Článek
Pane ministře, hnutí ANO ve Sněmovně prosadilo razantní snížení daně z příjmů. Do rozpočtu to zatne další sekyru za 135 miliard Kč. Dohromady to dělá deficit půl bilionu Kč. Co vy na to?
Co se týká vlastní daně, tedy zrušení superhrubé mzdy a sníženi zdanění na 15 procent, to je podle našeho názoru spravedlivé řešení. Superhrubá mzda byla špatnou myšlenkou od samého počátku a čekalo se na vládu, která bude mít odvahu ji zrušit.
Řekli jsme si, kdy jindy, když ne teď. Ale ne proto, že už je vysoký deficit, tak jej ještě navýšíme, ale proto, že svým způsobem to jsou helikoptérové peníze, které dáváme každému občanovi. Je to průměrně 20 tisíc korun ročně navíc a tyto peníze pustíme zpět do ekonomiky, lidé budou více utrácet. Takže ano, je to hodně peněz, ale ty skončí v ekonomice – v maloobchodě, velkoobchodě, službách. Ty peníze budou v příštím a přespříštím roce puštěny zpět do ekonomiky.
Vláda není jen o dani a o tom, že se koaliční partneři neshodnou.
A my jsme nepřišli s tím, že by deficit vzrostl o 135 miliard, s tím nesouhlasíme. Přišli jsme s návrhem, že to bude řádově 70 miliard, ale piráti navíc prosadili zvýšení roční daňové slevy na poplatníka na 34 000 korun, a to jsou další desítky miliard deficitu navíc. Doufáme, že se ten přešlap vyřeší.
Sražení daně z příjmu prosadilo ANO proti ČSSD, s pomocí hlasů opozice. Ustojí to vláda ANO a ČSSD?
Myslím, že to určitě ustojí. Vláda ČSSD a ANO nepadá na dani z příjmů, navíc v situaci, když se ANO i ČSSD shodly, že se superhrubá mzda zrušit má. Diskuse v rámci koalice byla o tom, zda se zruší a daň posune na 19 procent, nebo 15 procent. Původně jsme se domluvili, že to bude 15 procent, ČSSD potom změnila svůj pohled na věc a navrhla 19 procent, ale to není nic, co by mělo vládu rozklížit.
Řešíme důležitější věci. Covid, stabilitu celé země. Vláda není jen o dani a o tom, že se koaliční partneři neshodnou. To je teď spekulace a rétorika těch, kteří by tu vládu nejradši neviděli. Ale vylučuji, že by vláda na tomto skončila. A ani to nikdo z vládních aktérů nenaznačoval.
Máme nouzový stav kvůli covidu a kabinet zatím měnil pravidla a nařízení jako na běžícím páse. Vyznáte se v tom ještě?
Vyznáme. Právě proto vznikla tabulka PES, což je věc, která byla vyžadována odbornou i laickou veřejností. Já si za schématem PES naprosto stojím. Duchovním otcem je ministr zdravotnictví Jan Blatný, ale my jsme na tom participovali. Myslím si, že je to přehledné. Samozřejmě tím, že se covid dotýká obrovského množství různých oblastí, tak jsou logicky opatření v jednotlivých oblastech různá. Dnes je to pro každého čitelné a jasné. Je to i dobře prezentováno, každý den vidíme naše skóre.
Právě k té tabulce mířím. Sotva ji před týdnem odprezentoval ministr Blatný, tak jste o pár dní později řekl, že chcete v neděli otevřít obchody a možná i navýšit počty lidí v nich. To nakonec nebude, ale způsobilo to zmatek, protože to PES dovoluje až mnohem později. A naopak, nástup dětí školy se uskuteční později, než ukazuje tabulka. Tak platí PES, anebo úplně ne?
