka: Řešíme problém, který tu je
A další obyvatel městské části Vladimír Hošek upozornil, že je potřeba alternativa k přetížené Náchodské, která by odvedla auta, jež jezdí skrz městskou část. Nelíbí se mu ani zamýšlená odpočívadla pro kamiony, s nimiž projekt počítá.
Pražský okruh se plánuje od první republiky. Měřit má 83 km, v provozu je přibližně polovina.
Podle Kupky průzkumy Centra dopravního výzkumu, které porovnávaly spokojenost lidí v evropských městech před a po výstavbě okruhu, ukázaly, že se situace na silnicích po dobudování zlepšila.
„Snažíme se řešit problém, který tu je. Kdyby bylo možné řešit věci jednoduše, tak to řešíme. To, co jsme předložili, vychází z volání Horních Počernic. Naše řešení nedává moc možností jít dál,“ řekl publiku.
Věří, že ucpaným silnicím v budoucnu pomůžou i vysokorychlostní tratě.
Zastřešení části dálnice
Starosta Horních Počernic Petr Měšťan (ODS) považuje za nejdůležitější v souvislosti s výstavbou právě protihluková opatření. Ta chybějí i dnes.
Horní Počernice usilují i o další průjezd do Horních Počernic od Ikey nebo zastřešení části dálnice D11 u Svépravic či další vjezd do technologického P3 Parku.
Zastřešení části dálnice považuje Kupka za nezbytné s tím, že střecha bude zelená. Co se nového vjezdu do P3 týče, koliduje s normami a přípravou úseku 520. Nevyloučil hledání jiných řešení.
Zkapacitnění úseku Satalice - Běchovice, které by mělo nastat v letech 2026-27, je podle ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla klíčem ke zprovoznění úseku 511 mezi Běchovicemi a D1.
A ten se řadí ke klíčovým stavbám v celé střední Evropě. Propojí D8, D10 a D11 s dálnicemi 1 až 7 a odvede podstatnou část tranzitu především těžké nákladní dopravy z Městského okruhu. Stavba by se měla rozběhnout v závěru příštího roku.
Starostové městských částí, které leží v trase jihovýchodní úseku Pražského okruhu, jež před časem oslovilo Právo, se shodují, že nová stavba pomůže přecpaným silnicím na jejich území a že hotová měla být už dávno.
Ujišťují, že se snaží vydobýt ta nejlepší kompenzační opatření za svištící auta.
Starosta Běchovic: Obchvat velmi chybí
Běchovické od hluku z projíždějících vozidel ochrání mohutný val. Po něm intenzivně volali. Starosta Ondřej Martan (ODS) připomněl, že s Pražským okruhem souvisí stavba výpadovky na Kolín, tedy obchvatu Běchovic a sousedních městských částí.
„Velmi chybí. Denně nám středem obce projede kolem dvaceti tisíc aut. A když tři sta metrů daleko pojede byť sto tisíc aut, řekl bych, je to lepší, než když vám jedou dva metry od oken,“ myslí si.
Stavbu vítá i Praha 14, neboť chybějící silnici nahrazují Poděbradská a Chlumecká. „Což je pro místní skutečně peklo,“ konstatovala místostarostka Soňa Tománková (Naše čtrnáctka).
Vedoucí odboru dopravy Petr Vomáčka očekává, že nové dílo situaci na přetížených silnicích zklidní.
„Bude méně dopravních nehod, méně emisí. Odlehčí Štěrboholské spojce, lanovému mostu a okolním propojkám, životní prostředí dozná velkých změn,“ těší se.
Radnici nyní zaměstnává hledání tras, kudy zamíří těžká technika na staveniště, aby co nejméně zasahovaly do krajiny a života občanů, a řeší protihlukové stěny.
„Jednání se vlečou přes několik politických garnitur, měli jsme domluvené věci, které by přispěly rozvoji Dubče, ale teď se k tomu ta současná těžko hlásí,“ vylíčil svůj subjektivní pocit starosta Dubče Jaroslav Tošil (ODS).
„Zcela zásadní jsou zelené pásy“
Chválí přislíbená protihluková opatření ve vztahu k Lítožnici, chráněné krajinné oblasti.
„V Dubči se počítá s 232 metry dlouhým tunelem. Mezi zásadní požadavky Kolovrat patří maximální ochrana proti hluku, omezení znečištění světelným smogem a vytvoření doprovodné zeleně, tedy zelených pásů,“ vysvětluje na webu místostarosta Miroslav Marinčič (Naše Kolovraty).
Vykoupení pozemků od soukromých vlastníků pro zelené pásy podle něj přislíbil nakonec magistrát, stejně jako jejich realizaci. „Zelené pásy vnímáme jako zcela zásadní,“ dodal.
V šestnácti lokalitách, kterých se dopravní stavba dotkne, se pracuje na kompenzačních opatřeních. Například v nivě nad Počernickým rybníkem vznikne jeden z nejhezčích biotopů pro vodní ptactvo na území Prahy.
„Kompenzační opatření nahrazují to, co stavba spotřebuje na přírodě. Snažíme se přírodě vrátit, co jí bylo vzato,“ vysvětlil v pondělí na místě budoucího biotopu expert na péči o životní prostředí Jiří Francek, který na technická a přírodní opatření dohlíží.
Loni na podzim začalo v přírodní památce Počernický rybník bagrování tůní, které slouží jako rozmnožovací stanoviště obojživelníků a úkryt pro opeřence.
Že snažení už nese své ovoce, svědčí to, že v revitalizované nivě lze narazit na čápa černého, ledňáčka říčního, lejska bělokrkého či žlunu zelenou. Za zmínku stojí skokan, netopýři, ondatra, měkkýš velevrub malířský, který patří mezi kriticky ohrožené.
Za největší problém, který budování okruhu přinese, považuje Francek právě úbytek tůní a vhodných míst pro plazy. Proto také vznikly i suché zídky pro ještěrky. Odborníci též zabezpečili jímky po trase budoucí silnice, aby do nich obojživelníci nepadali.