Článek
Jmenovat by se mohl například Den obětí okupace po vzoru Dne památky obětí holokaustu, který si připomínáme 27. ledna. Schválit by to musely obě komory parlamentu.
„Naprosto souhlasím, že by 21. srpen měl být významným dnem. Byl bych pro spojit jej s památkou obětí okupace. Už v prvních dnech přišlo o život asi sto lidí, za celou dobu sovětské okupace to číslo šplhá přes 430. Domnívám se, že by toto datum mohlo být v kalendáři jako Den obětí okupace,“ řekl Právu historik Eduard Stehlík.
Státním svátkem by však 21. srpen nevyhlásil. Den by tak měl zůstat podle Stehlíka, který je zároveň ředitelem odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany, pracovní.
Už loňský rok se Stehlík zasadil o jiné změny v kalendáři. „Byl jedním z těch, kdo v loňském roce upozornil, že nemáme v kalendáři žádný den, který by připomněl hrdiny druhého odboje u nás. Teprve od loňska máme 18. červen jako den hrdinů druhého odboje jako připomínku boje parašutistů v kryptě cyrilometodějského kostela,“ dodal.
Pro i komunista
Jeho kolega, historik Michal Stehlík, který je náměstkem ředitele Národního muzea, souhlasí. „Rozhodně by 21. srpen měl být významným dnem. Je to milník našich moderních dějin. Patří to k národní identitě. Měl by se tento den připomínat, nejen když je jeho 50. výročí,“ řekl Právu. Většina oslovených poslanců přitakala.
Za významný den by 21. srpen vyhlásil například vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček nebo poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Je to téma, ke kterému bychom se měli vrátit,“ řekl Bartošek Právu.
Jednoznačně pro je i předseda Starostů Petr Gazdík. „Zvlášť 50. výročí je symbolický čas, kdy by k vyhlášení významného dne mohlo dojít. Žijeme v době hybridní války a něco takového by se mohlo opakovat. A je povinností politiků tento den připomínat, aby se něco takového už nikdy neopakovalo,“ reagoval pro Právo Gazdík.
Alexander Dubček promlouvá k zaměstnancům podniku AVIA Praha, 17. srpna 1968.
Pirátský poslanec Tomáš Vymazal byl udiven, že důležité datum už dávno v kalendáři vyznačeno není. „Já jsem úplně překvapený, že dnešek v kalendáři není uveden jako významný den, a jsem určitě pro, aby to v kalendáři bylo,“ sdělil Právu.
TOP 09 by pro novinku v kalendáři také hlasovala. „Osobně bych takovou iniciativu podpořil. Je potřeba dělat více pro osvětu, aby si mladí lidé uvědomili, jaká tragédie se stala,“ přitakal předseda strany Jiří Pospíšil.
Změně by nebránil ani první místopředseda poslanců KSČM Leo Luzar. „Proč by ne, je to významný den. Tomu bych se nebránil. Významných dnů je hodně. Připomínky v kalendáři by se objevovat měly. Něco jiného by byl státní svátek, to má ekonomické důsledky. Ale připomenout si významné dny naší historie je dobře,“ řekl Právu.
Stejný názor má i šéf SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. „Ano, tuto tragickou událost je potřeba si připomínat, aby na ni budoucí generace nezapomněly,“ podotkl.
Benda i Válková jsou spíš proti
Proti se však postavil předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). „Národ má slavit šťastné dny. To bychom mohli slavit i 25. únor. Nejsem moc příznivcem toho, abychom připomínali smutné dny historie. Evidentně si oběti okupace připomínáme i tak. Jestli to musí být nutně v kalendáři? O tom mám pochybnost. Ne vše musí být dáno zákonem,“ řekl Právu.
Stejně argumentovala i poslankyně Helena Válková (ANO). „Já jsem pro to, abychom si připomínali dny, které mají pozitivní obsah. Ale nejsem historik. Všichni bychom se o tom měli učit a vědět, ale váhala bych, aby se to stalo v kalendáři významným dnem,“ uvedla.