Hladík: Na vládě za Jurečku hlasovat nebudu

Prezident Miloš Zeman vás odmítl jmenovat ministrem, a tak vás pověřený šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) učinil svým náměstkem. Máte za něj velkou měrou řídit ministerstvo, protože on sám vede hlavně resort práce a sociálních věcí. Není to protiústavní?

Protiústavní je především krok prezidenta Zemana. Na tom se až na výjimky shodne naprosto jednoznačně celá obec ústavních právníků. Říkají, že pravomoc vybrat ministra je na premiérovi. To není kompetence prezidenta republiky. Řešení, které bylo zvoleno, je standardní. Děje se naprosto běžně. Náměstek ministra, tak jak to definuje zákon, běžně zastupuje ministra, když je například na dovolené, zahraniční cestě nebo po nějakém zdravotním zákroku a nemůže v omezené roli vykonávat svoje povinnosti. Zákon toto jasně zná. Jsou tam jasně dané mantinely, co musí dělat jenom ministr. Velký výčet pravomocí ale může delegovat na svého náměstka nebo náměstky.

Jak tedy bude fungovat vaše spolupráce s ministrem Jurečkou? Máte chodit i na jednání vlády. Jak se budete dohadovat třeba ohledně hlasování na vládě?

Tak, jak je nastavená legislativa, má hlasovací právo pouze ministr. V tomto případě má jenom jedno hlasovací právo, nikoliv dvě za dvě ministerstva. Já se mohu zúčastnit vlády jako náměstek, ale bez hlasovacího práva.

Samozřejmě materiály, které chodí na vládu, se komunikují dopředu jak s vicepremiérem Jurečkou, tak s ostatními, protože prochází meziresortním řízením a dalšími věcmi.

S vaším jmenováním se čeká na nového prezidenta. Sondovali jste, jak se k vaší osobě postaví po svém případném zvolení kandidáti, abyste se nestal prubířským kamenem, na němž by si případně s vládou poměřovali svaly?

Jestli jsem to dobře zaznamenal v médiích, všichni relevantní kandidáti na prezidenta republiky řekli, že by mě na návrh premiéra do pozice ministra jmenovali. A myslím si, že pokud by se stalo, a to nejenom ve vztahu k mé osobě, že by budoucí prezident nechtěl někoho jmenovat, pak je namístě kompetenční žaloba na návrh premiéra. Je určitě načase, aby jednou provždy Ústavní soud rozhodl. My, tedy KDU-ČSL, tento krok nyní po premiérovi nepožadujeme, protože by se to prostě nestihlo vyřešit. Kdyby se tím Ústavní soud nyní začal zabývat a pak byl inaugurován nový prezident, který by mě jmenoval, musel by tu záležitost odložit.

Jedním z důvodů, proč vás prezident Zeman odmítl, je policií vyšetřovaná kauza přidělování městských bytů v Brně. Můžete vysvětlit svoji roli v ní? Neintervenoval jste někde takzvaně přes čáru, když jste měl podle médií třeba lobbovat při vykupování pozemků za podnikatele Martina Unzeitiga?

Nejsem ani obviněn, ani obžalován. Mám naprosto čisté svědomí. Nikdy jsem neudělal nic, co by bylo v rozporu se zákony České republiky. Pro mě je ta záležitost uzavřená i z toho důvodu, že soudce poskytl všechny materiály, které se týkají mé osoby a o kterých jsem já hovořit nemohl, do médií a ty dokumenty jsou dnes veřejné.

Vždy jsem jako komunální politik – šest let jsem dělal v Brně náměstka – vystupoval ve prospěch občanů. A vždycky jsem toto měl jako první a zásadní kritérium. Zároveň jsem se jako komunální politik věnoval jakémukoliv podnětu, který přišel od občanů, a snažil jsem se ho řešit co nejlépe a nejrychleji, jak jsem uměl.

A neudělal byste dnes v záležitostech, kterých se vyšetřování týká, něco jinak?

