Článek
Strojaře s podnikatelskou náturou přitom přivedla k chovu hmyzu krátce po přelomu milénia náhoda. „Jako sportovní rybář jsem se při shánění specifické návnady dostal k člověku, který se tím zabýval. Čistě ze zvědavosti jsem si dovezl pár červů a pokoušel se o množení,“ usmál se Papoušek.
Tuny na export
„Chtěl jsem zjistit, zda to, co mi ten známý popisoval, je opravdu reálné. V malé místnůstce jsem měl pár nádob a spíš jsem to jen pozoroval. Fascinovalo mě to,“ pokračoval. A to s dovětkem, že snad právě proto nedokáže přesně určit, kdy začal hmyz skutečně chovat. Cílevědomému detailistovi se totiž začalo dařit poměrně záhy a z původního rádce se stal první odběratel.
Dnes je firma Papek jednou z největších hmyzích farem v Evropě, většina produkce míří na export. Největšími odběrateli jsou zpracovatelská továrna ve Francii či skupina velkoobchodních center pro prodejny s chovatelskými potřebami. V tuzemsku znají spolehlivého výrobce a dodavatele z Jaroměřic také hned v šesti zoo.
Finálním produktem na prodej jsou larvy před zakuklením
„To je moje srdeční záležitost, a taky prestiž,“ svěřil se podnikatel, který ze čtyř chovaných druhů (tři druhy potemníků a šváb argentinský) tři dělá právě kvůli milým adresátům, nikoli pro zisk.
V závěru loňského roku se po 15 letech firma se sedmi stálými zaměstnanci přestěhovala z pronajatých prostor do vlastního. Kapacita objektu počítá s 12 tunami živého zboží měsíčně. Celý proces, od množení přes líheň po přípravu produktu k prodeji, probíhá ve speciálních plastových přepravkách označených daty.
Přípravky proti hmyzu vyvolávají u tažných ptáků anorexii
Práce se stovkami bedýnek denně vyžaduje pečlivost a důslednost. Na krmení zbytky tu nenarazíte, vývoj receptury pro specifickou směs se opírá o spolupráci s brněnskou univerzitou.
„Každý druh hmyzu se dělá trošku jinak. Čím kvalitnější péče, tím rychleji vyroste a je vitálnější,“ vrátil se majitel farmy a vedoucí výroby v jedné osobě na začátek vyprávění. Už nyní totiž dvě až tři procenta zdejší špičkové produkce míří do gastronomie, kterou tu mají za cíl. Certifikováni by mohli být jako první v Česku už letos v pololetí.
„Ve zverimexech časem většinu živého zboží nahradí stejně jako v akvaristice peletky. V gastronomii má ale hmyz budoucnost,“ připomněl Papoušek známý fakt o vysoce kvalitních bílkovinách.
„Vodu u nás hmyzu vůbec nedáváme, získává ji ze vzduchu nebo z jablek, mrkve či brambor, přidávaných k základní směsi. Na kilo bílkoviny náš chov spotřebuje jeden až dva litry vody. Na výrobu kilogramu hovězího masa spotřebujete 150 litrů vody. I to je do budoucnosti velké téma,“ upozornil podnikatel.