Článek
Klip kromě sestříhané Klausovy zdravice z mítinku obsahuje toliko představení Jany Bobošíkové coby volebního lídra bloku. „Doufám, že toto uskupení osloví občany; že v těch volbách uspějí,” přeje na videu bývalá hlava státu.
Hymna, kterou složil a nazpíval bývalý poslanec za ODS Tomáš Úlehla, vzbudila kontroverzi kvůli užití zlidovělého sousloví, jež se objevilo ve filmu Marečku, podejte mi pero. Svěrák, který je spolu se zesnulým Ladislavem Smoljakem autorem scénáře, pohrozil bloku žalobou.
S estonštinou je Bobošíková vedle
Autoři filmu sousloví prezentovali jako vtipnou hříčku tlumočníka, který větu „Hujere, jděte si po svých!” rumunské delegaci přeložil jako „Hujer, metelescu blescu!”, přičemž koncovka „scu” měla navozovat dojem rumunských slov. Úlehla tvrdí, že komedii Marečku, podejte mi pero neviděl a že si myslel, že jde o moravské zaklínadlo. Bobošíková pak v rozhovoru pro TV Barrandov do debaty přispěla trvzením, že jde o výraz z estonštiny, což si podle ní může každý dohledat.
„Výraz metelesku blesku, o němž paní Bobošíková tvrdí, že je z estonštiny, v tomto jazyce neexistuje,” sdělil Právu Michal Dobrovolský z brněnské společnosti Lingea, která vydává jazykové slovníky.
Takový výraz estonština prostě nemá!
„Na slovníku estonštiny už pár let pracujeme (veřejnosti je dostupný na portálu www.dict.com), ověření je poměrně snadné,” píše Dobrovolský.
„Takový výraz estonština prostě nemá! Na písmena -sku končí jen pár slov např. järsku (zprudka), plasku (čutora), tasku (kapsa) nebo tuuletasku (větrník). Estonština je aglutinační jazyk, čili podobně jako maďarština či finština tvoří hodně tvarů přidáváním koncovek, má mj. 14 pádů s koncovkami např. -s, -st, -le, -lt, -ks, -ni, -na, -ta, -ga, přičemž koncovku -sku ani tady nenajdete. Tento výraz neznají ani rodilí mluvčí estonštiny. Jednoduše řečeno, tvrzení (Bobošíkové) je zcela nesmyslné,” doplnil.
Dobrovolský dále uvedl, že kdyby politička snad chtěla „vylepšit“ svůj výrok například tvrzením, že se zmíněné slovo jinak píše a takto pouze vyslovuje, potom je třeba zdůraznit, že estonština má velmi jednoduchou výslovnost. „Text se v podstatě čte tak, jak se píše, a konkrétně Čechovi estonská výslovnost nečiní žádný zvláštní problém. Písmeno k se skutečně vyslovuje jako k, velkou komplikaci nepředstavují ani dlouhé souhlásky bb, kk, pp, rr, ss a podobně,“ dodává Dobrovolský.
