Hlavní hygienička: Tropických nemocí přibývá i kvůli batůžkářům

Na extrémní výkyvy počasí i intenzivní horké dny si už budeme muset podle klimatologů zvyknout. Jak se na změny připravujete na ministerstvu?

Dlouhodobě spolupracujeme na plánu klimatických změn s ministerstvem životního prostředí. Aspektů spojených se změnou klimatu je mnoho a můj odbor se primárně věnuje zdravotním rizikům a doporučením pro veřejnost.

V horkých letních dnech se doporučuje nepít ledové tekutiny a ideálně občas zařadit i minerální vody či iontové nápoje. Stejně tak bychom si měli oblékat světlejší oblečení, abychom minimalizovali vliv slunečního záření na tělo. Důležitá je i pokrývka hlavy.

Hodně se v poslední době diskutuje o klimatizaci. Nejen v dopravě, ale hlavně v kancelářích a autech máme tendenci pouštět ji na 20 °C, když je venku třicet, což je špatně. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by měl být plus minus 6 °C, aby nedocházelo k teplotnímu šoku, který známe i ze zimy, když je venku velký mráz.

Připravují se ale i nějaké systémové změny ve spolupráci ministerstev, které reagují na delší období sucha, vysoké teploty? Třeba z hlediska hygienických požadavků na stavby budov?

Zatím o konkrétních změnách nediskutujeme. Budeme si zřejmě muset zvykat na klimatizované prostory. Více jsou ale změny vidět ve vztahu k životnímu prostředí a zvířatům. Například onemocnění způsobená klíšťaty, která byla dříve specifická pro středomořské oblasti, jsme už zaznamenali i v Česku. Vyšší výskyt viru, který způsobuje zánět mozkových blan, mají už i v Rakousku a postupně se dostává i k nám.

I klíšťata, která bývala dřív jen v okolí řek nebo teplejších a vlhkých oblastech, jsou dnes běžně v městských parcích a vyskytují se i ve vyšších nadmořských výškách v Krkonoších. Postupná změna klimatu přináší i tato rizika.

Zvažovalo se, že by v EZKartě, kde je aktuálně vidět jen očkování, mohly být i informace o tom, kde jsou sinice nebo jaká zátěž lidem kvůli extrémnímu počasí hrozí?

Určitě ano. Komunikujeme s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, který definuje obsah, aby tam byla sekce, kde se zobrazí informace nebo webové stránky krajských hygienických stanic s přehledem o stavu koupacích vod. Stejně tak informace o výskytu klíšťat a pylový monitoring.

Zmínila jste exotické druhy klíšťat a komárů. Jaké riziko pro nás představují?

Nyní je riziko nízké. Stále platí, že si ve větší míře vozíme exotická onemocnění z dovolených. Na našem území nejsou stabilně a v odborných kruzích se zdůrazňuje, aby lékaři při diagnostice na tyto nemoci mysleli, i když je tady zatím standardně nemáme. Objevit se ale mohou.

Meziročně přibylo malárie i horečky dengue, která se už letos potvrdila u 70 lidí, což je téměř jako za celý loňský rok. Nepřibývá nákaz v Česku?

Horečku dengue i malárii si vozíme převážně ze zahraničí. Klima se u nás sice otepluje, ale pro životní cyklus těch patogenů je důležité, aby byly kontinuálně teploty o hodně vyšší, aby přežili. A to zatím není.

Větším rizikem pro nás mohou být v blízké době virové záněty mozkových blan a mozku, které nebudou způsobovány jen virem klíšťové encefalitidy nebo lymskou boreliózou, ale i viry, které se vyskytují kolem Středozemního moře.

Čím je způsoben vyšší počet nemocných?

Je to i lepší diagnostikou, naši lékaři se více ptají na cestovatelskou anamnézu. Lidé, kteří si přivezou exotické onemocnění, ale ne vždy dodržují pravidla a nevyužívají preventivní očkování nebo antimalarika u malárií. Tím, že se místo pobytů v hotelových komplexech stávají modernější tzv. batůžkářské dovolené, kdy se lidé seznamují s danou zemí a cestují po přírodě, připisovala bych zvýšený výskyt spíš tomu, že ne vždy dodržují preventivní opatření, jak by bylo potřeba.

