Článek
Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) zveřejnila výsledky průzkumu s názvem České školy pod lupou: Výzkum homofobie, který prováděla u mladých ve věku 14 až 23 let na základních a středních školách v celé republice.
„Alarmující je zjištění, že někteří respondenti zaznamenali na školách urážky a zesměšňování LGBT osob (lesby, gayové, bisexuálové a transsexuálové) ze strany vyučujících. Tato čísla, přestože nejsou vysoká, rozhodně nejsou zanedbatelná – z 1314 dotázaných mladých lidí se jich s takovým chováním setkalo sto,“ říká sociolog a zakladatel PROUD Zdeněk Sloboda, který výzkum vedl.
Často i nadávali
„Výsledky jsou podobné pro žáky základních škol, učilišť, odborných škol i gymnázií. Ani poměr dívek a chlapců ve třídě nehraje v chování vyučujících roli,“ uvedl Sloboda.
Jsou učitelé, které nezměníte, mají jasně nastaveno, že to není v pořádku
Z dotazníků vyplynulo, že pětina odpovídajících slýchala často nadávky od učitelů směrem k homosexuálním spolužákům, osm procent respondentů se setkalo s tím, že jejich učitelé přímo popírali existenci homosexuality.
„Už i na základce jsem se setkala s učiteli, kteří jsou osvícení, vnímají homosexualitu jako normální součást života. Pak jsou ale učitelé, které nezměníte, mají jasně nastaveno, že to není v pořádku,“ popsala svou zkušenost jedna ze studentek ve výzkumu.
Další zmínila spolužačku, která ze školy raději kvůli nepříznivému vztahu učitele, jenž o její orientaci věděl, odešla.
Měli jsme studenta, který byl menšinově orientován, a napadal verbálně okolí, především spolužačky, že se neumí obléknout
Tři čtvrtiny respondentů označily svůj vztah k lesbám, gayům a bisexuálům za pozitivní, vyloženě negativně se k nim stavělo jen pět procent dotázaných mladých lidí. Daleko méně tolerantní je naše mladá generace k transsexuálním lidem (lidé, kteří mají primární pohlavní znaky muže, ale cítí se být ženou, nebo naopak - pozn. red.), ty vnímalo kladně už jen 55 procent dotázaných. Nejméně tolerantní byli heterosexuální chlapci.
Drtivá většina dotázaných mladých lidí (96 procent) přímo či zprostředkovaně zažila nějakou situaci, v níž byly LGBT osoby napadány nebo se staly terčem posměchu. Útoky byly nejčastěji namířeny proti spolužákovi (358 případů), proti respondentovi samotnému (234) či spolužačce (194).
Objevily se ale i situace, kdy samotní členové LGBT komunity byli ti, kdo útočili. „Měli jsme studenta, který byl menšinově orientován, a napadal verbálně okolí, především spolužačky, s tím, že se neuměly obléknout,“ uvedla jedna z respondentek.
Co však ve výpovědích dětí průzkumníky překvapilo, byl fakt, že původci útoků byli i učitelé.
Častá nevědomost
Za nesnášenlivostí a útoky na sexuální menšiny často stojí nevědomost, kterou asi těžko vyčítat dětem, když obecnými informacemi nedisponují ani kantoři.
„Školy mají obvykle preventivní programy zaměřené na klasická témata, jako jsou drogy, alkohol nebo šikana. Prakticky na žádné ze škol, která byla součástí výzkumu, se nepraktikovala prevence ve vztahu k otázce LGBT nebo homofobii, s výjimkou jednoho gymnázia,“ poukazuje na nedostatky školství v tomto směru Sloboda.
„Nemohu říci, že by mě výsledky průzkumu nějak výrazně překvapily. Učitelé jsou vzorkem společnosti a jejím odrazem. Bohužel, i pokud jde o nevědomost nebo šíření negativních postojů. Což je ovšem daleko nebezpečnější, protože jak už dokázalo mnoho zahraničních výzkumů, děti přebírají postoje učitelů. Jak pak máme vychovávat vzdělanou a tolerantní generaci,“ komentovala pro Právo postoje českých učitelů Klára Laurenčíková, předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte.
„Učitelé potřebují přípravu a metodickou podporu zaměřenou na prevenci homofobie a aktivní práci se studenty na toto téma. V minulosti ministerstvo školství vydalo takovou příručku, ale současné vedení ji stáhlo na základě stížností některých lidí, kteří se vyjadřovali v tom smyslu, že tím homosexualitu mezi děti rozšíříme, což je samozřejmě nesmysl,“ dodala Laurenčíková.