Článek
Tím má být novela živnostenského zákona, kterou již dříve Praha poslala poslancům. Na snahu zareagovalo ministerstvo pro místní rozvoj. „Pokud vše půjde dobře, připravovaná novela by mohla být schválena Sněmovnou během letošního roku,“ řekl Hlaváček.
Ministerstvo, jak už Novinky informovaly, má ještě jiný návrh. Projednává novelu zákona o podnikání v cestovním ruchu.
Ta by měla všem hostitelům uložit podmínku registrace. Podle spolků mají byty sloužit k trvalému bydlení, ne jako ubytovací služby, na které nejsou ani byty kolaudovány a nemají se tak ani registrovat.
S Airbnb dochází trpělivost. Turisté by se neměli ubytovávat v bytech, míní spolky
Ministerstvo však odmítlo obavy z registrace do digitálního nástroje e-Turista jako z legalizačního kroku.
„V žádném případě se nelegalizuje do té doby nelegální aktivita nebo činnost, která porušuje platné předpisy a regulaci,“ reagoval na dotaz Novinek Petr Waleczko z ministerstva.
„Systém je zamýšlen pro všechny majitele nemovitostí, kteří digitální platformy zcela legálně využívají, tj. poskytují ubytování v ubytovacích jednotkách nebo pronajímají jednu místnost bytu a ve zbytku dále žijí,“ dodal.
Tuto novelu by poslanci mohli schvalovat v příštím roce.
Až tři byty najednou
Městský Institut plánování a rozvoje také nyní přišel s analýzou dat, která o fenoménu Airbnb získal asi před rokem. Většinou se pro krátkodobé ubytování podle analýzy nabízí pronájem celého bytu, a to nejčastěji v centru Prahy, kde šlo asi o desetinu všech bytů.
„Airbnb má v Praze vysoce komerční povahu, kdy na jednoho hostitele připadá v průměru pronájem 2,8 jednotky. Téměř 80 % jednotek zároveň nabízejí hostitelé, kteří v Praze pronajímají dvě a více jednotek,“ stojí v analýze.
Mnohé západní metropole podle ní už přikročily k regulaci, kterou zmínil Hlaváček. Například Vídeň v centru města dovoluje jen sdílené ubytování v bytě s jeho majitelem.
V centru Vídně podle analýzy vůbec není povoleno „pravidelné poskytování obytných prostorů pro účely krátkodobého ubytování za úplatu, komerční využití obytného prostoru“.
K podobnému opatření se podle spolku Arnika odhodlal také New York, zpřísnění nastala také v Amsterodamu, Barceloně nebo Paříži.
V bytě se střídal jeden turista za druhým, přitom se tam mělo bydlet. Zasáhl ombudsman
