Článek
Do úvah o nové Havlově roli se začátkem loňského roku zapojil ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDUČSL). "Je to politik, kterému zvedne telefon Svatý otec, Putin a Bush," ocenil Havlovy možnosti šéf diplomacie. Hned 1. února 2003 obdrželi manželé Havlovi z rukou ministra zahraničí čestné diplomatické pasy. Svoboda později exprezidentovi navrhl, aby se stal vyslancem dobré vůle. Havel by měl řešit některé ožehavé a krizové problémy.
Ruml: exprezident nechce vyvolat střet
Rozsáhlou kampaň proti Castrovu režimu Havel odstartoval v září. "Povinností demokratického světa nyní je podporovat představitele kubánské opozice," stojí v prohlášení, které spolu s Havlem podepsali exprezidenti Maďarska a Polska Árpád Göncz a Lech Walesa. Text prohlášení vyšel v několika denících v Evropě i Americe.
I nyní je Havel hodnocen značně rozporuplně. Pochvalu si vysloužil např. od místopředsedy Senátu Jana Rumla (US-DEU). Ten na dotaz Práva v souvislosti s kubánskou iniciativou uvedl: "To je velmi záslužná věc. Václav Havel se vždycky zajímal o lidská práva a svobody všude ve světě. Pokračuje ve své činnosti." Pokud jde o domácí politiku, Ruml poznamenal: "Zřejmě nechce vyvolávat dojem jakýchkoli roztržek s Václavem Klausem. Tak se drží stranou, ale nemyslím si, že to je jeho poslední pozice."
Naopak místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf soudí, že čím se bude Havel angažovat méně, tím lépe. Na dotaz, zda jej Havel za poslední rok něčím zaujal, Ransdorf odpověděl: "Myslím, že ničím. Nejzajímavější je, že přestože teď má splněny všechny podmínky pro literární práci, tak nic nevyprodukoval." Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal na dotaz Práva podotkl: "Čekal jsem, že si třeba přečtu nějaký (Havlův) komentář nebo úvahu, že bude glosovat, jak tu naší současnost vidí on. Pokud se nemýlím, tak se k tomu zatím nemá. Takže to mi je trošku líto, protože by mě to jako občana zajímalo."
Havel a jeho nástupce Klaus se zatím spíše pošťuchovali, např. kvůli hradní architektuře. Klaus byl hned po svém zvolení "zděšen" a "šokován" obhlídkou Hradu. Za zdevastovaný označil např. tzv. domeček - vilu v Královské zahradě, o níž se uvažovalo jako o případném prezidentském bydlišti. Minulý týden Hrad oznámil záměr přesunout některá díla Havlova dvorního architekta Bořka Šípka. Havel již na jaře poznamenal: "Doufám, že aspoň něco z něj (Šípka) přežije současnou dezinfekci Pražského hradu."
Na Klause si Havel nepřímo vyšlápl v květnu. Ostře se postavil proti euroskeptikům. Na diskusním setkání nazvaném Kam kráčíš, Evropo v Praze označil národní státy za starožitnost. Česko podle něj už v podstatě žádnou suverenitu v globalizovaném světě nemá. Úsměv na tváři u něj prý vyvolávají názory odpůrců vstupu do EU, kteří argumentují ztrátou suverenity. Havel také, na rozdíl od Klause, vyzval, aby lidé v červnovém referendu hlasovali pro vstup do Unie.
K dalšímu nepřímému střetu s Klausem došlo v souvislosti s tzv. eurovesničkou. Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 chtěla v Jelení ulici u Pražského hradu vybudovat pětadvacet domků, které by symbolizovaly státy EU. Správa Hradu dala však najevo, že pro tento projekt není místo.
Klausovi ještě pár bodíků chybí
Oba muži se setkali za celý minulý rok jen dvakrát. Poprvé při Klausově inauguraci. Klaus svého předchůdce nazýval "panem prezidentem", protože podle něj jím Havel navždy bude. Podruhé se viděli na Hradě při předávání státních vyznamenání 28. října. Následnou recepci pak Havel s manželkou brzy opustili. Když Havel přebíral doživotně propůjčený Řád bílého lva a Řád T. G. Masaryka z rukou předsedů parlamentních komor, Klaus za sebe poslal hradního kancléře Jiřího Weigla.
Klaus byl na počátku svého prezidentství populárnější než odcházející Havel. Například v květnu mu podle agentury CVVM věřilo 60 procent lidí, zatímco Havel získal 52 procent. Současnému prezidentovi navíc podle jiného výzkumu CVVM z ledna věří 72 procent, což je o šest bodů více oproti prosinci. Kdyby se však posuzovala Klausova popularita s Havlovou oblibou z počátku 90. let, vyhrál by exprezident. Ten tehdy disponoval až 80procentní podporou.
V létě se Havel blýskl i jako rockový fanda, když na přání Micka Jaggera zahájil koncert legendární kapely Rolling Stones. "Dnešní koncert je znamením trvalé svobody u nás, kéž by byl znamením pro svobodu na celé planetě," řekl Havel 80tisícovému jásajícímu davu na pražské Letné. V srpnu se zase exprezident připojil k žádosti adresované ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi o milost Čecha, který byl v Rusku odsouzen za pašování necelého gramu hašiše.
Samostatnou kapitolu tvoří Havlův postoj k válce v Iráku. Ještě v posledních dnech svého prezidentského mandátu se dopustil sóloakce, když se připojil k dopisu sedmi předsedů vlád. Ti hájili stanovisko USA především proti Francii a Německu. Zásah v Iráku později označil za morálně ospravedlnitelný a nutný k odstranění Saddáma Husajna. "O čem mám velké pochybnosti, je však načasování a způsob, jakým to bylo podniknuto," uvedl v září. Podle svých slov to řekl americkému prezidentovi Georgi Bushovi a příležitostně dalším politikům.
Havel se vyjádřil také ke vztahům s Rakouskem a Bavorskem i s celým Německem, které označil jako dobré, ale občas to, jak řekl, skřípe kolem sudetoněmeckého problému. Podle něj udělal pro jeho vyřešení, co uměl, ale měl pocit, že ani jedna, ani druhá strana ho vyřešit nechce. "Že si ho chce živit, že na něm chce sedět jako na nějakém vajíčku, které jednou třeba přinese nějaký plod," prohlásil Havel loni.