Havlíček: Na další uvolnění musíme aspoň dva týdny počkat

Bylo to první setkání s ministrem zdravotnictví a dohodli jsme se na něm na dalším postupu a vytvoření skupiny za ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zdravotnictví, která teď začne intenzivně pracovat. V této fázi ještě nehovoříme o systému rozvolňování, ale spíše o tom, za jakých epidemiologických podmínek se budou aktivity pouštět.

Pan ministr je nový a musí se ztotožnit s tím, jaké budou parametry, kdy se co pustí. Pravděpodobně se nepojede podle dosavadního schématu PES, ale udělá se to jednodušší, podobně jako loni na jaře. Budou odstupy mezi kroky uvolňování, které určitě nebudou kratší než 14 dní. A pak podle situace a parametrů, které si tým ministra zdravotnictví potřebuje dodefinovat, bychom určité skupiny podnikání, kultury nebo sportu uvolňovali.

Zatím na to ale nemáme přesný jízdní řád, mimo jiné proto, že jsme se shodli, že teď v pondělí 12. dubna to bude poměrně silný náraz. Pouští se téměř půl milionu dětí do škol, končí okresní lockdown a nouzový stav, z čehož vyplývá větší stupeň volnosti. Musíme počkat minimálně dva týdny, abychom viděli, jaké to přináší důsledky.

Vůbec bych to nenazýval první vlnou rozvolnění. Naplňujeme, co jsme slíbili, tedy otevíráme částečně mateřské školy a první stupeň škol rotační formou. Je to detailně prodiskutováno s epidemiology, je to na jejich doporučení a neměl by tam být žádný větší problém.

Jinak neuděláme prakticky nic, pokud nebereme to, že pouštíme pouze vybrané obchody s dětskými oděvy a botami, což do značné míry není žádné podstatné rozvolňování. Pouze některým malým obchodům, kterých je relativně málo, to umožní prodej a v supermarketech se rozšíří sortiment. Chceme rodičům dát možnost dokoupit dětem vybavení do školy a oblečení.

Stejně tak papírnictví je jen mizivá část ze 100 tisíc obchodů. Pak to jsou víceméně řemeslné služby, to jsou ale věci, které už byly ve výjimkách před tvrdším lockdownem. S rozvolněním na podzim je to absolutně nesrovnatelné.

Udělali jsme to trochu lépe než v zimě. Pokud se jedná o dítě do 18 let, tak si boty bude moci koupit s jakoukoli velikostí nohy.

Je to věc, kterou teď velmi nonstop řešíme. Musí být splněny pandemické ukazatele, dále jde o to, jak to bude od sebe časově oddělené. Další věcí je, co se bude rozvolňovat, a hlavně jak do toho zakomponujeme testování nebo očkování.

Podle našeho názoru je důležité, abychom už neoddalovali drobné služby jako kadeřnictví a podobně, ale na druhou stranu by to mělo být podloženo testováním, ať už někdo přinese PCR test, antigenní test, nebo se test udělá na místě. To by mělo být v další vlně. Teď to připravujeme a v příštím týdnu bychom to měli začít zveřejňovat.

Jsem přesvědčen, že to je správný směr. Neumím teď říct, do kterých provozoven to definitivně bude, ale budeme se snažit služby pouštět tak, aby tam ta možnost byla. Povinné plošné testování ve firmách sehrálo nesmírně pozitivní roli. Nejde jen o to, že jsme pustili do hry 500 tisíc testů denně. Lidé se to naučili, firmy to zvládly, testování se i z psychologického hlediska stalo přirozenou součástí fungování. Pokud se to začne rozšiřovat i do obchodů, bude to mít více efektů.

Za prvé tím budeme některé lidi testovat častěji. Neměl by to být žádný problém, protože si na to všichni zvykli.  A tím, že jsme tady vytvořili systém testování, udělali jsme poměrně velkou nabídku testů, která převyšuje poptávku, a díky tomu se nám podařilo srazit cenu testů dolů. Dnes se dají pořídit za 70 až 100 korun, i v maloobchodě, když kupujete ve větším, je to i pod 70 korun. Stává se z toho věc, která je přirozená a není drahá, a jsem přesvědčen, že to je cesta pro některé služby a třeba i kulturu a sport.

Podle mého názoru by to dávalo smysl, musíme to probrat s ministrem zdravotnictví. Domnívám se, že ti, kteří byli očkováni, testováni anebo v nějaké nedávné době prodělali covid, by mohli být ve skupině, která by mohla začít služby postupně sdílet. Takto postupují i jiné evropské země.

Stále nejsme přesvědčeni, že testování jednou za pět dní by splnilo účel. Musíme se vždy dívat na efekt a náklad s tím spojený. Stále čekám na čísla od zdravotníků, která by nás přesvědčila, že by to mělo větší efekt. Zatím je to z jejich strany hodně intuitivní. Říkají, že když budeme testovat častěji, bude to lepší.

Dnes testujeme na týdenní bázi. Za první kolo jsme takto odhalili 0,8 procenta nakažených z testovaných lidí, 0,6 procenta ve druhém kole a 0,4 procenta ve třetím. Kam až bychom se dostali při zvýšení frekvence testování? Bude to 0,3 procenta? A proti tomu jdou objektivní náklady.

Pokud by to bylo dvakrát týdně, tak je to o 500 až 800 milionů měsíčně navíc. Jsou to vysoké částky a k tomu jsou náklady firem, které si musí za některé testy doplácet, navíc to musí zorganizovat, to je také náklad a některým firmám třeba stojí práce.

Náklad není tedy jen ten zmiňovaný výdaj zdravotních pojišťoven navíc, bylo by to ve skutečnosti výrazně víc. Navíc je tam organizační problém. Některé firmy to zcela objektivně častěji nezvládnou. Už dnes postupně testují své lidi denně. Česko dnes testuje na povinné bázi jako nikdo v Evropě.

Ano, ale Rakousko ta množství vytváří přes děti ve školách, my přes pracovníky ve firmách a veřejné sféře. Až zavedeme testování žáků, tak budeme mít úplně nejvíc v celé Evropě. Ptám se, zda v době, kdy nám pozitivita klesá a vidíme, že to ve firmách funguje a firmy a úřady spolupracují, zda dál utahovat kohouty a zda to přinese pandemický efekt.

Kontroluje je řádově 400 lidí z hygieny. Kontroly už začaly chodit. V drtivé většině firmy prokázaly, že zodpovědně testují, mají všechny dokumenty. Jsou firmy, kdy byla určitá míra nespokojenosti, ale jsou to zcela ojedinělé případy. Nejsou to problémy charakteru, že by netestovaly, spíše je to otázka vykazování.