Havlíček: Skončit do 14 let s auty na benzín je nereálné

Mohu to potvrdit. Obchody ani služby se už zavírat nebudou. Konečně čísla k nákaze, která vidíme, jsou stabilizovaná. Důležité je, že nerostou počty pacientů v nemocnicích. K očkování budeme motivovat i nadále a nadále budeme hradit testování.

Jsem v denním kontaktu s velkým množstvím průmyslových firem, větších i středních zaměstnavatelů, a velká část z nich testuje i nadále a vítají to, že testování bude nadále hrazeno. Pochopitelně budeme využívat nových technologií typu aplikace Tečka, aby se jimi mohli dotyční prokazovat.

Zatím s tím nepočítáme. Jsem docela mile překvapen, že celá řada firem testuje, i když to povinné není. Teď jsem byl v několika průmyslových podnicích ve středních Čechách a většina z nich testuje na týdenní bázi. Testují proto, že vědí, že jim to pomůže a kdyby se situace zhoršila, mají v rukou tento nástroj a mohou pracovníky s pozitivním výsledkem separovat.

Kdyby se situace zásadním způsobem zhoršovala, je vždy možné v určitých regionech, nechceme to dělat plošně, povinné testování udělat, ale zatím k tomu není důvod.

Země, jako je Česká republika, Slovensko nebo Maďarsko mají dnes suverénně nejlepší čísla v celé Evropě.

Kdyby situace byla někde nedobrá, týkalo by se to i státní správy.

Už jsme připravili a v tuto chvíli je po vratce Senátu ve Sněmovně zákon o podpoře obnovitelných zdrojů a ten zahrnuje i podporu tepláren. Máme na to vše připravené a dobrá zpráva je, že se nám podařilo udržet 1,6 milionu domácností, přibližně 3,5 milionu obyvatel, v režimu dostupných cen vytápění i v dalších letech.

Jedná se o centrální vytápění a 60 procent domácností v rámci tohoto vytápění nyní jede na uhlí. To se bude postupně měnit na plyn, biomasu nebo odpady a na všechno jsme připravili legislativní zázemí na výši podpory.

Druhou věcí je, že jsme připraveni dát jen do teplárenství do roku 2030 mezi 50 a 80 miliardami korun. Zajistit domácnostem dostupné ceny za vytápění je pro nás energetická výzva číslo jedna. Peníze na to půjdou zejména z Modernizačního fondu, dále z Národního plánu obnovy a ostatních zdrojů.

Jádro je samozřejmě důležité, ale nové investice se projeví za 15 až 17 let. Teplárenství musíme zvládnout v následujících deseti letech a mimo to bojujeme, a vypadá to, že by boj mohl být úspěšný, s Evropskou unií o to, aby uznala plyn jako udržitelný zdroj, který bude podporován i nadále.

Pokud bude ale předsednictví Evropské unie, které za rok připadá na Českou republiku, vedeno vágně nebo nějakými zelenými šílenci, dostaneme se do situace, že se nám zdraží vytápění. To musíme velmi pečlivě hlídat. Máme to rozjednané na všech úrovních a nesmíme z toho cuknout ani o milimetr. Pokud se nám podaří tu taxonomii dohrát tak, jak potřebujeme, jsme v situaci, kdy Česko má zabezpečeno vytápění za rozumné ceny na dalších 15 až 20 let.

Podle všech prognóz je to krátkodobá záležitost. Příčina je jasná – covidové období rozhodilo nabídku s poptávkou. Trh byl nějakým způsobem vyvážený a dnes se začíná projevovat to, že v určitou dobu nebyla poptávka, a pak se to celé otočilo, poptávka začala být extrémní, a tu v ten okamžik zase nestačili producenti pokrýt.

Další věcí je, že zelené šílenství, které letí Evropou, zdražuje další komodity zejména v oblasti energetiky. Odstupuje se od uhlí, současně některé země, i když jich není moc, odstupují od jádra, třeba Německo. To se také projevuje v cenách energie. Do toho roste cena ropy.

Je to dáno celosvětovou nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou způsobenou pandemií. Je to problém. Jednal jsem s dodavateli do automobilového průmyslu v okolí Mladé Boleslavi, a dotýká se to nejen samotné automobilky, ale i jich. Tyto firmy budou mít letošní rok mírný pokles.

Teď už ale továrny začínají manko snižovat. Podle všech indicií by se to mělo vyrovnat během podzimu. To ale není v rukou žádné vlády, je to dané čistě tím, že kapacita výroby čipů s ohledem na náraz, který nastal kvůli covidu, a pak vysoké poptávce, nestačila.

To barvení Evropy na zeleno je příliš zběsilé. Zde to nakonec ještě nedopadlo špatně, výroba stávající generace pokračuje a Škoda dostala od koncernu velký projekt, bude vyvíjet kompletní platformy pro malé vozy celého VW. To zde ještě nebylo.