Nemyslím si, že bych měl dělat věcně něco jinak. Sám sobě ale říkám, že jsem měl být obezřetnější. To, že se ale člověk potká s lidmi, u kterých se potom v průběhu času ukáže, že dělají zřejmě nějakou nelegální činnost, za to nikdo nemůže. Každý z nás se může potkat s člověkem nebo ho může požádat o schůzku někdo, u něhož se potom za půl roku nebo za šest let ukáže, že ho vyšetřuje policie a že možná – tady zdůrazňuji možná, protože nechci vynášet rozsudky, to může jen nezávislý soud – páchal nějakou trestnou činnost.

A jak moc se znáte s obviněnými? Byly to jen pracovní a společenské kontakty, nebo i nějaké bližší?

Vlastně nevím přesně, kdo všechno je mezi obviněnými. Ale podle toho, co bylo zveřejněno v médiích, tam není nikdo, s kým bych měl nějaké osobní vztahy toho typu, že bychom se vídali pravidelně, byli rodinnými přáteli nebo nějak spolupracovali na osobní bázi. Byly to vztahy a kontakty pracovní.

Teď nedávno jste byl znovu na výslechu. Jste veden jako svědek?

Já vám můžu ukázat esemesku, ve které mě zve policie, abych jako svědek – to slovo tam je – byl vyslechnut.

Mezi svými prioritami jste při nástupu na ministerstvo zmínil rodiny, aby se jim pomohlo s úsporami energií a s instalací obnovitelných zdrojů. Jak na to?

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí v pondělí spustilo například program NZÚ Light, který může dotací pomoci těm nejníže příjmovým. To znamená seniorům, hendikepovaným s invalidním důchodem 3. stupně a všem, kteří pobírají příspěvek na bydlení. Jenom za první dva dny si v něm podalo žádost více než dva tisíce domácností, což je úžasné. Je na to zatím vyčleněno jeden a půl miliardy korun a ty peníze půjdou především na zateplení různých částí domu, výměnu oken a dveří.

A chystá se i něco dalšího?

V letošním roce máme tři důležité vize, které mají mířit právě na pomoc rodinám. První je, aby si lidé s pomocí dotací mohli vyměnit staré plynové kotle. Zatím měníme pouze kotle na pevná paliva, které nejvíc znečišťují ovzduší. Poptávka po finanční pomoci s výměnou 20 let starých, nízko účinných plynových kotlů je velká. To je jedna oblast, kterou bychom chtěli zhruba v polovině roku rozjet. Máme na to už notifikaci z Evropské komise.

Druhá záležitost se týká renovací a rekonstrukcí budov, protože se často zvlášť na menších obcích nebo městech staví na zemědělské půdě, ale je tam spousta domů, které zejí prázdnotou. Označme to zkratkou „oprav dům po babičce“. Naším cílem bude dát podporu na celkovou rekonstrukci domů v zástavbě tak, aby se nám nevyprazdňovala centra obcí.

A tou třetí věcí je naplnění poptávky po fotovoltaice i u seniorů. Ti totiž často na finanční podporu v této oblasti nedosáhnou. Rád bych ještě nastavil nějakou podporu pro oblast solárních panelů podobnou té, jaká je dnes u NZÚ Light na zateplení či výměnu oken.

Takže něco jako kotlíkové dotace na solární panely?

Ano. Ona už dnes samozřejmě podpora solárů existuje a míra, kterou na ni Česká republika dává, je jedna z nejvyšších v Evropě. My jsme v tomto jako stát poměrně štědří. Jenom za loňský rok bylo Státním fondem životního prostředí vyřízeno asi 52 000 žádostí na fotovoltaiku. A fakticky realizovaných bylo asi 36 000 instalací. Skoro o 400 procent se zvedl instalovaný výkon, a to především na střechách. Chci připomenout, že když jsme psali vládní programové prohlášení, slibovali jsme fotovoltaiku na 100 000 střechách. Po roce už jsme v polovině tohoto slibu.

Programové prohlášení se má teď aktualizovat. Budete prosazovat něco nového, výraznějšího v oblasti životního prostředí?

