Hlavní obsah

Hlas nehlas

Novinky, Pavel Kohout

Při prvních volbách po pancéřovém srpnu 1968 dostala mladá a přece už zakázaná pražská spisovatelka těžký zápal pohrudnice. K aktu se nedostavil ani její muž. Hodinu před sčítáním hlasů zazvonila u dveří hradčanského bytu výjezdní volební komise. Nemocnou politovali, ale vzápětí se lstivě vytasili s přenosnou urnou.

Foto: MHF F.L.Věka (archiv)

Štefan Margita uzavře jubilejní ročník Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka.

Článek

- Plentu si soudružka může udělat z deky, zažertoval předseda, když shledal, že si unikající volička pro zvýšení dojmu dokonce vlezla do postele, - a my se navíc votočíme!

- Jenže problém je v tom, řekla nečekaně, - že my volit nechceme, a proto nebudem ani tady.

Slavný představitel filmového Boháčka se za plentu ani nenamáhal, - Já vám tu práskačku škrtnu hned na stole! pravil o kandidátce- ženě hrdiny Julia Fučíka, svědkyni při procesech usvědčených už jako krvavé divadlo. Na úpění komise, že tím okrsku zkazí stoprocentní výsledek, dodal, - Já myslel, že jdu k volbám, tak vona je to soutěž? Pak už si zahrál jenom v bytovém divadle Vlasty Chramostové.

Takových soutěží se tehdy účastnili skoro všichni, ať sedí dnes na Borech nebo na Hradě. Byl to stejně rozšířený jev, jakým je teď, že se ke svobodným volbám chodí míň a míň. Jeden důvod: Jsou to všecko lumpové! Druhý: Můj hlas to stejnak nevytrhne!

Jenže... poslední prezident Spojených států byl prakticky zvolen hrstkou hlasů z Floridy, které rozhodly souboj desítek miliónů... a podobně viděli hosté opouštějící v noci německé velvyslanectví v Praze na obrazovkách jako kancléře ještě křesťanského sociála Stoibera, zatímco ráno už slavil vítězství sociální demokrat Schröder...

Tak dramatické volby jsou ovšem výjimkou, všední volební den bývá až příliš nudný. Většině voličů chybí strana, která by právě jim mluvila ze srdce a vedla ruku k urně sama; ty, co se vemlouvají, jim v lecčems nevoní, proč tedy neukázat záda rovnou všem?

Proto: I nehlas je totiž hlas a má dokonce často váhu dvou, když chybí těm přinejmenším slušnějším proti populistům a radikálům, kteří tradičně zmobilizují své řady, aby přebili kvalitu množstvím. Každý hlas je adresný, zatímco každý nehlas posiluje obecnou nevypočitatelnost budoucích poměrů, protože je volbou hlava nehlava.

Kdo nestačil zažít demokracii v mládí až k jejímu hořkému konci zaviněnému právě špatnou volbou, je čerstvě zmaten její pomalostí, těžkopádností, zdánlivou neúčinností. Jenže "nejlepším ze špatných systémů" se kdysi stala a zůstává pro svou špičkovou vlastnost, kterou nabízí jako jediná: umožňuje pravidelně nově rozdat karty. Kdo tu svou nevynese, nechává talón i sebe na pospas živlům.

Autor je spisovatel

Související témata:

Výběr článků

Načítám