Havlíčkovi se nechce dodržovat migrační pakt, Česku by hrozily soudy a pokuty

Migrační pakt Havlíček označil za „megapodraz, který nemá obdoby“. „Musíme hledat možnosti. Musíme se spojit s ostatními. Poláci, Slováci i Maďaři to také odmítli. Kdybychom s nimi lépe komunikovali, vznikl by silný val V4,“ řekl Novinkám místopředseda ANO.

Nařízení kromě jiného zavádí mechanismus, podle kterého země může buď přijmout odpovídající počet migrantů, ročně jich má být v rámci celé Unie třicet tisíc, nebo zaplatit za jednoho uprchlíka 20 tisíc eur, tedy přes půl milionu korun. Pokud by Česko nařízení nedodržovalo, hrozí mu podle odborníků pokuty i ztráta důvěry ostatních států.

Migrační pakt tvoří deset legislativních návrhů, které minulý týden prošly Evropským parlamentem. Čeká je ještě hlasování v Radě ministrů. „Teoreticky by se tam mohl migrační pakt zastavit. Zcela jistě se to ovšem nestane, je pro něj vyjednaná podpora,“ uvedl Viktor Daněk z nezávislého institutu Europeum.

V radě se hlasuje kvalifikovanou většinou, pro musí zvednout 55 procent států, které zastupují 65 procent obyvatelstva. „Znamená to, že i poměrně velká skupina států může být přehlasována, zvláště jsou-li to státy menší,“ popsal Filip Křepelka, odborník na evropské právo z Masarykovy univerzity v Brně. Zmíněný „silný val“ by tak zdaleka nestačil.

„Půjde už jen o technické odsouhlasení, které se bude konat na nejbližším setkání ministrů, ani to nemusejí být ministři vnitra, kterým toto téma přísluší. Pak je nutné nařízení implementovat do české legislativy, manévrovací prostor je velmi omezený,“ vysvětlil Daněk.

„Platí, že doma se remcá, a na evropské úrovni jsou všichni daleko konformnější, to se netýká jen Česka a tématu uprchlíků, je to obecný rys fungování Evropské unie,“ dodal Křepelka.

Pokud nařízení přijatá na evropské úrovni byla definitivně přijata a Česko by je poté nedodržovalo, jak říká Havlíček, znamenalo by to podle odborníků riziko soudních sporů a pokut, které by mohly jít do miliard korun.

„Nedodržování migračního paktu by znamenalo riziko téměř jistých pokut, které by mohly vyjít dráž než ona částka, kterou by Česko teoreticky mohlo být v budoucnu nucené solidárně platit, aby se nemuselo zapojovat do relokací žadatelů o azyl. Finančně by na tom tudíž nejspíš nevydělalo, ale zcela jistě by prodělalo ztrátou důvěryhodnosti v očích našich nejbližších zahraničních partnerů,“ tvrdí Daněk.

„Nějaké následky z toho dříve či později jsou, byť možná ne tak dramatické, jak by si někdo myslel. Můžeme si vykoledovat vyšetřování Evropské komise, žalobu u soudního dvora, velmi vzácně to dojde až k pokutám,“ doplnil Křepelka.

Zmínil rozsudek Soudního dvora EU z roku 2020, který konstatoval, že odmítáním uprchlických kvót porušilo Česko, Polsko a Maďarsko své povinnosti. Pokuty ovšem neudělil, protože platnost kvótového systému mezitím skončila. „V případě migračního paktu nejde o dočasné kvóty, ale o legislativu, která má trvalou platnost, dokud se nezruší. Na pokutu by proto mohlo dojít,“ uzavřel Viktor Daněk.