V každé úrovni jsou desítky a desítky opatření. Když přecházíme z jedné kategorie do druhé, tak zvažujeme, zda nějaká opatření, která tam byla dána v dobré víře, už třeba nejsou za zenitem. Jsou tam totiž opravdu velká množství opatření a já říkám: pojďme se nad jedním, dvěma zamyslet, tím spíše, když by to pomohlo trhu i zákazníkům. To, že se to dávalo dohromady v nějaké době, ještě neznamená, že nemůžeme něco upravit.
Chceme striktně dodržet režim PES. Výjimku získal kromě psích salonů jen prodej střeliva myslivcům kvůli hrozícímu moru prasat.
Bavili jsme se o nedělích, které jsou ještě v režimu čtyři zavřené. Říkali jsme, že když se dnes dávkují lidé do obchodů, zda nedává smysl to rozložit a mít neděli otevřenou.
Byl to požadavek zástupců hospodářství a průmyslu vznesený na vládě k diskusi. Kolegové z ministerstva zdravotnictví ale řekli, že by to z hlediska epidemiologického nebylo vhodné, a já to respektuji. Pan ministr Blatný argumentuje tím, že snížení mobility v neděli je výrazně větší než přírůstek mobility v sobotu.
Nevidím nic špatného na tom, když ke stovkám různých opatření vznesu u jednotek z nich návrh změny. Je to běžná polemika na vládě.
Zvažujete nějaké další změny mimo PES? Tento týden se otevřely třeba psí salony. Přijdou nějaká další uvolňování a otevírání provozů?
V tuto chvíli nikoli, chceme striktně dodržet režim PES. Výjimku získal jen prodej střeliva myslivcům kvůli hrozícímu moru prasat. V obou případech si myslím, že to je správné, ale výjimečné. Se psími salony přišlo ministerstvo zdravotnictví a bylo to ze zdravotních důvodů u zvířat. Nedochází tam ke kontaktu mezi osobami, pes se pouze předá.
Co se týká ostatních provozoven, tam chceme být maximálně spravedliví, a já jsem moc rád a považuji to za asi nejdůležitější kompromis v celém systému PES, že se nám podařilo dojednat, že na úrovni tři se bude otevírat úplně vše.
Nebudeme diskutovat o tom, kdo dostane větší šanci a kdo menší, ať se jedná o obchod na ulici, v obchodním centru, restauraci, penzion nebo hotel. Všichni, ale za určitých restrikcí. Každý to bude mít trošku náročnější, ale na druhou stranu je to vysoce solidární a s ohledem na to, že nenarušíme konkurenci, také maximálně fér.
Na plán otevírání si stěžují provozovatelé bazénů a aquacenter. Vadí jim, že až budou moci otevřít, můžou pustit jen deset lidí, přitom mají kapacitu i pro dva tisíce lidí. Nezměníte pravidla jako třeba u obchodů, takže dovnitř bude moci víc lidí například podle velikosti toho zařízení?
V tomto bych dodržoval schéma PES, jinak bychom se dostali do situace, kdy budeme dělat další a další výjimky a bude chodit jeden segment za druhým, který bude mít celou řadu oprávněných požadavků. Toto bylo velmi intenzivně diskutováno nejen na úrovni epidemiologů, ale i na úrovni zaměstnavatelských svazů a ostatních.
Striktně odmítám, co tvrdí některé svazy, v tomto případě Hospodářská komora, že jsme to s nimi neprojednávali. Představitelé komory byli v tom týdnu, kdy se projednával PES, každý den s námi v jednání. Ukazovali jsme jim to, náš tým s nimi pracoval, já jsem se toho účastnil. Druhá věc je, že ne se vším souhlasili. Všechno jsme týden projednávali se zástupci všech svazů a asociací. Tu tabulku s předstihem měli, věděli, co v ní bude.
Volkswagen potvrdil, že se výroba superbu přesune z Česka do Bratislavy. Odbory to vnímají jako ránu a varují před tím, že se ze Škody Auto stane druhá Dacia zaměřená na levnější auta s malou marží. Co o tom soudíte? Jednali jste o tom v poslední době s vedením automobilky?
