Článek
Vědci se snaží odhalit příběh spojený s tímto předmětem. Opasek byl vyroben před 2200 lety a zřejmě jej jeho majitelka obětovala bohům. Našel se v místech, kde tehdy býval rozlehlý prales.
„Jeho majitelka musela patřit k tehdejší velmi bohaté vrstvě. Opasek možná při svém rituálu roztrhla. Přestože se nám zachoval v poměrně dobrém stavu, nejsme schopni to zjistit. Pak jej umístila do země do otvoru, který obložila kameny a jedním z nich jej zakryla,“ řekla Právu archeoložka Zuzana Jarůšková z Muzea Boskovicka.
Zdůraznila, že jde o první téměř kompletní keltský opasek nalezený na Moravě. Otázka je, kde byl vlastně vyrobený. Jisté je, že jej musel zhotovit velmi dovedný řemeslník. Opasek tvoří kromě malých bronzových odlitků i řetízky, přičemž každé z oček má průměr pouhé tři milimetry.
Co po bozích keltská žena za opasek žádala, to už nezjistíme
Zbytky opasků se našly i v Němčicích na Hané na Prostějovsku. Jenže metalurgický výzkum ukázal, že ten z Kunštátska je vyroben z bronzu s vysokým obsahem olova, a byl tedy vyroben jinde.
Dvě stě let před Kristem, tedy v takzvané době laténské, byla oblast tehdejšího Blanenska rozlehlým pralesem.
V severní části Boskovické brázdy stálo jen několik keltských osad. Opasek se našel zhruba sedm kilometrů od jedné z nich, tedy v naprosto odlehlých končinách. Nejbližší větší keltské centrum bylo oppidum Staré Hradisko na Prostějovsku.
Tajemná oběť
„Nález opasku jsme dosud tajili, abychom mohli místo nálezu prohledat. Nenašli jsme ale vůbec nic. V místě nálezu je v krajině výrazný skalní masiv. Oblast připomíná rituální krajinu. Pracujeme proto s teorií, že tato oblast mohla být v době Keltů i místem pro obřady. Co po bozích keltská žena za opasek žádala, to už nezjistíme,“ uvedla archeoložka.
Překvapivá je délka opasku. Měří totiž dva metry. Původně si vědci mysleli, že patřil velmi tlusté ženě, pak ale dospěli k závěru, že se zapínal tak, že část z něj visela ženě po boku. Předmět nechali muzejníci nakonzervovat a v Rakousku nechají zřejmě vytvořit jeho kopii. Oba předměty by chtěli i s informacemi o keltském osídlení regionu vystavit v boskovickém muzeu.
„Nálezce čeká drobná odměna. Příběh je příkladem toho, že mezi takzvanými detektoráři jsou i lidé se skutečným zájmem o historii. Pokud s archeologem spolupracují, jsou velmi užiteční,“ doplnila Jarůšková.