Výzvy v oblasti životního prostředí jsou tam už nyní poměrně dobře definovány. Ale určitě bych chtěl nějaké drobné věci navíc. Například zřízení chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Myslím si, že by si ony, nebo aspoň jejich část, tu ochranu zasloužily. O případné chráněné krajinné oblasti je ale potřeba se bavit s místními obyvateli a obcemi.

Když jsme mluvili o kotlíkových dotacích pro nízkopříjmové domácnosti, tak ty už skončily. Budou se nějakým způsobem obnovovat nebo pokračovat?

Na výměnu topných zdrojů, které proběhly v roce 2022, bylo k dispozici přes 14 miliard korun, z toho 5,5 miliardy bylo určeno pro nízkopříjmové domácnosti. Skončily nám na konci srpna, nicméně vypsání další výzvy předpokládáme v první polovině tohoto roku.

Výměnu stacionárních zdrojů na uhlí máme ale i v rámci Nové zelené úsporám. To znamená, že každý, kdo ještě vlastní kotel na tuhá paliva, ho může vyměnit díky této dotaci za tepelné čerpadlo nebo za biomasové zdroje.

Máte vedle energetických úspor ještě další priority?

Pro mě je hodně důležitá ochrana vody. V novém vodním zákoně, já tomu říkám krizová novela, chci poměrně razantním způsobem zareagovat na to, co se stalo na Bečvě. Budou tam jasně nastavené kompetence a pravidla. Chceme nastavit kontinuální monitoring především u potenciálních velkých znečišťovatelů, to znamená u chemiček, průmyslových areálů a tak dále. Těch je v republice až pět set. Dnes je to navíc trochu nešťastně nastaveno tak, že na toku řek jsou různé trubky, výpustě, a stát mnohdy ani neví, odkud daná trubka je, z jakého areálu vede, kdo ji vlastní, kdo ji tam postavil, zda je načerno, nebo zda je zkolaudovaná a tak dále. Takže chci digitální monitoring těchto výpustí.

A zásadně se bude měnit pohled na to, co je při havárii újmou, problémem. Dnes je to cena ryb, které uhynuly. Ale problémem pro přírodu je v případě havárie to, že uhyne všechno v té dané řece, všechny organismy. Je to zásah do celého ekosystému. Chceme tuto legislativu do konce kvartálu poslat do vlády.

Ministerstvo za vedení KDU-ČSL už vypracovalo návrh ústavní novely ohledně ochrany vody a půdy. Ekologické organizace ji přivítaly, ale říkaly, že by měly následovat i další kroky. Stojíte si za tou novelou, nebo ji stáhnete, případně něčím doplníte?

Určitě si za ní stojím. Je nyní po meziresortním připomínkovém řízení a předpokládám, že v rámci měsíců se dostane na jednání vlády. Pro mě je tam důležitá jedna věc. V rozhodování konkrétních úřadů, správních orgánů, samospráv se často nachází konflikt dvou zájmů. Zájmu stavět nebo těžit versus zájmu chránit vodu. A my díky této drobné ústavní změně jasně dáváme najevo, že voda a ochrana vodního zdroje v krajině je vyšší veřejný zájem než cokoliv jiného.

Potom na to navážou jednotlivé legislativy, ať už se to týká vodního zákona, nebo zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. To je druhý klíčový zákon. Rád bych, aby se ještě v tomto čtvrtletí dostal na vládu. Za mě, tak jak jsem to probíral i s vicepremiérem Jurečkou, je tam jedno důležité téma. Třicet let po revoluci jsme trošku v jiné situaci, než jsme byli, a myslím si, že na těch nejhodnotnějších půdách už není potřeba stavět logistická centra, velké obchodní domy. Na to novela výrazným způsobem zareaguje, aby se už takovéto stavby na nejúrodnější půdě stavět nemohly.

Takže už nepůjde tak snadno vyjmout půdu ze zemědělského půdního fondu?

