Historici z ÚSTR se bouří proti vedení, mluví o šikaně a cenzuře

Všichni jeho bývalí kolegové to odmítají a napsali dopis Radě ÚSTR, že vedení ústavu se chová direktivně, podřízené šikanuje a pokouší se cenzurovat jejich práci. Vedení ústavu obvinění odmítá a žádá omluvu.

Podle dopisu 19 zaměstnanců, který má Právo k dispozici, se Kudrna a první náměstek Kamil Nedvědický pokoušejí o bossing, nediskutují s podřízenými a místo dialogu odvolávají pracovníky ústavu.

„Jak se to stalo v případě (odvolání) Čeňka Pýchy, které považujeme za nevěrohodně zdůvodněné,“ stojí v dopise. „V důsledku vytvářejí toxické pracovní prostředí poznamenané nejistotou a obavami,“ píší dále zaměstnanci.

A požadují, aby Rada, která ředitele volí, zasáhla, a aby Pýcha mohl dál pokračovat ve své práci, kterou v ústavu už dělá 14 let.

Dále se má vedení ústavu dopouštět cenzury a „omezuje svobodu bádání a autoritativně prosazuje přístup k výzkumu a popularizaci minulosti, který je zcela v rozporu s elementárními zásadami akademické práce“.

Jako příklad uvádějí, že vedení znemožnilo distribuci knihy „13 objektů z (ne)šťastného muzea“, na kterém pracovali společně s partnery z Národního muzea a je hrazená z projektu NAKI. Ústav tak prý riskuje blamáž.

Podle pisatelů stížnosti vedoucí pracovníci ústavu také ohrožují rozvoj historického vzdělávání v ČR, protože bez argumentace zpochybňují práci vzdělávacího oddělení, i když jinde za svou práci sklízí uznání.

Zmiňují např. učebnici Soudobé dějiny, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství Fraus a která byla oceněna na Frankfurtském knižním veletrhu.

Vedení ústavu se také prý vyhýbá vyjádření, zda budou dále pokračovat na projektu Dějepis plus.

Což je projekt vedený ministerstvem školství a Národním pedagogickým institutem a kde ÚSTR měl roli odborného garanta. „Máme obavu, že v důsledku nekompetentního vedení ÚSTR nebudeme mít pro rozvíjení této služby veřejnosti nadále podmínky,“ stojí v dopise.

Kudrna a vedení ústavu na dopis zaměstnanců zareagoval tiskovou zprávou. V ní se ohrazuje proti obviněním jako nepodloženým, protože údajně s Pýchou dostatečně komunikovali.

„Toto nařčení je zcela nepodložené, a vedení ÚSTR bude požadovat jeho písemné podložení a následně veřejnou omluvu,“ stojí ve vyjádření.

Odmítá i nařčení z cenzury, protože kniha „13 objektů z (ne)šťastného muzea je v současné době expedována v řadě výtisků pro smluvní partnery a bude distribuována“.

Kudrna také odmítá, že se vyhýbá vyjádření, zda bude ÚSTR pokračovat v projektu Dějepis plus, protože se už kladně vyjádřil v dopise ministerstvu a údajně o tom informoval i zaměstnance.

Proti obviněním zaměstnanců se chce Kudrna bránit právní cestou. „Odmítáme lživá tvrzení a nepodložená osočení ze strany osob, nerespektujících pravidla slušné diskuse a sledujících pouze své osobní zájmy,“ píše vedení ústavu.

V ústavu panuje silné napětí od té doby, co minulý rok Kudrna nastoupil. Jak už v úterý informovalo Právo, Kudrna v pondělí odvolal celou redakční radu revue Paměť a dějiny, kterou ústav vydává, aniž by šéfredaktorovi a členům rady oznámil důvod odvolání. V úterý už vedení ústavu jmenovalo novou radu.

Vedení ÚSTR už loni v listopadu propustilo sedm osob včetně ve světě renomované historičky Muriel Blaive.

Na její podporu byla sepsána petice, kterou podepsaly tři stovky vědců a badatelů, a to i ze zahraničí. Mezi nimi je i uznávaný profesor Yalovy univerzity Timothy Snyder, který se zaměřuje na válečné a soudobé dějiny střední a východní Evropy.

Kudrna do čela ústavu nastoupil minulý rok v květnu za kontroverzních okolností, protože byl obviněn z plagiátorství, což sám považuje za nesmysl.

Kvůli tomuto podezření ale rezignovala celá Vědecká rada ÚSTR, složená z řady renomovaných i zahraničních historiků, kteří kromě toho odmítli i směr, kam chce Kudrna ústav vést.

„Považujeme volbu doc. Ladislava Kudrny za doklad opuštění principů kritického přístupu k interpretaci dějin, neboť jím předložená koncepce vrací do profilu ústavu ideologický a konfrontační politický pohled na dějiny,“ uvedli členové rady.

Historie ÚSTR se píše od roku 2007 a je plná rozepří a svárů. Levice hned od startu upozorňovala, že ústav byl zřízen z politických důvodů jako pomocník pravicových stran při diskreditaci jejích politických soupeřů.

Od té doby se v čele ústavu vystřídalo pět ředitelů a každou éru doprovázely odchody - buď vynucené, nebo demonstrační - historiků i zaměstnanců.