Článek
„Dlouhodobě nepovažuju Cyrila Svobodu vnitřně za lidovce. Jeho dlouhodobé názory, směřování a vyjadřování se v médiích neodpovídá politice lidovců a očekával bych, že nebude členem naší strany,“ řekl Hladík v diskusi na ČT. Postoje Svobody vnímá jako proruské.
Expředseda lidovců v tom vidí snahu utéct nízkým preferencím a vymýšlet „pseudokauzy“.
Aktuální průzkum STEM dává KDU-ČSL 3,1 procenta hlasů. Na jednání vedení Svoboda pozván nebyl, jeho spolustraníci mu nic nevyčítali, ani s ním nemluvili, řekl Svoboda ČTK.
Nevěděli jsme, že jde o ruskou propagandu, hájí se politici, kteří mluvili s Voice of Europe
Dodal, že podle stranických stanov by měl být pozván k vysvětlení svých názorů. Až potom by mělo vedení strany hlasovat o vyloučení.
Předsednictvo KDU-ČSL probere návrh na vyloučení Svobody v úterý dopoledne, uvedl mluvčí KDU-ČSL Simon Dytrych. Do té doby lídři strany nechtějí věc komentovat, záležitost pro ně ale není novinkou.
Na dotaz, zda by sám navrhl Svobodovo vyloučení, pokud jej on sám neskončí, Hladík řekl:
„Určitě. Nebylo by to poprvé. Cyril Svoboda nemůže tvrdit, jako člověk, který má 30letou zkušenost s diplomacií a jasně vnímá směřování hodnotových věcí, že když dává rozhovor pro takto směřovaný server, tak si nezjistí pozadí tohoto serveru.“
„Na úterním předsednictvu lidovců budu jeho odvolání navrhovat,“ doplnil Hladík. Podporu zatím pro svoji iniciativu nemá. Projednat to bude muset i širší vedení strany.
Svoboda je jedním z několika českých politiků, kteří rozhovor webu Voice of Europe poskytli.
Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) jej provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby. Figurovat měl web ve zprostředkování peněz evropským politikům z Ruska.
Hladíkovy výroky podle Svobody svědčí o úpadku KDU-ČSL.
„Dávám rozhovory kdekomu, včetně menších internetových televizí. Vlastnickou strukturu jsem nezkoumal. Stejně jako například nevím, kdo je vlastníkem Práva,“ uvedl pro Právo a Novinky Svoboda, který v současné době vyučuje na Diplomatické akademii.
Řekl, že dnes by už platformě rozhovor nedal. „Na mé proevropské orientaci se nic nezměnilo, podporuji vstup do eurozóny,“ dodal.
V čele lidovců byl Svoboda mezi roky 2001 a 2003, poté znovu v letech 2009 až 2010.