Dá se očekávat, že bude s postupným oteplováním těchto tropických nemocí u nás přibývat?

To si nedovolím předvídat. Je ale pravdou, že roste i počet klíšťat, ať už jsou nakažená, nebo ne, a je to právě kvůli oteplování. Klíště má svůj životní cyklus. Díky tomu, že půda do určité hloubky zmrzla, se více přerušoval. Teď jsou i zimy mírnější, není tolik mrazivých dnů a počet klíšťat tak není regulován.

Už letos zaznamenáváme víc případů klíšťové encefalitidy a zejména lymské boreliózy, u níž je nárůst značný. Jsme ani ne v polovině prázdnin a už jsme na číslech, která jsme loni evidovali za celý kalendářní rok. Měli bychom skutečně dbát na opatření, používat repelenty a vhodně se oblékat do lesních a travnatých porostů.

V Česku se v posledních měsících víc šíří žloutenka, zejména typu A a C. Problémy s ní mají na Ostravsku, kde se potvrdila u čtyř desítek lidí. Jak se tam situace vyvíjí?

Žloutenka typu A se během letních měsíců standardně vyskytuje více. Je to nemoc špinavých rukou a v létě se pořádá spousta akcí venku, kdy se stravujeme v přírodě nestandardním způsobem. Přivézt si ji můžete i z cest do blízkého zahraničí.

Epidemický výskyt v Ostravě se řešil ve spolupráci s městem i Fakultní nemocnicí v Ostravě a nastavila se patřičná opatření. Ohnisko je už pod kontrolou, většinově se případy týkaly dětí do patnácti let. Zatím ale nemám informaci o tom, jaký byl zdroj infekce, ještě to není došetřeno. Dotčené osoby byly otestovány a případně preventivně naočkovány, zejména rizikové osoby. V tuto chvíli nevíme o dalších ohniscích kromě Ostravy.

Dá se na podzim očekávat, že bude přibývat lidí se spalničkami?

To teprve uvidíme. Zvýšený výskyt v okolních zemích evidujeme a Německo s ním bojuje od začátku roku spolu s nástupem černého kašle. Situace u nás je ale zatím stabilní, uvidíme, co udělá léto.

Zatím je v Česku zaznamenáváme okrajově, ale polovina případů je importovaná ze zahraničí. Situace se hodně zhoršila v Německu i Rakousku, kde je nutné to monitorovat. Stejně jako u očkování před dovolenou doporučuji, aby si občané zkontrolovali před odjezdem i poslední očkování proti spalničkám, případně využili možnosti přeočkování.

Ve funkci jste zhruba měsíc. Na čem pracujete prioritně?

Mým cílem je stabilizace hygienické služby, sjednocení procesů, abychom měli jednotné vedení, metodiku a nestávalo se, že některé hygienické stanice přistupují k agendám individuálně. Musí být ale zachována regionální specifika, každý kraj je jiný, pracuje v jiném prostředí, s jinými lidmi.

Velmi důležité je zlepšení financování sektoru ochrany veřejného zdraví. O prevenci se mluví víc než dřív, ale aby systém fungoval, potřebuji, aby měl dostatek kvalitně ohodnocených odborníků. Určitě nemáme takové požadavky jako Česká lékařská komora, ale průměrný plat na hygienách je necelých čtyřicet tisíc korun hrubého.

Nástupní plat lékaře, který se na hygienické službě nebo zdravotním ústavu věnuje hodnocení zdravotních rizik, začíná podle tabulek na pětatřiceti tisících. Když slyším, že nástupní plat lékaře v nemocnici má být šedesát tisíc, je systém absolutně nekonkurenceschopný.

Po tom se volá mnoho let. Jak chcete financování zlepšit?