Negativní. Zásadně s tím nesouhlasíme. Respektujeme to, že se ekologizuje i doprava, respektujeme, že výroba je v rukou automobilek a my do toho nemůžeme zasahovat. Ale na druhou stranu nemůžeme jen přihlížet tomu, že se vytváří cíle, které jsou nerealizovatelné.

Uvědomme si, že v České republice teď jezdí přibližně 5,5 milionu aut a budeme hodně rádi, když tady v roce 2030 bude 300 tisíc elektromobilů, tedy jen několik procent.

Varianta, že by se v roce 2035 mělo skoncovat s prodejem aut se spalovacími motory, je zcela nereálná. Není to jen náš názor, je to názor rovněž dalších evropských zemí. Tento cíl se bude muset v každém případě přehodnotit. Toto jsou nejen zásadní změny, jsou s nimi spojeny obrovské náklady a ty musí někdo zaplatit.

Nechceme přistoupit na to, že Česká republika bude dotovat elektrovozidla. Jsme připraveni udělat infrastrukturu, dobíjecí stanice, zavádět elektrická auta postupně do veřejných služeb, podpořit firmy odpisy a podobně, ale nemůžeme přispívat zásadními částkami na elektromobily. Tím bychom pokroutili trh.

Tvrdíme, že ekologické cíle ano, ale cesta, která se k nim vytyčuje, je příliš zbrklá, a musí to někdo zaplatit. Paradoxně pak omezujeme ty, kteří nám zelené ambice platí. Musí to být vyvážené. Nesmíme se dostat do situace, kdy jen něco chceme a nebudeme na to mít.

Platí, co jsme dohodli s premiérem Babišem, když jsme naposledy navštívili OKD, a to, že si necháme udělat prognózu vývoje v následujících měsících. Cena uhlí, která na první pohled vypadá docela dobře, je jedna věc, ale uvědomme si, že kdyby se mělo pokračovat, musí se zásadním způsobem do těžby investovat.

Musí se vytvořit několikamiliardová investice, aby se další roky mohlo těžit. Proto je těžbu třeba vyhodnotit ve všech aspektech.

Musím říci, že to se nám podařilo. Slib, který jsme dali, jsme beze zbytku splnili. Z právního úhlu pohledu je to tak, jak jsme si řekli. Byl to jeden z úkolů, když jsem přišel na ministerstvo průmyslu a obchodu, a popravdě řečeno, nebyl to úkol vůbec jednoduchý. Měl jsem dostat případnou těžbu pod kontrolu České republiky. To se podařilo tím, že majoritu získala společnost ČEZ, kde má stát většinový podíl.

Další důležitý prvek je produktový. Pracuje se na dvou velkých projektech. První věcí je, jakým způsobem se oddělí slída od lithia. Vypadá to, že ze dvou metod, které máme, dávají obě velkou šanci, že se to zvládne.

Mimo jiné jedna z nich je od VŠCHT, která by dokázala oddělit lithium od slídy ekologickým způsobem, a zbytek by se využil pro výrobu cementu jako struska. Je to nadčasová metoda, která se už pilotuje v podniku Lafarge.

Ano, odbyt je další klíčovou věcí. Na tom, zda se nám podaří podpořit gigafactory, teď tzv. vyšíváme, pracuje na tom celý tým lidí. Vypadá to velmi nadějně, a pokud toto dopadne a troufáme si tvrdit, že šance je velká, tak máme zabezpečenou těžbu, zpracování včetně českého výzkumu a současně odbyt do gigafactory.

ČEZ v tom sehrává naprosto klíčovou roli, protože by byl spoluinvestorem i v gigafactory. Celý unikátní řetězec bychom měli pod kontrolou státu, a to by v Evropě nemělo obdoby.

Zájemců je více, přibližně pět, je ale pravda, že s dvěma jsme v jednání nejdál. Jednoznačně nejdále jsme s Volks­wagenem, respektive se Škoda Auto, ale jednáme i s korejskou LG a máme další tři partnery a je velká pravděpodobnost, že jedna z těch gigafactory u nás bude.

Chceme, aby byla v Prunéřově, protože tam k tomu máme podmínky, a i proto jsme uzavřeli smlouvu s ČEZ, kdy chceme, aby ČEZ byl zástupcem státu v investici.

To bych takto nepředesílal, spíše bych řekl, že když nedopadne jedna, tak dopadne druhá. Čistě teoreticky by tady mohly být v nějakém čase dvě. Podpora ale nebude malá. Vznikne 2500 přímých a další 2000 nepřímých pracovních míst, musí se to zabezpečit i s ohledem na dopravní infrastrukturu, spolupráci se všemi dotčenými regiony, zabezpečení pracovní síly, spolupráci s univerzitním prostředím a tak dále.

