Článek
Hned několik míst postihly v uplynulých dnech rychlé povodně, jaké lidé v těch obcích nepamatují. Co se to stalo v atmosféře?
Současné tzv. bleskové nebo také přívalové povodně vyvolala cyklonální jihovýchodní až východní synoptická situace, kdy k nám od východu proudil teplý a vlhký vzduch, ve kterém se tvořila četná bouřková oblačnost. Extrémně silné bouřky a srážky se ale v Česku vyskytly i poměrně nedávno. Například 24. června 2009 v Bělotíně na Novojičínsku spadlo 124 mm za tři hodiny. V Albrechticích na Bruntálsku 31. května 2016 spadlo v bouřkách 120 mm za hodinu a celkem za tři hodiny 145 mm.
Za posledních čtrnáct dní napršelo více srážek než vloni za celý červen
Jaký to byl charakter bouřek? Obyčejně přece bouřka trvá relativně krátce a pak přejde dál. Teď tomu tak nebylo.
Extrémně silné bouřky se v nejpostiženějších oblastech seřadily za sebe a postupovaly pouze velmi pomalu anebo stály na místě. Hovoříme o tzv. train efektu, který způsobil extrémní srážky. Proto ve Středočeském kraji na Kolínsku na stanici Konárovice spadlo za tři hodiny 120 mm srážek.
Na některých místech napadlo tolik vody a někde, například na Šumpersku, bylo po celý víkend slunečno a nespadla ani kapka. Přitom jsme malá země.
Velké územní rozdíly jsou přesně spojené s tímto charakterem východního a teplého proudění, kdy se vytváří pouze lokální oblačnost a bouřky, a proto může na jednom místě vydatně pršet a bouřit a o pár kilometrů dál svítit slunce.
Kde napršelo nejvíc?
Nejvyšší víkendové srážkové úhrny zaznamenala stanice Konárovice na Kolínsku, kde za víkend spadlo celkem 151 mm, což je více než dvojnásobek červnového normálu. Na mnohých stanicích ve Středočeském kraji, na Karlovarsku, Pardubicku a na Vysočině napršelo až 70 mm, což je červnový normál.
Obecně má tento charakter počasí původ v oteplování planety?
Přívalové neboli bleskové povodně, které jsou spojeny s intenzivními bouřkami, se na našem území vyskytovaly vždy. V historických záznamech o přívalových povodních najdeme stejné vysvětlení jako tuto neděli. Tedy že extrémní přívalové srážky byly spojeny s bouřkami, které se v rychlém sledu vyskytly na stejném místě. V historických záznamech se také často objevují zmínky o intenzivním krupobití. Katastrofální dopady měly přívalové povodně na našem území v letech 1043, 1094, 1122, 1127, 1401 a 1672. V Praze došlo k přívalovým povodním na Vltavě v letech 1141, 1250, 1433 a 1563. V roce 1872 spadlo na Berounce při přívalových povodních 200 mm srážek za hodinu.
Heřmanův Městec se pomalu vzpamatovává z šoku
Budou silné bouřky a lijáky pokračovat, máme s nimi počítat?
Předpověď srážek, jejich přesnou lokalizaci a zejména potom extrémy je složité předpovědět i na dny dopředu. Nyní to vypadá na lokální vydatnější srážky v tomto týdnu opět od čtvrtka. Nicméně teplé a vlhké východní proudění do Česka není během léta vyloučené. S přívalovými lijáky musíme počítat.
Troufnete si říct, jak je to teď s půdním suchem?
Tzv. bleskové půdní sucho, které se na území Česka vyskytovalo v dubnu a bylo dáno tím, že nepršelo a vodu z půdy rychle odebrala nastupující vegetace, je v současné chvíli minulostí. Využitelná vodní kapacita pro rostliny je dobrá.