Hon na vinaře je nechutný, říká šéf svazu Chlad

Co říkáte na to, že se vám podařila vylobbovat nulová spotřební daň na tichá vína?

Jsem za to samozřejmě rád, je to naprosto správně. Upřímně však nejde o žádnou výhru. Spustil se kolem toho nechutný hon na vinaře plný lží. Celý balík opatření se nás také dotkne jako fyzických nebo právnických osob. U piva dochází po dvou letech k návratu sazby na 21 procent DPH, ta je u vína konstantní. Nikdo nám výjimku na dva roky nedal.

Kromě toho vinaři platí daň z příjmu, významně se nás dotýkají úpravy DPFO, DPPO, protože využíváme prakticky půl roku „dohodáře“. Dotknou se nás i daně z nemovitostí. Navíc platíme ze zákona další čtyři platby - za plodonosné vinice, za ověření hroznů, za zatřídění vín a do Vinařského fondu. To zbytek průmyslu neplatí, takže to zas tak zadarmo nemáme.

Ještě k tomu byla zrušena výjimka na vína jako dary jako uznatelné náklady, což pro některá vinařství dělá desítky procent obratu. Takže to bude velká honička, abychom tento výpadek někde nahradili. A pokud se to nepodaří, rezultují z toho nejen propady v prodejích, ale bude to znamenat i pro stát snížený výběr.

Přesto se nad tím spousta lidí pozastavuje, že jim to přijde nefér třeba vůči pivařům, kterým se naopak zvyšuje daň z točeného piva.

Jak jsem řekl, po dvou letech se jim vrací sazba na 21 procent DPH, víno ji sníženou nikdy nemělo. Měly by být vnímány i argumenty, o kterých jsme hovořili s moravskými poslanci. Po vstupu do Evropské unie se řídíme primárně evropskou legislativou, a ta naše s ní musí být kompatibilní.

Od roku 1992 je platná směrnice, která na alkoholické nápoje určuje výchozí sazby pro spotřební daně. Nenulovou sazbu má pivo a líh, u tichého vína i u sektů je tam sazba nula. To plně využívají vinohradnické a vinařské země nad 500 hektarů i ty, které dováží více než vyprodukují. EU je jeden trh, takže se nebavíme o žádné výjimce. Jediná naše výjimka je, že na šumivá vína naopak máme sazbu 23,40 koruny na litr.

V Evropě k tomu bylo přistoupeno, protože dělat víno a pivo není totéž. Když poprvé kopnete do zakládaného vinohradu, tak trvá minimálně čtyři roky, než prodáte první láhev. Přitom investice vás stojí 1,2 milionu na hektar. Čekáte tedy čtyři roky, než zpeněžíte investici. Když už vinici máte, tak čekáte tři čtvrtě roku s obrovskými riziky mrazů, sucha a dalších faktorů na surovinu, kterou můžete sklidit jednou v roce, pokud má být autenticky moravská. A pak prochází nejméně dvouměsíčním výrobním procesem.

Kdežto například u piva, s veškerým respektem k výrobcům, od nákupu surovin trvá 30 až 40 dnů podle ležení a kvašení, než otevřete láhev a toho piva se napijete. Kdykoliv v roce a ze surovin odkudkoliv na světě.

Takže vám to nepřijde nefér vůči pivařům?

Ne, necítím to jako nefér, protože vycházíme z legislativy, která má jasný podklad v evropské směrnici.

Přesto spoustu lidí na nulovou spotřební daň u vína stále upozorňuje. Nestal se z ní takový hořký symbol celého konsolidačního balíčku?

Samozřejmě že stal. Z mého pohledu proto, že jde o téma jednodušeji uchopitelné, konfrontace víno versus pivo. Nikdo o tom nemusí přemýšlet jako třeba u valorizací důchodů.

Zmiňoval jste poslance, díky kterým byla vaše lobby úspěšná. S jakými politiky jste jednal?

Impulzem pro nás byl návrh NERVu, který byl postoupen na ministerstvo financí i s některými nesmysly. Proto jsme kontaktovali politiky primárně z vinařských regionů. Já osobně byl v kontaktu s poslancem Pavlem Kašníkem (ODS), senátory Rosťou Koštialem (ODS) a Tomášem Třetinou (TOP 09), potom i s poslanci Karlem Smetanou (KDU-ČSL) a předsedou hospodářského výboru ve Sněmovně Michalem Kučerou (TOP 09).

Celou dobu jsme se také opírali o postoj ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (oba KDU-ČSL), zpětnou vazbu jsem měl i od poslanců z opozice. Ale nevím, proč furt mluvíme o lobby. Nevidím na tom nic špatného, vždyť do Sněmovny i Senátu volíme naše zástupce, aby hájili naše zájmy, od toho tam jsou. A cíl byl jednoduchý - vysvětlit argumenty a ukázat na konkrétní body, kde NERV chyboval.

Jak to probíhalo?

Mám informace, že se pak spustil humbuk v Poslanecké sněmovně a v Senátu, protože ne všichni informace věděli. Jednání K15 byla uzavřená. V poslancích a senátorech jsme měli prostředníky, abychom dokázali tlumočit naše podněty dál. Měli jsme dvě nebo tři prezentace, natočili jsme nějaká videa, odkazovali na naše stránky a spustili jsme petici. Ale všechno pokojně, s tlakem na argumenty. V posledních dnech jsme nakonec jednali i na ministerstvu financí, kde naše argumenty a návrhy byly postoupeny panu ministrovi.

Podle našich informací byl proti zavedení spotřební daně na víno i premiér Petr Fiala (ODS), je to pravda?

Vycházím z toho, co premiér obecně řekl už před volbami i v lednu po návštěvě vinařského kongresu. Jeho postoj byl konzistentní, nechtěl znevýhodnit náš obor vůči dalším evropským zemím i s ohledem na platnou legislativu. Ale bylo patrné, že výsledek bude kompromisem všech pěti stran, nejen názorem premiéra.

Co jste si tedy slíbili?

Shodli jsme se, že bude nutné, aby se do dvou let revidovala směrnice. Jednak se mění pohled na alkohol, a navíc dobře provedenou změnou můžeme významněji chránit náš trh a naši potravinu.

Diskuze je samozřejmě jasná i z pohledu ministerstva zemědělství a ministerstva zdravotnictví. Zpráva Evropské komisi je standardně připravována každé dva roky, teď ke konci roku 2024. K té době bychom měli přijít s uceleným návrhem, který se však bude týkat i ostatního nápojového průmyslu.

O tom, že se o spotřební dani u vína ještě budete bavit, mluvil i premiér. Už máte nějaké datum, kdy se k tomu vrátíte?

Jsem v kontaktu s ministerstvem zemědělství a řekli jsme si, že se potkáme v průběhu června.