Možností je víc. Diskutuji to i v rámci ministerstva a vedla jsem debatu i s panem ministrem. Hygienická služba dělá činnosti dané zákonem, stát to vyžaduje. Na její financování jde ale jen velmi malý podíl, stát se soustředí hlavně na nemocniční péči a léčbu a teď se dostáváme do situace, kdy je potřeba se věnovat víc prevenci.

Peníze na prevenci HIV/AIDS v devadesátých letech byly v řádu desítek milionů korun. Dnes jsme rádi, že máme čtyři až pět milionů za rok na všechny naše aktivity. Rizik, která by mohla vzniknout z toho, že nebude hygienická služba posílena, je mnoho a už jsme na hraně toho, co můžeme zvládnout.

Říkáte, že se zaměřujete na transformaci. Zákon, který ji umožní spolu se vznikem Státní hygienické služby, ale dosud nebyl schválen. Jak tedy přípravy probíhají?

V tuto chvíli se vypořádávají připomínky z vnějšího připomínkového řízení. Nejvíc jich přišlo na zachování regionálních kompetencí, protože ředitel krajské hygienické stanice je v regionu partnerem hejtmana a krizového štábu. Je potřeba to v zákoně jasně definovat, aby vše formálně fungovalo.

V minulosti měli někteří ředitelé krajských hygien ke změnám výhrady. To už je vyřešeno, všichni na přípravách spolupracují?

Většina reakcí, které mám od kolegů, je pozitivních. Přijímají tu změnu tak, že je potřeba udělat, a shodneme se, že je nutné, aby byly agendy jednotně řízeny se zachováním regionálních kompetencí. Samozřejmě ale zaznívají i hlasy, které s tím nesouzní a nejsou nakloněné sjednocení procesů ani nastavení systému kontroly kvality těchto procesů, jak to hygienická služba vyžaduje.

S čím přesně mají problém?

Většinou to bývá tak, že ten, komu se nelíbí, že se nastavují kontrolní mechanismy, se zřejmě bojí, že by mohly odhalit něco, co nedělá přesně podle nastavených pravidel. Už ten odpor k lepšímu systému kontrol je pro mě momentem, který rozhodně zaslouží pozornost.

Máte podezření na podvody nebo korupční jednání?

V tuto chvíli to nebudu komentovat. Budu ráda, když se do budoucna podaří nastavit procesy tak, aby se tomu předcházelo.

Vedete i Státní zdravotní ústav. Opozice vám při nástupu do funkce hygieničky vyčítala, že nemůžete vykonávat obě funkce naplno. Stíháte to?

Rozumím tomu, ale v celém tom systému řešíme odborně úplně stejné procesy, jen na rozdílných stupních řízení. Ústav dělá metodické podklady, výzkum i metodiky a ministerstvo následně zhodnotí, jestli je to správně nebo ne. Pokud ano, metodika zamíří do krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů, kde proběhne školení. Je to stejný proces, ale na jiné úrovni.

V ústavu vše běží na základě činnosti odborných center a občas jsme naráželi s odborem hlavního hygienika na to, že jsme nebyli schopni se v rámci řízení procesů potkat. Chyběla nám vzájemná komunikace. Propojení pomáhá.

Není tedy funkce hlavního hygienika zbytná, když se náplň a procesy prolínají?

Není zbytná. Hlavní hygienik je ve většině států osoba odpovědná za ochranu veřejného zdraví, která má pravomoc rozhodovat v případě zdravotních hrozeb. Je také součástí mezinárodních sítí, ale je pravda, že každá země to má nastavené jinak.

Třeba na Slovensku měli hlavního hygienika a ředitele Úřadu veřejného zdravotnictví, tedy takové státní hygienické služby, v jedné osobě, protože jsou tam stejné procesy. To, že jsme u nás agendu rozdělili na tři části, vedlo k tomu, že komunikace nebyla mnohdy tak jednoduchá.

Řekněme, že aktuálním spojením funkcí ředitelky Státního zdravotního ústavu a hlavní hygieničky už testuji obdobu slovenského systému s cílem ušetřit jednoho vedoucího člověka a jeho aparát.