Přesně tak. V takzvaných bonitách jedna a dva ten návrh bude takový, aby nešly vyjmout pro logistiku, to znamená skladování, překladiště a tak dále, a pro obchody, pro velká nákupní centra. Samozřejmě ale bude možné, aby se obce a města dál rozvíjely z pohledu bydlení.

Evropská unie se koncem roku dohodla na zpřísnění trhu s emisními povolenkami. Od roku 2027 se mají týkat i dopravy a vytápění…

Mě trošičku mrzí, že má v Česku termín Green Deal negativní nálepku. Já mu říkám dohoda pro budoucnost, dohoda pro život. Protože pokud nic neuděláme, tak se planeta bude pořád oteplovat, až tady nebude možné žít. A to si uvědomují všechny země na světě. To není záležitost Evropy, že by byla nějaká zarputilá, zelená. Nesnaží se jen Evropa. Indie, Čína, Severní a Jižní Amerika si to také uvědomují a dělají tyto kroky velmi rychle.

Rozšíření povolenek ale zdraží dopravu, bydlení.

Pro nás je důležité, že v té dohodě je několik parametrů, které hájí české zájmy. Je to především zřízení Sociálního klimatického fondu, ze kterého bude od roku 2025 moci česká vláda podpořit domácnosti, na něž by to dopadlo nejvíc. V pomoci zranitelným domácnostem tady ale je velká spolupráce mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem práce a sociálních věcí. V Česku existuje příspěvek na bydlení, kde stát pomáhá lidem, jejichž náklady na nájmy a na energie přesahují 30 procent příjmů. Díky klimatickému sociálnímu fondu budeme umět pomáhat ještě lépe.

A co firmy? Ty to také zasáhne.

Pro průmysl, teplárenství, které začnou dělat významné investice, jsou vyjednány výjimky. Pro české teplárny bude 30 procent emisních povolenek navíc. V Česku se také poměrně hodně spaluje odpad a vyrábí se z něj teplo, v tom jsme docela unikátní. Spalovny odpadu, tedy zařízení s energetickým využitím odpadu, tak nebudou až do roku 2030 zatíženy emisními povolenkami. Tento termín se navíc ještě může přehodnotit a případně odsunout.

To si myslím, že je velmi dobře. V Česku je vlastně asi třetina obyvatel závislá na centrálním zásobování teplem.

My jsme o tom mluvili se Svazem průmyslu a dopravy a s Teplárenským sdružením a oni to vnímají jako velkou příležitost, protože balík peněz na investice, rekonstrukce, modernizaci bude obrovský. V Modernizačním fondu bude 300 miliard korun, které půjdou na restrukturalizaci české výroby průmyslu a právě teplárenství.

Byl jste kritizován za to, že jste hledal své budoucí spolupracovníky na ministerstvu přes stranický tisk lidovců. Nelitujete toho zpětně?

Jen upřesním, že to nebyl stranický tisk, ale e-mailová zpráva. Do státní správy se lidé často nehlásí. Mají ostych nebo možná jiné důvody. Byla tu výběrová řízení třeba i za ministra Jurečky, do kterých se nikdo nepřihlásil. Takže pokud se o nich co nejvíce lidí dozví, podívají se na web ministerstva nebo pracovní portály, tedy pokud se nakonec lidé s kvalifikací budou hlásit do výběrových řízení, budu jenom rád.

To je sice pěkné, ale nemůže to působit negativním dojmem, že KDU-ČSL hodlá obsadit celé ministerstvo? Nebylo lepší to zveřejnit třeba na těch pracovních portálech?

Rozlišoval bych dvě věci. První jsou odborné pozice na ministerstvu, pozice vrchních ředitelů a tak dále, které jsou pod služebním zákonem. Tam výběr zaměstnanců není v kompetenci ministra, probíhá prostřednictvím státního tajemníka, na MŽP tedy státní tajemnice. A pak je nejužší tým spolupracovníků ministra v počtu jednotek lidí, kde je podle mého naopak nutné, aby si ho každý ministr nastavil podle svých nejlepších znalostí a mínění. Je velmi důležité, s jakou dynamikou ministr funguje.