Článek
Firma HCC, která je stejně jako HPH v likvidaci, si stěžovala na odepření vlastnického práva. Audit prý ukázal, že peníze mimo vši pochybnost náleží podílníkům Harvardského garančního a násobkového fondu spravovaného HCC. Firma také zdůraznila, že k datu podání ústavní stížnosti nemohla s penězi nakládat už 14 let. Opatření prý dávno pozbylo přiměřenost.
Podle ÚS ale složením peněz do soudní úschovy nedochází k odebrání vlastnického práva. Soud připomněl, že nebylo postaveno na jisto, kdo je vlastníkem peněz. „Za této situace nelze považovat postup soudů za překvapivý či protizákonný, natožpak za protiústavní. (...) Stěžovatelka se v ústavní stížnosti sice snažila předestřít důkazy o svém vlastnictví, nicméně jejich posouzení náleží především obecným soudům, a nikoli ÚS,” stojí v usnesení.
Společnost HCC vznikla v roce 1990 a jejím prvním předsedou představenstva byl Kožený, zakladatel Harvardských fondů. HPH vznikl z vytunelovaných Koženého privatizačních fondů. Má asi 240 000 podílníků. Likvidaci a konání valných hromad HPH provází už řadu let mnoho právních sporů.
Vrchní soud v Praze v roce 2012 uložil Koženému a jeho někdejšímu spolupracovníkovi Vostrému nepodmíněné tresty deset a devět let vězení a povinnost uhradit miliardové škody. Oba ale žijí v zahraničí.
Vlekoucí se spor
Policie zajistila peníze na účtu HCC už v roce 2003. O deset let později Městský soud v Praze rozhodl o pokračování opatření, a to kvůli tomu, že si na peníze činí nárok HPH, který tak chce uspokojit práva svých podílníků.
V roce 2016 městský soud zajištění peněz z podnětu HCC zrušil. Vrchní státní zastupitelství v Praze ale podalo stížnost a Vrchní soud přikázal městskému, aby o penězích rozhodl znovu. Poté městský soud sice zrušil zajištění, ale obratem vzal peníze do soudní úschovy, a to kvůli občanskoprávnímu sporu, který se mezitím rozhořel mezi HCC a HPH. Vrchní soud pak loni v červnu platnost opatření potvrdil.