Komunikujeme, potkali jsme se s novým ředitelem Thomasem Schäferem. Pro nás je podstatné, že se bude investovat dále do výzkumu a vývoje, držet zaměstnanost a bude držet standard toho, že škoda nebude nízkonákladovým vozem. Ředitel Schäfer přišel v situaci, kdy se skloňovaly různé scénáře, a jasně nám potvrdil, že Škoda Auto nebude na úrovni nízkonákladových vozů jako Dacia. Naopak ta skvělá pozice ať už octavie, nebo superbu se bude posilovat dalšími investicemi do těchto vozů.
Česko dostane na další období stamiliardy z EU. Peníze mají jít do modernizace energetiky, infrastruktury. Jsou tady bezemisní cíle, kam spadá i čistá mobilita. Mohla by část peněz jít na podporu nákupů elektromobilů jako v některých jiných zemích?
Ne. Stále máme ten názor, že nechceme dávat přímé dotace fyzickým osobám. Podle nás to trh konkurenčně křiví. Stát by neměl vstupovat do bitvy mezi koncerny. Jestli se rozhodnou, že chtějí prodávat více elektroauta, my to respektujeme. Budeme poskytovat zdroje na to, aby byla dostatečná dobíjecí infrastruktura.
Současně respektujeme, že stát si bude přednostně pořizovat tyto vozy, pro firmy by mohly být úlevou rychlejší odpisy. Ale nebudeme dotovat v řádu statisíců korun nákup vozidel. V tom případě nevytváříme tlak na koncerny, aby šly s cenou dolů.
Další z aktualit uplynulých dní: telekomunikace. Tady se léta mluvilo o tom, jak by se mohly rozhýbat ceny za telefonní služby, až přijde čtvrtý velký operátor. Aukce kmitočtů proběhla, přihlásili se jen stávající tři operátoři. Takže se nic nemění...
Aukce dopadla jednoznačně dobře. To, že nepřijde čtvrtý velký operátor, už jsme věděli od minulého roku. Aby přišel čtvrtý velký operátor, bylo přání tehdejšího vedení Českého telekomunikačního úřadu. Paralelně ale zástupci ministerstva jednali se všemi velkými hráči, kteří by se aukce mohli zúčastnit, a ani jeden z nich neprojevil zájem. Už loni na podzim bylo zcela jasné, že nikdo takový nepřijde. A to proto, že Česko je z jejich pohledu malá ekonomika a investice, která by se pohybovala mezi 10 až 20 miliardami korun na výstavbu sítě, by pro ně nebyla návratná.
To, že to úřad stále stavěl na velkého operátora, nebylo už tehdy správné. Proto jsme museli soutěž zrušit a vypsat ji nově, a to tak, že jsme to nehráli na velkého hráče, ale posílení těch středních operátorů. Celá logika je v tom, že jsme vytvořili takový režim, že stávající operátoři musí nabídnout národní roaming v nákladových cenách.
Co to znamená?
Menší hráči se mohou z lokálních stát plošnými, protože jim velcí musí nabídnout exkluzivní ceny, a to takové, které jim umožní nabourat stávající ceny. Velcí se proto soudí, ale pro nás to je potvrzením toho, že to je správná cesta. Jsou nespokojeni proto, že to s trhem zahýbá. Vytvoří se tlak na ceny.
Národní roaming znamená, že velcí musí nabídnout nákladové ceny novým středním hráčům i těm stávajícím, budou jim pronajímat sítě a prodávat data. Na rozdíl od tržních cen jsou nákladové ceny extrémně nízké. Střední hráči si díky tomu nastaví ceny nižší a budou pod cenou největších hráčů na trhu a vytvoří cenový tlak. V dané chvíli je to jediný možný model pro Českou republiku a stojím si za ním. Samozřejmě že netvrdím to, že kdyby přišel velký operátor, nebylo by to ještě lepší, ale to byla naprosto utopistická představa.
Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo