Článek
Nikdo z koalice, stejně jako z BIS, nechce odchod Langa z pochopitelných důvodů jakkoli komentovat, tím spíš, že v minulosti se o jeho konci hovořilo opakovaně.
„Bez komentáře,“ odpověděl Sobotka na přímý dotaz Práva, zda může informaci o odchodu šéfa BIS potvrdit.
Ještě loni přitom premiér na stejný dotaz novinářů reagoval slovy, že o tom nic neví a žurnalisté nejspíš nemají přesné informace.
„Ředitele BIS jmenuje a odvolává vláda, váš dotaz je proto potřeba směřovat tam,“ omezil se na strohé konstatování mluvčí kontrarozvědky Jan Šubert. Současně popřel, že by někdo o odchod ředitele usiloval.
Kdo za něj, kam s ním
O loajalitě „téměř neviditelného“ Langa svědčí fakt, že ve funkci přežil několik vlád a loni ho prezident povýšil do hodnosti generálmajora. A to na návrh Sobotkovy vlády. Právě vyřešení této delikátní záležitosti může v koalici znovu rozbouřit vody. Po sporu mezi soc. dem. a babišovci o reformu policie a po odchodu šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty může výběr Langova nástupce odstartovat další koaliční přestřelku.
Sobotkova vláda za svého vládnutí už obměnila ředitele zbylých dvou tajných služeb, a to Vojenského zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace neboli civilní rozvědky. Šéfa vojáků má pod palcem ministr obrany, který ho do funkce jmenuje se souhlasem vlády a po projednání v branném výboru Sněmovny.
Pro ředitele civilní rozvědky platí stejný postup, ale je v kompetenci ministra vnitra. V případě BIS však šéfa jmenuje po projednání ve sněmovním výboru vláda, které je také odpovědný.
Babišovcům by se podle kuloárových informací hodilo, pokud by třeba lidovci přišli s nápadem na Šlachtu. To ale není jisté, byť jejich předseda Pavel Bělobrádek se v uplynulých týdnech s šéfem útvaru sešel a nechal se slyšet, že by Šlachta měl zůstat ve službách státu. Bez ohledu na to, kdo bude nástupcem Langa, musí politici také vyřešit nerudovskou otázku, co s ním.
Do čela NBÚ za Navrátila?
V politických kuloárech tak znovu ožily spekulace, podle kterých by Lang mohl případně vystřídat Dušana Navrátila v čele Národního bezpečnostního výboru. Takové řešení by se prý – podle zdrojů Práva – nejvíc zamlouvalo prezidentu republiky Miloši Zemanovi, který Navrátilovi nemůže odpustit, že jeho úřad nedal bezpečnostní prověrku kancléři Vratislavu Mynářovi, stejně jako náčelníkovi vojenské kanceláře Hradu Rostislavu Pilcovi.
V každém případě se vláda nejspíš pokusí najít Langovi místo ve státních službách, tím spíš, že k odchodu se rozhodl sám. Právě takové řešení slibují politici bez ohledu na partajní dres skoro dvacet let.
Lidé ze zpravodajské komunity totiž mají nespočet utajovaných informací, kvůli nimž politici považují jejich případný přechod do soukromé sféry za nežádoucí. A to navzdory povinnosti mlčenlivosti.
To se ovšem dosud hlavně v případě civilní kontrarozvědky nepodařilo. V soukromé sféře skončili Stanislav Devátý, Karel Vulterin i Jiří Růžek.