Článek
Zatímco ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) své zhoršující se odhady veřejnosti dávkuje v médiích postupně, premiér Andrej Babiš (ANO) již před víkendem prohlásil, že schodek letošního rozpočtu chce kabinet směřovat na 200 miliard.
Schodek rozpočtu chce vláda zvýšit až na 200 miliard
Zda to bude stačit a hlavně o kolik ekonomika letos reálně poklesne, se však teprve uvidí. „Zatím to jsou vše naprosto předčasné prognózy, pracujeme s mnoha scénáři, ale na seriózní odhady je brzy,“ sdělil k očekávanému propadu HDP Havlíček.
„Nezáleží jen na tom, jak to zvládneme v ČR, ale v celé Evropě, USA a jak rychle se vzpamatuje Čína,“ dodal.
Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch a burzy
Obří sekeru do státní kasy zatne série vládních opatření, která mají postiženým firmám, zaměstnancům i živnostníkům přihrát miliardy, aby ekonomika nezkolabovala. Většina ekonomů je vítá a věří, že budou účinná. Zároveň zdůrazňují, že je nyní hlavní udržet hladké dodávky energií, potravin a základní služby státu.
Stát kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít. Vedle toho vláda bude zásobovat firmy bezúročnými půjčkami a rodinám prodlouží na dobu uzavření škol ošetřovné. To navíc bude dočasně i na děti mladší 13 let. Zákonná hranice je 10 let.
„Kroky vlády obecně vítám, považuji je za první vlnu kroků k utlumení negativních dopadů na ekonomiku. Vláda si uvědomila, že je potřeba přijít se skutečně masivní pomocí,“ řekla Právu ekonomka Ilona Švihlíková.
Nyní je podle ní klíčové udržení základní infrastruktury, jako jsou dodávky vody a elektřiny a zásobování potravinami.
Koronavirus stáhne Evropu na čas do recese, míní viceprezident ECB
Vládu ocenily i odbory. „V této fázi jsou opatření dobrá, ale už nyní se musíme připravovat na další, v první řadě na přijetí české verze kurzarbeitu,” sdělil Právu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Kurzarbeit je opatření, kdy zaměstnanci mají kratší pracovní dobu a část mzdy jim hradí stát. Cílem je zabránit rušení pracovních míst v krizových časech.
„Inspirujme se v Dánsku, kde stát uhradí 75 procent mezd zaměstnancům, pokud zaměstnavatelé dorovnají zbývajících 25 procent a zavážou se nepropouštět,“ uvedl Středula. Po kurzarbeitu volají i zástupci zaměstnavatelských svazů.
Také Středula zdůrazňuje, že klíčem je udržení tzv. kritické infrastruktury.
Ekonomika se úplně zastaví, straší odbory
S návrhy na podporu ekonomiky přišly i opoziční strany. ODS prosazuje jednorázový příspěvek 15 tisíc korun všem, kteří neplatí solidární daň, a mají tedy měsíční příjem do zhruba 113 000 Kč. Živnostníkům by ODS poskytla jednorázově 30 tisíc. Chce také, aby do konce roku fyzické ani právnické osoby nemusely splácet půjčky.
Lidovci by přidali živnostníkům
TOP 09 volá po příspěvku 45 tisíc Kč rozloženém do tří měsíců pro OSVČ bez zaměstnanců, odložení platby daně z příjmů nebo rovněž odložení splátek a hypoték.
Podle lidovců by ošetřovné mělo za navrhovaných nových podmínek činit celý vyměřovací základ zaměstnance, nikoli 60 procent, jak je tomu nyní. Do vládního návrhu zákona budou chtít lidovci v úterý ve Sněmovně připojit také státní podporu pro rodiče z řad živnostníků.
Ošetřovné i pro OSVČ a pro děti až do 13 let, schválila vláda
„Rozšířené ošetřovné by se mělo týkat také zaměstnanců, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Osoby samostatně výdělečně činné, tedy zejména živnostníci, by měly dostávat ošetřovné 720 korun denně,“ uvedla k lidoveckému návrhu poslankyně KDU-ČSL Pavla Golasowská.
Vládní návrh tak vysokou podporu živnostníků nepředpokládá. Návrh z dílny ministerstva průmyslu počítá s 424 Kč denně.