Článek
Zatímco při volbách v roce 2006 stačilo na prohlédnutí hlasovacího lístku v Praze rozpažení, tentokrát by se listina po rozložení nevešla na kuchyňský stůl. Pokud by se mělo všech přihlášených 1786 kandidátů z 31 stran vejít na jeden „lístek“, pak by musel být velikosti formátu A0. A to se ukázalo jako problém.
V Česku totiž není tiskárna s volnou kapacitou, která by tento rozměr do říjnového termínu voleb stihla. A i kdyby se nějaká našla, pak by nastal problém jiný: jak vecpat obrovské složené plachty do obálky a do typizovaných malých poštovních schránek?
A tak si tento týden lámali s řešením hlavu členové Státní volební komise. Debata to byla podle informací Práva dlouhá. Přesto se nakonec dohodli.
Lístek bude slepený
Pro tisk se použije formát A2 (59,4 krát 42 cm) a lístek vznikne slepením osmi stránek tohoto formátu.
„Vybírali jsme ze dvou variant hlasovacích lístků. Nakonec jsme se shodli na technicky, organizačně i právně schůdnější variantě. Lístek tak splní zákonné náležitosti a nikdo z těch, kdo budou v Praze vybírat zastupitele do zastupitelstva hlavního města Prahy, nebude krácen na svém volebním právu,“ komentoval výsledek debaty ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který je z titulu své vládní funkce šéfem komise.
Tisknout se lístky budou tak jako v minulosti v tiskárně Moraviapress. Nebudou to mít jednoduché.
Za slepení ručí tiskaři
Jak řekl Právu Vladimír Řepka z tiskového odboru vnitra, na vytištění a slepení víc než miliónu lístků budou mít pouhých šest dní.
„I proto se řešil formát tak, aby to zvládli včas,“ uvedl Řepka. Jak dodal, novinka bude znamenat sice větší náklady, ale půjde jen o nepatrný růst. Podle Řepky tiskárna bude ručit za to, že se osm dílů nerozlepí. Pokud by se tak stalo, pak by totiž byl lístek neplatný.
Plachta bude potištěná po obou stranách. Protože si při minulých volbách některé strany stěžovaly na to, že byly uvedeny až na straně druhé a lidé velikou plachtu neobrátili, bude na lístku viditelné upozornění, kde kandidátky začínají a kde končí.
Plachta bude potištěná po obou stranách. Protože si při minulých volbách některé strany stěžovaly na to, že byly uvedeny až na straně druhé a lidé velikou plachtu neobrátili, bude na lístku viditelné upozornění, kde kandidátky začínají a kde končí. Pražští voliči najdou lístky ve schránkách nejpozději 7. října, tedy tři dny před samotnou volbou. Pokud se někde stane, že se tlustá obálka nevejde do schránky, budou uloženy v krabicích vedle. Hrozí tak ale, že lístky někdo sebere či zničí.
Voliči si budou moci, tak jako při každých volbách, vyžádat nové přímo ve volební místnosti. Proto se jich vždy vyrábí víc.
„Tiskne se zhruba o třetinu lístků více, než je voličů,“ podotkl Řepka.
Při minulých volbách v roce 2010 bylo v Praze podle údajů statistiků zapsáno 944 866 voličů, k volbám přišlo 419 788 z nich.
Jak se volí |
---|
Volební systém do obecních zastupitelstev umožňuje tzv. panašování. Volič může: |
1. Volit jednu volební stranu. Označí křížkem jediné políčko – u názvu strany. Tím dává hlas všem kandidátům podle pořadí, jak jsou uvedeni na lístku. Jestliže se v obci volí třeba dvacet zastupitelů, pak volič hlasuje pro prvních dvacet kandidátů zakřížkované strany. Označí-li více než jednu stranu, je jeho hlas neplatný. |
2. Volit různé kandidáty různých stran. Volič je označí křížkem. Může jich dát tolik, kolik je volený počet zastupitelů. Pokud volič označí víc kandidátů, než je přípustné, hlas je neplatný. |
3. Volit různé kandidáty a k tomu jednu stranu. Volič vybere jednotlivé kandidáty a zaškrtne políčko před jejich jménem a zároveň označí i jednu stranu. Dá tak hlas zčásti konkrétním lidem a zbytek zastupitelům do stanoveného počtu. |