Nově oznámené hlavní pilíře důchodové reformy

Podle Jurečky by se penze měly nově valorizovat o třetinu růstu reálných mezd, zatímco nyní je to o polovinu.

Garantovaný důchod by se na základě opatření měl zvýšit na 20 procent průměrné mzdy. Z toho 10 procent je základní část a na 10 procent se zvedne zásluhový díl.

Zpřísnění odchodů do předčasného důchodu bude znamenat, že namísto nynějších pěti let se maximální doba předčasného důchodu sníží na tři roky.

„Do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu a zároveň má splněnou dobu pojištění alespoň 40 let,“ uvedl Jurečka s tím, že se zvýší i krácení, aby nebyl odchod do předčasného důchodu výhodnější než vyčkání na řádný důchod.

Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří odpracovali 45 let, budou mít možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. Podle návrhu by se mělo jednat o osoby ze  3. a 4. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Zvýšení odchodu věku do důchodu, které je sociálně velmi citlivé, by se mělo zvyšovat pouze na základě dat Českého statistického úřadu (ĆSÚ) dle zvyšování věku dožití. Úprava věku odchodu do důchodu nad dnešních 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965.

„Cíl je jasný, průměrná doba výplaty důchodů i v budoucnu nesmí klesat. Každý musí dostat možnost strávit v důchodu alespoň 21 let,“ uvedl ministr. Věk odchodu do důchodu se bude nastavovat každý rok lidem, kterým bude ten rok 50 let.

Součástí reformy má být i ocenění výchovy dětí. Kabinet chce nahradit ocenění doby péče o děti rodičovským vyměřovacím základem. Ten bude stanoven ve výši průměrné mzdy, přičemž podle ministra by se mohlo průměrné zvýšení důchodu pečujících pohybovat v řádu několika stokorun měsíčně.

Manželé by se do budoucna mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně, což by jim zajistilo stejný nebo velmi podobný důchod.

Vdovy a vdovci by měli nárok na vdovský důchod po dobu pěti let, podobně jako v minulosti.

Nepopulárním opatřením bude jistě zvýšení minimálního základu pro OSVČ. Živnostníci totiž platí převážně minimální vyměřovací základy, což vede k velmi nízkým důchodům.

Zatímco v roce 2022 byl minimální odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 2 741 Kč, s úpravou by to bylo 4 541 Kč. V prvních třech letech podnikání by ale snížený minimální vyměřovací základ zůstal.

Vláda v rámci reformy hodlá upravit i pravidla pro dohody o provedení práce. „Bude proto zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu,“ konstatoval Jurečka.

I OSVČ se týká garantovaný důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy.