Havlíček: Bezohledné řidiče čekají tvrdší tresty

Je to jak zpřísnění, tak naopak ulehčení. Podstata je v tom, že skončí, nebo mohli by skončit, piráti silnic, na druhou stranu ti, kteří dělají banální přestupky, tak na tom budou lépe. Myslím, že je to férové.

Přísnější bude postih třeba za extrémní rychlost, alkohol, odmítnutí testu na alkohol nebo přejezd přes železniční přejezd. Pak je tam také zjednodušení celého systému, dva, čtyři a šest bodů. Naopak banální přestupky jako parkování, světla, tam je snížení pokut na minimální, nebo to bude řešeno domluvou.

Zaprvé tam jsou vysoké pokuty, ty jdou běžně na 25 tisíc, v extrémním případě mohou jít až na 75 tisíc Kč. To je ale skutečně výjimka, třeba když ujede od nehody bez poskytnutí pomoci nebo za opakované drogy za volantem. O papíry může přijít až na tři roky.

Třeba za alkohol za volantem přijde řidič automaticky o maximálních šest bodů, ale to neznamená, že nepřijde o papíry. On přijde o papíry, o šest bodů a ještě zaplatí vysokou pokutu.

Je to potřeba. Mladí řidiči, kteří začínají, jsou někdy trochu cvoci, někteří mají drahá auta. Dáme jim nejdřív šest bodů, nechť prokážou, že během prvních dvou let dokážou jezdit rozumně, ne jako šílenci. Já mám dvě osmnáctileté děti a nebudu mít nejmenší problém, když dostanou jenom šest bodů, naopak budu vděčný, protože budu vědět, že si budou dávat o něco víc pozor.

Chystáme režim finálních zkoušek u autoškol, které se nyní mohou dělat asi na 200 místech. Chceme to daleko zkvalitnit, zanést povinnosti, které řidič bude muset splnit v rámci závěrečné zkoušky, i na různých typech silnic. To představíme v říjnu, listopadu.

Budeme náročnější i při vzdělávání komisařů a hodnocení autoškol, jak jsou kvalitní. Může nastat situace, že ne všechny autoškoly projdou tím sítem a budou tu službu moci do budoucna dělat.

Tomu nemůže nikdo soudný věřit. Když získají řidičák, tak určitě budou chtít jezdit.

Můžu uklidnit, že pokud jsou to drobnosti, někde překročí rychlost o 10 km/h, špatně zaparkuje, tak o ty body nepřijde. Ale pokud bude jezdit na červenou nebo telefonovat za jízdy, tak tam jsme to zpřísnili ze dvou na čtyři body, takže když to udělá dvakrát za sebou, tak o průkaz přijde. V tomto případě na rok. Až mu řidičák vrátí, poběží mu ještě zbytek té dvouleté zkušební doby.

Jsou to nově budované dálnice, určitě třeba by to bylo něco na D8. Chystáme přehled úseků, které by do toho mohly spadnout. Nové dálnice jsou na to konstrukčně připravené, jde ale i o hustotu silničního provozu.

To udělat nemůžeme. Některé dálnice na 140 km/h nejsou stavěné, protože ty vlastnosti jsou hodnocené za vlhka, ne za sucha, takže některé tam nespadnou. Stejně jako v některých úsecích je rychlost snížená, povinnost řidiče je sledovat dopravní značení. A když uvidí, že může jet 140 km/h, tak myslím to spíš přivítá. Navíc většina aut je dnes vybavená počítačem, takže tam šoférovi naskočí, pípne, že může maličko zrychlit.

Na to je nekonečné množství různých výzkumů. Po pravdě řečeno, každý si trošku udělá výzkum ten, který mu nejlépe vyhovuje. Německý režim je mimořádný, je to i proto, že tam je gigantická automobilová lobby, luxusní vozy jsou z Německa, s nimi jde jezdit poměrně rychle. Dálnice jsou tam na to stavěné, lidé jsou na to zvyklí, je to i o určité disciplíně, tradici. Ale i tam jsou o tom emotivní diskuse. U nás to udělat nelze.

