Článek
„Pracovní podmínky jsou nastaveny nepříznivě až nepřátelsky a dlouhodobě se to přehlíží. Mám pocit, že se změny dějí příliš pomalu a má to vliv na atmosféru mezi mladými lékaři,“ zhodnotila praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která má tři děti. V nemocnici pracovala před lety na drobný úvazek a po dětech se do ní už nevrátila.
Z 320 tisíc lidí, kteří pracovali před dvěma lety ve zdravotnictví, tvořily ženy 79 procent. Převaha je enormní, nejvíce u zdravotních sester. Vidět je ale s výjimkou záchranářů ve všech oblastech. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. V nemocnicích pracovalo 29 365 lékařek, mužů o 4,5 tisíce méně.
Trend je patrný už několik let. Nemocnice se mu ale přizpůsobují pomalu.
„První věc je, aby vedení nemocnic poskytovalo částečné úvazky a vycházelo vstříc ženám,“ míní záchranářka a mluvčí Sekce mladých lékařů České lékařské komory Monika Hilšerová, která má dvě malé děti.
S tím souhlasí i Bezdíčková, podle které by se měly podpořit sdílené ordinace, kde by se lékařky s malými úvazky střídaly. Mezi praktickými lékaři je to stále častější.
Nižší úvazky ale mají několik slabých míst. Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková upozorňuje na případy, kdy se ženám v průběhu mateřské snížil úvazek, ale když se chtěly naplno vrátit, vedení jim ho nechtělo navýšit. Už mělo náhradu.
„Rozumím, že je organizačně obtížné pro zaměstnavatele nevědět, jestli se žena vrátí za rok, tři, nebo devět. Na druhou stranu je nemůžeme nutit rodit podle pracovní smlouvy,“ namítla Hilšerová s tím, že někde dostávají těhotné smlouvu na dobu určitou, aby jim nemocnice nemusela držet místo. Občas to může být oboustranně výhodné.
Za odchody zdravotníků je i vyhoření
Brzy naskočit zpět
Udržet si stávající pracovníky je i v zájmu nemocnic. Lékařská komora začátkem podzimu upozornila na případy, kdy nadřízení žádali lékařky nedlouho po porodu, zda by nevzaly pár služeb, které se nedařilo vykrýt. Problém je také s přesčasy, které se ženám s nižším úvazkem až do dosažení jednoho celého úvazku nezapočítávají, takže za ně nemají příplatek navíc.
Bude to určitě běh ne dlouhou trať, ale musí se to začít měnit
A pak jsou tu peníze při mateřské. Systém teď tlačí ženy k tomu, aby pracovaly do poslední chvíle, pokud chtějí mít solidní základ pro její výpočet.
„Sloužila jsem ještě ten měsíc, který jsem odcházela na mateřskou, abych měla vyšší vyměřovací základ. A od 7 měsíců po porodu jsem opět nastoupila na DPČ, protože tvoří momentálně 2/3 mého měsíčního příjmu při rodičovské,“ svěřila se Sekci mladých lékařů na sociálních sítích Daniela Vávrová.
Těhotným přitom zákoník práce zakazuje přesčasy sloužit. „Přijít o 40 procent výdělku na mateřské za prvního půl roku, a následně o dalších x procent na rodičovské v závislosti na tom, jak dlouho dobu s dítětem zůstanete doma, je tristní,“ popsala redakci lékařka Michaela Daňková, která má půlroční dcerku.
Ženám na rodičovské se navíc prodlužuje doba, za kterou splní podmínky pro získání atestace. To, co bezdětní kolegové zvládnou za 40 hodin týdně, si musí rozložit na delší úsek. Často v řádu let. Neusilují ale o zkracování.
„Můj primář tomu úplně nakloněný nebyl, poslední stáž jsem dělala ještě měsíc před porodem, aby mi to vyšlo. Když už máte dítě, je to rozhodně náročnější, než když jste sama,“ popsala lékařka.
Nonstop školky
O upravení vyrovnávacího příspěvku, který má lékařkám dorovnávat peníze v době, kdy neslouží, chtějí lékaři debatovat na ministerstvu ve čtvrtek. Stejně jako o větší podpoře jeslí a školek při nemocnicích. Běžné je to ve větších nemocnicích, ty menší se pomalu připojují. Povzbudit by je podle lékařek mohlo i centrální doporučení z ministerstva.
„Nejde jen o to, že je nemocniční školka blízko práce, ale že mají otevřeno už od šesti ráno, zatímco většina školek má od sedmi,“ upozornila Hilšerová na to, že jim směny začínají často právě od sedmi.
Uvítaly by to i zdravotní sestry. „Bylo by vhodné, kdyby se při nemocnicích vytvořily dětské skupiny nebo jesle s prodlouženým nebo nepřetržitým provozem,“ uvedla Žitníková.
„Bude to určitě běh ne dlouhou trať, ale musí se to začít měnit,“ uzavřela Hilšerová.