Článek
Vedle popisu jednání všech obžalovaných žalobce důkladně shrnul a rozebral všechny důkazy svědčící o jednotlivých proviněních každého z obžalovaných. A na úplném konci nejdelší závěrečné řeči, jakou kdy pronášel (jak sám přiznal), vznesl Kadlček návrhy trestů. Hejtmanu Půtovi, mimochodem jednomu z nejoblíbenějších i nejúspěšnějších hejtmanů v Česku, navrhl za přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele pět let odnětí svobody.
Důkazy, o něž se státní zástupce opírá, shromáždili vyšetřovatelé třeba z odposlechů telefonních hovorů i schůzek obžalovaných nebo z jejich e-mailové korespondence. Právě v tom se ale jednotlivý případ hejtmana Martina Půty od ostatních obžalovaných liší. Hlavní důkaz proti krajskému politikovi ze severu Čech je totiž poměrně neobvyklý – jde o několik různých tabulek. Vytištěných, uložených v počítači i ručně psaných.
Státní zástupce navrhl pro hejtmana Půtu pět let vězení za korupci
„Dlouho jsme proti němu (hejtmanovi) neviděli dostatek důkazů. Když jsme ale objevili tabulky, pak už jsme neměli moc na vybranou,“ řekl o důležitosti tabulek jako důkazu proti hejtmanovi Radim Kadlček.
Kostel sv. Máří Magdalény v Liberci – právě jeho se zmanipulovaný dotační projekt týkal. Dnes je obehnaný plotem a dál chátrá.
| O co v kauze Půta jde? |
|---|
| Především o přestavbu zchátralého libereckého kostela sv. Máří Magdaleny na poradní centrum pro využití geotermální energie. Projekt, který se připravoval v letech 2012 až 2014, měl rozpočet 65 milionů, z toho 55 milionů měla dodat Evropská unie skrze Regionální operační program (ROP) Severovýchod. Obžaloba ale tvrdí, že rozpočet byl až neuvěřitelně předražený a že se přestavba dala uskutečnit za 39 milionů korun. Zbývajících šestnáct milionů (do výše dotace) mělo sloužit na úplatky. |
| O dotaci žádala společnost Geotermální energie pro občany (GEPO), kterou zakládal někdejší liberecký zastupitel za ODS Jiří Zeronik. Protože byl už v době usilování o dotaci v jiné kauze trestně stíhaný za korupci (měl se pokusit uplatit Šimona Stejkozu, asistenta poslance Michala Babáka z Věcí veřejných), byl celý liberecký projekt od počátku považovaný za rizikový. ROP by peníze z fondů proplácel až v momentě uskutečnění prací a ještě po následné kontrole. |
| Zakázku na přestavbu kostela získal Metrostav. Jak u soudu vypověděl sám Zeronik, výběr zhotovitele byl od počátku zmanipulovaný a s Metrostavem dopředu domluvený. Zlom nastal v roce 2012. Zeronik byl totiž za uplácení poslaneckého asistenta pravomocně odsouzen, dostal strach a smlouvu s ROP Severovýchod za GEPO sám vypověděl. To se ovšem nelíbilo Metrostavu, jenž se snažil celý projekt ještě zachránit a právě proto – podle vyšetřovatelů – potřeboval vlivné přímluvce, jakým mohl být hejtman Půta. |
Mrtvý autor
O jaké tabulky jde? Vyšetřovatelé i žalobce tvrdí, že si do nich manažeři stavební firmy Metrostav zaznamenávali, koho a jak moc uplácejí i aktuální stav proplacení. Tabulky tak obsahovaly jméno, výši úplatku, jaký má dotyčný dostat, a následovaly kolonky Vyplaceno a Zbývá vyplatit.
Státní zástupce Radim Kadlček
„Jejich obsah naprosto sedí se zachycenými telefonními hovory, schůzkami a e-maily,“ upozornil žalobce na to, že samy tabulky jsou podpořeny dalšími důkazy.
S tabulkami ovšem souvisí i neobvyklé skutečnosti. První z nich je ta, že hlavní autor těchto tabulek, někdejší manažer liberecké pobočky Metrostavu Jaroslav Stuchlík, na konci loňského roku zemřel. Že byl jejich autorem, vcelku není pochyb. Vyšetřovatelé objevili některé tabulky v libereckých kancelářích Metrostavu a další i při domovní prohlídce přímo u Stuchlíka doma.
Nejsem „Nejvyšší“, brání se u soudu hejtman Půta
Manažer stihl na začátku soudního procesu vypovědět, že nikoho neuplácel. Z obžaloby bylo přitom patrné, že organizaci a rozdělování úplatků přičítá žalobce na vrub právě Stuchlíkovi a jeho kolegovi z Metrostavu Janu Petráňovi.
Stuchlík už do dalšího průběhu řízení nezasáhne. S ohledem na úmrtí soudce Petr Neumann jeho stíhání zastavil. Jeho kolegovi Petráňovi ovšem navrhuje státní zástupce ještě vyšší trest než Půtovi – šest let natvrdo.
Záhadný Nejvyšší
Nejpodivnější okolností spojenou s tabulkami je ovšem fakt, že ačkoliv jsou hlavním důkazem proti Martinu Půtovi, jeho jméno vůbec neobsahují. Žalobce totiž tvrdí, že Stuchlík Půtu zakódoval do označení „Nejvyšší“. A ten měl podle tabulek dostat osm set tisíc korun, přičemž půl milionu mělo být předáno a dalších tři sta tisíc zůstalo Nejvyššímu v kolonce „Zbývá vyplatit“.
„Stojím si za tím, že Nejvyšší skutečně označuje obžalovaného Půtu,“ tvrdí státní zástupce.
Politik to pochopitelně odmítá. „Je to absurdní,“ brání se Půta. „Ty tabulky jsem nikdy neviděl a nevěděl jsem o nich,“ říká.