S návratem výpravčích se nepočítá, jen velmi výjimečně. Většinou nebudou výpravčí potřeba. Hlavní změna spočívá v tom, že už od srpna se musí strojvůdce, než vyjede z každé stanice, tedy nejen z některých, hlásit dispečerovi. Tak to kdysi bývalo. Také tam budou rychle přibývat návěstidla, kde uvidí červenou. Počítá se také s aplikací pro tablet, kterou připravily ČD a nabídnou ji zdarma ostatním. Ta varuje strojvůdce, když proti němu ve vzdálenosti 500 metrů jede vlak.

A pak se zavede systém na bázi ETCS (European Train Control System, systém, jenž umí mj. automaticky zastavit vlak – pozn. red). U tratí D3 by to měla být zjednodušená, levnější verze ETCS, i tak to jsou každopádně náklady v miliardách korun, je poměrně náročné to zavádět. Nežijme v iluzích, že všechny země to mají.

Plnohodnotný ETCS se teď začíná instalovat a testovat na trati Uničov–Olomouc, tam bude rychlost 160 km/h. Byl jsem se tam podívat před několika dny. Pro typ tratí D3 se testuje jakýsi jednodušší radioblok společně s AŽD na trati Strakonice–Volary.

Uvidíme, jak to bude fungovat. Tento systém není zatím kompatibilní s evropským systémem, to ještě ladíme. Ta kompatibilita je cíl, protože řada tratí vede přes hranice, jako například právě ta trať na Karlovarsku, kde došlo k nehodě.

Dohromady to bude zhruba 100 miliard na infrastrukturu a dalších 20 miliard do lokomotiv, dohromady tedy 120 miliard korun. Do tratí půjde pět miliard ročně, cílem je nejdřív osadit systémem hlavní koridorové tratě. Do roku 2025 by to mělo fungovat zhruba na polovině všech spojů u nás.

Je tam konkurence, dělají to velké firmy jako Siemens, Alstom, Bombardier. Je to obrovský byznys, pro všechny železnice v Evropě. Sotva to stačí dodávat, ten problém jako my řeší prakticky všude.

Diskutovali jsme to s federací strojvůdců a oni se k tomu postavili vstřícně. Cílem rozhodně není nikoho šikanovat. Stejně jako šofér auta, když dělá prohřešky, tak přijde o papíry, tak i tady by měla fungovat nějaká záklopka, když někdo opakovaně třeba projíždí návěstidla, není možné, aby se to tolerovalo donekonečna.

Myslím, že to bude mít spíš ten psychologický efekt a účinek, než že bychom tím snižovali počty strojvůdců. Mimochodem ty počty strojvůdců jsou dneska vyrovnané, třeba České dráhy nemají nedostatek.

Když nechybí ČD, tak se logicky ptám, proč chybí soukromníkům. Musí si na to připravit vlastní školení, ty lidi zaučovat, to není jednoduché, něco to stojí. ČD jsou v tomhle největší a dokážou ty lidi získat, a to bych řekl, že jsou na tom ještě o něco hůř, protože soukromník si může dovolit je lépe zaplatit.

Po dvaceti letech v tomto děláme revoluci, vypadá to, že se skutečně dohodneme a o jednu korunu snížíme spotřební daň na naftu, což bude fakticky znamenat přibližně o osm až devět procent z ceny. (Nyní je spotřební daň z litru nafty 10,95 koruny, klesla by tedy na 9,95 Kč – pozn. red.)

Budeme uvažovat, zda by to nemohlo být 1,50 nebo dvě koruny, ale to už by byl větší zásah do rozpočtu. Protože každá koruna znamená přibližně 4,5 miliardy do rozpočtu.

Tohle ale není jen covidové opatření, ale dlouhodobé. My se totiž začínáme stávat nekonkurenceschopní, protože bohužel v Polsku je spotřební daň z nafty výrazně nižší. Oni tak mohou nabízet levnější ceny přepravy. Poláci to tady válcují, naši kamioňáci začínají mít velké problémy. Za posledních pět let je pokles přepraveného objemu zboží téměř na polovině. Chceme to dát v rámci pozměňovacího návrhu daňového balíčku v příští Sněmovně, aby to mohlo platit od 1. ledna.