Hasiči na nás zapomněli, stýskají si lidé z hodonínské osady Pánov

Pánov byl poslední tornádem zasaženou oblastí. Úplnou náhodou se tam už ve čtvrtek v noci dostal Roman Majer se svými kolegy. „Ve firmě máme dobrovolné hasiče. Volal jsem jim, jestli tam nejsou, a když řekli, že ne, vzali jsme firemní dodávku, naházeli jsme tam věci a jeli jsme na Hodonín,“ popsal Právu.

Po cestě lesem vedoucí okolo Pánova jim bylo jasné, že se tudy tornádo hnalo. „Řekli jsme si, že se tam podíváme, ale po odbočení z hlavní silnice jsme ujeli asi pět metrů. Byly tam popadané stromy, tak jsme vzali pily a prořezali jsme cestu,“ popsal situaci ze čtvrtka na pátek Majer.

„Sloupy tam byly poházené jako sirky, na zemi byly dráty, měli jsme strach, co by se stalo, kdyby zapnuli proud. Pak jsme našli trafostanici ležet o několik metrů dál. Hasiči odstřihali dráty a jeli dál, to jim nemám za zlé. Jenže další přijeli až v pátek odpoledne,“ řekl Majer.

„Prolézali jsme ty zbořené baráky, ale našli jsme jenom zasypaného labradora, toho jsme vytáhli,“ uvedl Majer. V noci tam zajela sanitka a měšťáci, jinak nikdo. Do toho nám volali kolegové ‚komeťáci‘ (příznivci hokejového klubu Kometa Brno – modrobílí, pozn. red.), že co potřebujeme a že hned dělají sbírku,“ přiblížil začátek improvizované pomoci Majer.

„Dostali pokyn, aby místo shánění jídla či pití vyrazili na nákup hřebíků, latí a kladiv. „Modrobílí nakoupili potřebné věci, chlapi z práce to dovezli a šli jsme na střechy, protože pořád někdo říkal, že se ženou další bouřky. Děcka, mladí kluci okolo patnácti tam vyklízeli baráky. A pořád jsme čekali, kdy někdo konečně dojede, přijížděli ale jen příbuzní nebo známí místních,“ vzpomínal.

„Najednou se tam objevila nějaká parta pokrývačů, a tak vletěla taky na střechy. My jsme ještě vykáceli popadané stromy a místní se ptali, proč tam není někdo z města? V pátek ve tři odpoledne přijeli policajti a nechali tam tři chlapy z Bruntálu. Ti šli na střechy s námi. Až v pět odpoledne přijeli první hasiči a pak i technika,“ vypověděl Majer.

„Máme díky široké základně široký záběr na lidi nebo shánění materiálu. Dostali jsme se do spojení s Romanem Majerem, protože na Pánově v tu chvíli zrovna nebyli hasiči, lidi ani materiál. Řekl, co jim chybí, hned v pátek dopoledne jsme nakoupili materiál, on poslal dodávky a odpoledne jsme tam byli už i osobně. Někdo pomáhal na místě, někdo nakupoval materiál,“ vysvětlil rychlé zapojení fanoušků jeden z modrobílých Jan Mittner.

Mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška Právo ujistil, že hasiči na Pánov rozhodně nezapomněli. Nejprve ale museli zachraňovat životy, přičemž ve čtvrtek večer mimo jiné desítky minut bojovali o životy lidí v nedaleké hájence.

„Chápu, že obyvatelé Pánova mohou cítit jistou frustraci, ale můžu ujistit, že jsme o nich věděli a Pánov jsme hned na začátku označili jako jedno z nejvíce zasažených míst. Jak přicházely zprávy o postupu tornáda, jeli hasiči nejprve tam, kde to zrovna řádilo. A hned s tím, jak jsme ukončili záchranné práce, jsme nasadili desítky hasičů i v Pánově. Přijížděly pak už i posily z dalších koutů republiky,“ vysvětlil Mikoška.

Šéf městského Útvaru krizového řízení Roman Knesl také odmítl, že by se na osadu zapomnělo. „Co já mám informace, tak se tam pracovalo stejně jako jinde. Možná jen o něco později,“ řekl.

Podle dalšího svědectví ale v Pánově rozhodně nepanoval tak čilý ruch jako v dalších zasažených obcích. „V pátek mezi 15.00 a 17.00 hodinou byli na Pánově přesně tři policisté a tři hasiči. Situace tam byla šílená. Lidé zachraňovali něco, co nemělo smysl zachraňovat. Byli v šoku,“ zní svědectví člověka, který si přál zůstat v anonymitě.