Hlavní obsah

Historička se musí dcerám šlechtice Salma omluvit, potvrdil Ústavní soud

Právo, Petr Kozelka

Historička Eva Nečasová se musí omluvit dcerám Huga Salm-Reifferscheidta za výroky, které o něm napsala do své knihy „Cui bono restituce?“. Neuspěla totiž se svou stížností k Ústavnímu soudu (ÚS). Ten v úterý konstatoval, že i badatel si musí dát pozor na to, jaká přirovnání používá, a že i svoboda vědeckého zkoumání má své hranice.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Budova Ústavního soudu v Brně

Článek

Předmětem sporu bylo několik výroků, které se dotkly cti dcer šlechtice, jenž zemřel v roce 1946. Justice nakonec nařídila, aby se historička omluvila za srovnání Salma s Adolfem Hitlerem a také za slova o tom, že se šlechtic přihlášením k německé národní příslušnosti dopustil jednání srovnatelného s vlastizradou.

„Přirovnání k jedné z nejodpudivějších postav moderní historie musí být, byť jen v náznaku, urážlivé pro každého, a nelze se proto divit dcerám zemřelého Huga Salma-Reifferscheidta, že se jich tento 'hodnotící soud' stěžovatelky dotkl,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Svoboda vědeckého bádání má hranice

Soudci také upozornili na to, že s odstupem doby nelze Salmovo jednání zcela jednoznačně hodnotit a je problematické zjistit pohnutky, které šlechtice k jeho činům vedly. Ty totiž mohly být hodné odsouzení, ale šlechtic také mohl být podle ÚS veden snahou pomoci dalším lidem.

„Vědec, tedy i stěžovatelka, musí být uvážlivý, a odborné termíny musí používat pouze v jejich pravém významu. Nesprávným a subjektivním výkladem jednak degraduje svůj vědecký přístup a současně se vystavuje nebezpečí žaloby – jako v projednávané věci,“ zdůraznil Jirsa.

„ÚS pokládá za samozřejmé, že svoboda vědeckého bádání má své hranice a končí tam, kde koliduje s jinými ústavními právy. Přirozeným korektivem svobody vědeckého bádání jsou také etické normy. V posuzovaném případě ÚS sdílí závěry obecných soudů, že stěžovatelka meze ochrany svobody vědeckého bádání překročila,“ dodal Jirsa.

Usilují o miliardový majetek

Šlechticova dcera Marie Salm-Reifferscheidt-Raitz byla verdiktem soudu potěšena. „My jsme myslely, že celý svět se staví proti nám. A paní historička bojuje proti nám už hrozně dlouho - no a pomlouvá," řekla po verdiktu.

Boj o omluvu je součástí mnoholeté soudní tahanice, v níž se Salmovy dcery zatím neúspěšně pokoušejí získat miliardový majetek rodu na Blanensku včetně zámku v Rájci nad Svitavou.

Klíčovou záležitostí je přitom přihlášení se Salma k německé národní příslušnosti. Dědičky totiž tvrdí, že se jejich otec přihlásil k němectví pod nátlakem. Salm chtěl po válce získat zpět československé občanství, ale než se jeho žádost stačila definitivně vyřídit, zemřel.

Výběr článků

Načítám