Hlavní obsah

Herman v čele Ústavu pro studium totality skončil, vystřídá ho Foglová

Právo, ada, nig
Praha
Aktualizováno

Ústav pro studium totalitních režimů přišel během pěti let své existence již o čtvrtého ředitele. Rada ÚSTR na svém středečním zasedání odvolala dosavadního šéfa Daniela Hermana poměrem hlasů pět ku jedné. Ve stejném poměru si poté rada zvolila Pavlu Foglovou jako jeho nástupkyni.

Foto: archiv, Právo

Daniel Herman na archivním snímku

Článek

Foglovou rada zvolila při večerním hlasování. Hermanova nástupkyně je bývalou ředitelkou Českého centra ve Varšavě.

Výměna v čele úřadu byla na spadnutí již delší dobu. Rada dlouhodobě kritizovala Hermana kvůli chybějící koncepci vědecké práce, která se také projevovala v silné obměně pracovníků. Podle členů rady odešla řada kvalitních historiků, jejichž projekty zůstaly nedodělané, a ústav tak vykazuje chabé výsledky.

Ty jsou navíc podle nich blízké pravicovému pojetí, neboť minulá rada, o jejímž složení rozhoduje Senát, byla složena poplatně tomu, že v Senátu měla léta převahu právě pravice. Již dva roky ale horní komoře vládnou soc. dem., a tak se složení rady podstatně změnilo ve prospěch levice. Politizace studia dějin je léta kritizována historiky i z jiných institucí.

Politizace ústavu

S odchodem Hermana nesouhlasila část zaměstnanců i členů vědecké rady a Hermanova poradního sboru. Podle nich chce levice ovládnout ústav, paralyzovat jeho činnost a tvrdí, že je možný i konec ÚSTR, jehož vznik levicoví poslanci i senátoři nepodporovali.

ČSSD chce ústav marxismu leninismu
Premiér Petr Nečas

Premiér Petr Nečas (ODS) považuje výměnu na postu ředitele ÚSTR za projev splátky komunistům za podporu v krajích. „Soc. dem. chce prostřednictvím personálních výměn změnit ústav v ústav marxismu leninismu,“ prohlásil premiér.

Také Herman za svým odvoláním vidí především snahu soc. dem. „Já odevzdávám Ústav v nejlepší kondici za celých pět let jeho existence,“ prohlásil odvolaný ředitel v ČT. Podle něho to dokumentuje třicet miliónů digitalizovaných stránek, tzn. 20 procent všech fondů, zhruba dvacet publikací za rok, desítky konferencí a seminářů. „To jsou výsledky, které mluví samy za sebe, a řekl bych, že vlastnit klíče od Archívu bezpečnostních složek je to, o co některým lidem jde,“ dodal Herman.

Podle něho se situace v ústavu začala destabilizovat až letos v lednu, kdy došlo k obměně rady. Herman je přesvědčen, že získat zpět renomé a stabilitu, kterou ústav měl do letoška, bude těžké. „Jestli to je vůbec možné,“ poznamenal Herman.

Výběr článků

Načítám