Hasiči netušili, do jakého pekla ve Vrběticích jedou

Od doby, kdy jej koncem roku 2006 opustila armáda včetně vojenských hasičů, přitom není zařazen coby nebezpečný civilní objekt do krizového plánu Zlínského kraje. V jeho sedmadvaceti budovách muničních skladů bylo ale uskladněno zhruba tisíc tun munice.

Záchranáři, kteří bezprostředně po prvních výbuších zasahovali v samotném epicentru, neměli ponětí, k jakému požáru vyjíždějí a co se může v jednotlivých budovách nacházet.

V sázce byly desítky životů profesionálních i dobrovolných hasičů, které jejich operační středisko vyslalo do vrbětické hrůzy. „Kdo, proboha, mohl takto hazardovat s životy záchranářů?“ ptá se starosta nedalekého Vysokého Pole Josef Zicha (STAN).

„Jsem jeden z těch, kteří byli při výbuších přímo na místě. U haly, která už teď není. Dnes už vím, že jsme tam jeli za přímého ohrožení života. Kdo nás tam poslal na smrt? Měl někdo představu, jaké reálné nebezpečí tam vlastně hrozí?“ ptal se na nedávném setkání s ministry obrany a vnitra Martinem Stropnickým (ANO) a Milanem Chovancem (ČSSD) ve Vlachovicích místní dobrovolný hasič Karel Ptáček.

Právu jeho velitel Petr Rak potvrdil, že hasiči neměli tušení, k jakému požáru jedou.

„Pouze jsme věděli, že hoří v areálu muničních skladů. Mohla hořet tráva nebo les. Nikdo z nás netušil, že jde přímo o muniční sklad,“ poznamenal Rak. S vozidly se dostali do míst výbuchů, sto metrů od hořící budovy 16.

„Každou chvíli v ní něco vybuchovalo. S dalšími hasiči jsme se po chvíli otočili a ujížděli pryč. O pár minut později byla tato budova srovnána se zemí a teď ji připomíná už jen kráter v zemi,“ dodal Rak.

Fungování vrbětických skladů, jednoho z největších muničních areálů v Česku, provází řada nejasností, a to v samotných státních institucích.

Zástupci kraje, hasičů a ministerstev obrany i vnitra se na setkání z minulého týdne nedokázali shodnout na tom, zda jsou objekty muničních skladů v režimu vojenském, či civilním.

Až nyní po tragické události, která pravděpodobně stála dva lidské životy zaměstnanců společnosti Imex Group, vyplouvá na povrch, že areál vlastněný státním podnikem, Vojenským technickým ústavem (VTÚ), je v civilním režimu. Měl tak být již od prvopočátku zaveden do krizového plánu Zlínského kraje.

„Kraj, když nemá k muničnímu areálu krizový plán, nesvolává k tomu řízení, a tak se o to ani hasiči nezajímají. Ve Zlínském kraji musel být nebetyčný nepořádek v krizovém řízení,“ je názoru Radek Ondruš, právník společnosti Imex Group, která měla budovu číslo 16 pronajatou od VTÚ. Ondruš je mimo jiné autorem komentářů k zákonu o krizovém řízení. Do krizového plánu měli již v době po odchodu vojska z Vrbětic zahrnout muniční areál i starostové obcí, na jejichž katastru se nachází, i členové krizového štábu Zlínského kraje.

Zástupci krizového štábu a Zlínského kraje žili roky v přesvědčení, že muniční sklady jsou v majetku armády a ministerstva obrany. „A na vojenské objekty se krizový plán nevztahuje. Zmínka o vrbětickém areálu, až na objekt Bochemie, v krizovém plánu není. Nevíme, co tam bylo, protože smlouvy jsou mezi VTÚ a nájemníky,“ řekl Právu vedoucí oddělení pro zvláštní úkoly krajského úřadu Karel Malinovský.

V obdobném duchu ve vztahu k muničnímu skladu hovořil i mluvčí krajských hasičů Libor Netopil. „Neměli jsme zprávy, že by se nejednalo o vojenské objekty ministerstva obrany. O žádné změně na civilní statut nebyl hasičský záchranný sbor informován. Pokud bychom věděli, že jde o civilní objekty, věděli bychom co v nich je, co tam hrozí a jak můžeme popřípadě v těchto situacích postupovat,“ řekl Netopil.

To, zda měl za povinnost informovat hasiče o změně statutu z vojenského na civilní objekt podnik VTÚ, firma Imex Group, obec s rozšířenou působností, do jejíhož regionu areál spadá, či krajský krizový štáb, budou zjišťovat policisté. Podle Ondruše je rozhodující, pod který stavební úřad vše spadá.

„Tedy zda pod speciální vojenský stavební úřad, nebo pod stavební úřad příslušné obce,“ poznamenal Ondruš. Pokud spadá areál pod obecní stavební úřad, pak tento musel vědět, že nemovitosti jsou kolaudovány jako muniční sklady. O tom, co je v areálu, ale dle právníka Imex Group věděla policie, která je základní složkou integrovaného záchranného systému, ale i součástí systému krizového plánování.

„Právě policie jako správní úřad povolovala a schvalovala transporty této munice. A předpokládám, že zástupce policie je členem krizového štábu kraje. Pokud to tedy věděl člen štábu, má se zato, že to věděl štáb. Pokud by ale zástupce PČR nebyl členem krizového štábu kraje, jen by to potvrdilo domněnky o nepořádku v krizovém plánování v kraji,“ dodal Ondruš.

Stovky zbraní a víc než milión nábojů skladovali v rodinném domku uprostřed vilové čtvrti ve Vinoři dva podnikatelé.

Starosta kvůli obavám po výbuchu muničního skladu na Zlínsku nařídil v domě kontrolu a sklad se nyní přestěhuje do vhodnější lokality.