Je to další slib, který plníme. Národní rozvojový fond patří pod Národní rozvojovou banku. Ta vznikla z Českomoravské záruční a rozvojové banky. Mimo toho, co vždy dělala, tedy financování malých a středních firem, bude financovat energetiku, zdravotnictví, bydlení, sportovní a kulturní infrastrukturu.

Slíbil jsem, že fond bude nabitý zdroji, že v něm budou miliardy korun, které se použijí na rozvojové financování. To se stalo, a teď jsme několik měsíců připravovali první projekty.

Slíbili jsme, že to budou projekty infrastrukturálního charakteru a přinesou multiplikačním efektem další zdroje. Zjednodušeně řečeno, když tam dám z Národního rozvojového fondu nějakou částku, tak získám několikanásobně více. To se podařilo.

První projekt je dvacet souprav pro České dráhy, 180 supermoderních vagonů, což je vstup fondu na úrovni dvou až tří miliard korun a přinese to zdroje na úrovni 13 miliard od komerčních bank. Druhý projekt je krásná multifunkční aréna v Brně, kterou financuje město.

Není náhoda, že jdu do středních Čech. Jedna věc je, že ve středních Čechách dvacet let bydlím, druhá věc je, že když jsme zvažovali, co člověk může regionu přinést, jasně jsme viděli, že jedním z problémů středních Čech je jednoznačně doprava. A v dopravě jsem schopen re­gionu pomoci tím spíše, a bohužel to tak musím říci, když vidím, že současné vedení středních Čech je asi nejslabší, které tady bylo za poslední generaci.

To, co provádí v oblasti dopravy, je něco neuvěřitelného. Je to amatérské, naprosto chaotické, řídí veřejnou dopravu jako pobočku béčkové banky. Abdikují na to, že veřejná doprava je veřejná služba, znehodnocují investice státu do dopravy a ignorují dotčené obce.

Chceme, aby se zachovala příměstská doprava, a není to jen o lokálkách, je to o vhodné kombinaci a navázání dálkových spojů se spoji lokálními, udržení lokálek. Je to nejen ekologické, ale je to celosvětový trend.

Současně je to silniční a dálniční doprava, tedy zahájení D3 v Posázaví, dokončení D4 na Strakonice, kterou jsem vykopal ze země, a zvládnutí okruhu kolem Prahy.

Další věcí je otázka podpory podnikatelského prostředí a průmyslu, což je moje parketa. Kraj je velmi silně průmyslově orientován, máme tady největšího průmyslového hráče Škodu Auto a obrovské množství středně velkých průmyslových firem, pro které připravíme investiční a inovační podporu.

Také jde o podporu živnostníků a malých firem. Středočeský kraj je jediný, který není připraven akceptovat nabídku ministerstva 100 tisíc korun na každý obchůdek v obci, které jsou ohroženy tím, že tyto obchody zaniknou. Pak je to otázka školství, kdy přináším technické vzdělávání do základních škol.

Paní Jermanová byla mediálně skloňována a musím objektivně říci, že celá řada jejích výroků byla nešťastná. To je pravda. Na druhou stranu já se dívám na výsledky. Kraj nefungoval vůbec špatně, doprava fungovala dobře, školství stejně tak, investovalo se. Vůči současnému vedení kraje to byl rozdíl třídy. Tak amatérské vedení, jako je to nové, nemá žádný kraj.

To nechci komentovat. Jsem přesvědčen, že je to jen taktizování a vše je předčasné. Uvidíme, jak dopadnou volby. O tom rozhodnou voliči, ti rozdají karty a s těmi kartami potom budeme muset hrát. Jakékoli dvoukoalice, tříko­alice nebo pětikoalice dopředu jsou pro mě šidítko na voliče, je to lízátko přes alobal.

Jsme v situaci, kdy jsou z toho voliči akorát zmatení. Když si vezmu piráty a STAN, tak to je na jednu stranu konzervativní pohled a na druhou stranu pohled nevyzpytatelných drancovníků a podle mě v tom mají voliči akorát zmatek.

Osobně si myslím, že STAN udělal s piráty fatální chybu a neuvědomil si, že si pustil na loď hezkou pirátku, uzavřel s ní sňatek a ona mu během několika týdnů vydrancovala loď.

To je politicky i takticky špatně. My dopředu neříkáme, s kým nechceme být, to se rozhoduje po volbách. To si musí oni obhájit uvnitř své vlastní strany a myslím, že ODS s tím má poměrně velké problémy, protože zcela zjevně je ta strana dnes rozštěpená na dvě frakce.

Myslím, že se slovy, které říká pan předseda Fiala, polovička ODS nesouhlasí. Stěží vydýchali, že zachraňují konkurenta z TOP 09 a teď je ještě vedení nahání do náručí pirátů. Děsí je, že mohou dopadnout jako STAN.