Hendikepovaní pryč z kojeňáků. Ale kam?

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale připravuje novelu, která by i tyto výjimky zrušila. Znamená to, že o všechny nyní bezprizorní děti do tří let, včetně těch s hendikepem, by se museli postarat pěstouni. A sami jejich zástupci, kteří rušení kojeneckých ústavů vítají, upozorňují, že jde o zátěž, kterou by současný systém náhradní péče nemusel unést.

Jak informoval server irozhlas, MPSV chce ze zákona o zdravotních službách vyjmout všechny paragrafy týkající se ústavní péče pro děti do tří let.

„Návrh odráží připomínky, podle kterých ponechání možnosti umisťovat děti se zdravotním hendikepem do ústavní péče je možné vnímat jako diskriminaci. Zároveň se ukazuje, že v dětských domovech pro děti do tří let často není kapacita naplněna, a jejich udržování by se tak stávalo velmi neefektivním. Průměrné náklady zde dosahují až 80 tisíc korun měsíčně na dítě,“ napsala Právu mluvčí MPSV Eva Davidová.

Změnu zákona by musel schválit parlament. Kdy tam novela dorazí, není zatím jisté.

Podle analýzy Nadace J&T, o které Právo nedávno informovalo, nejmenších dětí v kojeneckých ústavech ubývá. Ve třiadvaceti ústavech je dnes 138 dětí mladších tří let. Některé z nich ale mají vyživovací sondu či tracheostomii.

Mluvčí Nadace J&T Barbora Křižanová ministerskou iniciativu podporuje. „S tímto návrhem se plně ztotožňuji. Bavíme se zde pouze o jednotkách dětí, které jsou vážně postižené, jedná se zhruba o dvě až tři děti v každém kraji,“ řekla Právu.

„MPSV i kraje pracují na rozvoji sítě služeb pro rodiny a přibývá i pěstounů. Je však třeba zajistit právě dostatek preventivních služeb i jejich stabilní financování státem,“ uvedla Křižanová.

„Ve zcela výjimečných případech, které by teoreticky mohly nastat, by takové dítě bylo možné umístit do malé pobytové služby v rámci sociálních služeb. Zákon to dnes už umožňuje a takové příklady existují,“ uvedla Křižanová.

Méně spokojené jsou ale organizace, které se zabývají náhradní rodinnou péčí. „Od samého začátku upozorňujeme, že základna přechodných pěstounů je nedostatečná a v krajích došlo za poslední dva roky k jejich značnému poklesu,“ řekla Právu Radka Švecová z Profesního sdružení přechodných pěstounů.

„MPSV si musí uvědomit, že potřebujeme mít dostatečnou síť pěstounů, kteří se o takto postižené děti dokážou postarat. Všichni chceme, aby každé dítě mělo pečující rodinu, ale stát na to musí být připraven,“ dodala Švecová. Podle ní trpí pěstouni zejména nedostatkem podpůrných a odlehčovacích služeb.

„Systém na to teď nemá. Přechodných pěstounů je málo, zvlášť v některých oblastech,“ řekl Právu předseda Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd. Některé kraje pořádají náborové kampaně. Například Karlovarský kraj ve čtvrtek vyvěsil na Facebook, že přechodní pěstouni v kraji stále scházejí.

Přechodní pěstouni, na rozdíl od dlouhodobých, mají dítě u sebe maximálně rok, poté ho předávají buď k dlouhodobým pěstounům, či zpátky do rodin. Často mají v péči právě nejmenší děti.

„Změně fandím, myslím, že je to správný směr. Je naším cílem, aby všechny děti vyrůstaly v rodinách. Otázka ale je, jaká bude realita,“ řekla Právu Zuzana Cesneková z doprovázející pěstounské organizace Barevný svět dětí. „Jde o to, jak budou moci pěstouni zvládat děti se zdravotním postižením. Obávám se, že to bude narážet na problémy všeho druhu, od finančních po personální,“ dodala.

Váhavě se pro Právo vyjádřila i první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která se problematikou kojeneckých ústavů zabývá. „Vidím setrvalý pokles dětí umisťovaných do kojeneckých ústavů, tento trend je jednoznačně pozitivní. Ale už když jsme legislativně upravovali jejich zákaz, nebyli jsme si jisti, zda všechny děti najdou rodinu,“ uvedla. „Není pochyb, že pro dítě je nejlepší péče v rodině, ale hlavní je, abychom si byli jisti, že se o tyto děti budeme umět postarat,“ dodala.

Pěstounské organizace dlouhodobě volají po centrálním registru pěstounů, který by umisťování dětí do rodin značně ulehčil. „Celorepubliková databáze je v zákoně již od roku 2013, dosud se však nepovedlo databázi realizovat. Aktuálně se připravuje její zpracování,“ sdělilo Právu MPSV.

Stát nedávno valorizoval pěstounské dávky a jejich výši svázal s růstem minimální mzdy. Dlouhodobí pěstouni nyní na jedno dítě dostávají 16 200 korun hrubého, na dvě 24 300, na tři 32 400. S každým dalším dítětem odměna roste o 8500 korun. Přechodní pěstouni pobírají za dítě 29 160 korun hrubého a za každé další o 4860 korun hrubého víc. Zároveň stát zvýšil i příspěvek na potřeby dítěte.