Článek
Čísla nakažených koronavirem opět stoupají. Máte obavy, že bychom se mohli dostat do podobné situace, jaká tu byla v březnu?
Zatím vidím zásadní rozdíl: v březnu bylo šíření plošné. Virus byl importovaný, a to poměrně rovnoměrně. Z každého okresu byl někdo v Itálii. Na to reagovala plošná opatření.
Situace je teď jiná tím, že zatím plošné šíření nemáme. Máme několik ohnisek, která přibývají a ubývají. Situace v Karviné se zlepšuje, teď je problém v Praze.
Dá se na to reagovat využitím lokálních opatření, což je udržitelné.
Podzim nemusí být jednoduchý.
Ale v žádném momentě nám to nesmí přetížit zdravotnický systém. Není možné, aby nám došla nemocniční lůžka nebo ventilátory. To je hlavní cíl všech opatření.
To ale zatím nehrozí, pacientů, kteří mají těžký průběh, je velmi málo, zhruba dvacítka.
Pokud situaci takhle udržíme, zvládneme i druhou vlnu. Cílem je nezahltit systém na osmdesát či devadesát procent, nebo nedej bože přes sto procent. To bychom tu měli Itálii.
Máte obavy z podzimní vlny?
Nechci nikoho strašit, ale vždy jsem mírnil nadšené hlasy, že jsme z toho venku. Dokud se neobjeví vakcína, žijeme s tygrem v kleci. Podzim nemusí být jednoduchý.
Má Česko dost ochranných pomůcek, aby bylo připraveno nejen na další vlnu koronaviru, ale i na další přidružená respirační onemocnění?
Ministerstvo vnitra zajistilo prostředky na jaře a zajistili jsme i rezervu. V našich skladech je aktuálně 65 milionů roušek, 10 milionů respirátorů a půl milionu ochranných obleků, což zajišťuje pokrytí spotřeby v řádu týdnů. Pak musí naskočit dodávky od Státní správy hmotných rezerv a domácích výrobců. Dnes už je máme zmapované a víme, co jsou schopni dodat. U ochrany dýchadel je problém vyřešen. Jen celoobličejových masek, které jsou nejúčinnější, máme jako vnitro 30 tisíc a k tomu 300 tisíc filtrů. V březnu jsme měli jen zhruba deset tisíc respirátorů.
Ve skladech hmotných rezerv je vymeteno, není tam jediná rouška
Dá se vyloučit, že na podzim opět dojde k vypnutí republiky tak jako na jaře?
Nesnáším otázku, jestli se dá něco vyloučit. Vyloučit se nedá nikdy nic. Ale pravda je, že uzavření republiky bylo nesmírně drahé, a otázka je, jestli by si to naše ekonomika vůbec mohla dovolit podruhé.
Byly ty plošné restrikce podle vás správné?
Stoprocentně. Ačkoli byl průběh nemoci u nás slabší než třeba v Itálii, tak kdybychom rychle a radikálně nezasáhli, dostali bychom se velmi rychle na italská čísla. Když to zjednoduším, byli jsme tak dva týdny před Itálií. Koneckonců se tak rozhodly všechny státy kromě Švédska. Jejich případ se hodně diskutuje, ale z hlediska úmrtí byl podstatně nákladnější.
Nechovala se vláda v uplynulých týdnech trochu chaoticky? Ve středu bylo řečeno, že se opatření zpřísní v pondělí, a nakonec se to oficiálně vyhlašovalo ve čtvrtek s účinností už od soboty. Do toho jste vy vyzýval k nošení roušek.
Jen jsem řekl jednoduchou věc, za kterou si stojím: že lidé nemusí čekat, až jim vláda něco nařídí, a že mohou sami zmírnit šíření viru tím, že si nasadí roušky. Nevyzval jsem k plošnému nošení roušek, to je v tomhle případě komplikace. Myslel jsem na uzavřené prostory.
Jde mi spíš o komunikaci vlády směrem k veřejnosti.
Sám jsem po té první vlně říkal, že jestli někde vidím v přístupu vlády nějaké rezervy, tak je to komunikace. Evidentně to platí stále.
Noste roušky. Nečekejte, až vám to ministr nařídí, vyzývá Hamáček
Vy sám jste vyděsil lidi, když jste řekl, že někteří lidé nebudou moci kvůli karanténě volit.
Já jsem nikoho neděsil, já jsem citoval platné znění zákona. Klasicky se z toho udělala kauza. Ministerstvo vnitra má odpovědnost za volby, a když jsme já a náměstek Petr Mlsna dostali otázku na volby, citovali jsme zákon. Mimochodem použitý v červnových doplňovacích volbách do Senátu na Teplicku, kdy žádná taková kauza nebyla. Chytla se toho opozice, která to má v popisu práce. Řekli jsme, že jsme ochotni debatovat o případných změnách, ty se ale neobejdou bez změny legislativy. Proběhla schůzka zástupců politických stran, a to ve velmi dobré atmosféře, a nějaké řešení najdeme.
Počítáte s tím, že ještě během léta bude Sněmovna narychlo měnit volební zákon?
Pravděpodobně ano, v druhé půlce srpna.
Sám jste přišel s několika variantami, jak lidem v karanténě umožnit volit. Která je podle vás nejpravděpodobnější?
Tak jak vnímám shodu všech stran, není žádný odpor vůči projízdné variantě. Připomíná to odběrová místa – průjezdné stany. Volič přijede na kraj toho stanu, identifikuje se občanským průkazem, který je i přes zavřené okno vidět, pracovník na místě v ochranném obleku zkontroluje totožnost, volič popojede dál a provede volební akt vhozením lístku do urny a odjede. Navrhujeme, aby to proběhlo s předstihem, třeba ve středu. Urna se zapečetí a bude uložena na krajském úřadě víc než dva dny, virus by tedy měl podle všech odborníků do té doby zmizet.
Drive-in jako u fastfoodu: vnitro představilo možnosti voleb z karantény
Jaké jsou ještě další možnosti?
Může nastat varianta pro dům seniorů, který bude celý uzavřen. Pak se vytvoří speciální volební okrsek přímo v tom domě a ti lidé nebudou muset nikam chodit. Na těchto možnostech jsme se shodli.
Velké pozdvižení vzbudila volba v zastoupení. To není české specifikum, funguje v několika státech, v Nizozemsku, Británii a Chorvatsku. Pomohla by lidem, kteří nemají auto nebo nemohou řídit. Rozumím tomu, že vyvolává pochybnosti, ale chtěli jsme nabídnout všechny možnosti. Čtvrtá možnost je, že na požádání k člověku s nařízenou karanténou dorazí speciální volební komise. To bude nejdražší řešení, protože ti lidé se budou muset po každém kontaktu s nakaženým člověkem převléci.
Naším primárním úkolem je přesvědčit lidi, že mohou volit bezpečně. Nejhorší, co se může stát, je, že se lidi budou bát volit a volební účast spadne na čísla, která nikdo nechce.
Pojďme k ČSSD. V reakci na novou kandidátku do krajských voleb na Ústecku, kterou si vedení soc. dem. prosadilo i přes odpor krajské organizace, tam na protest 34 členů ČSSD přerušilo členství a jdou do voleb na své kandidátce. To není úplně šťastný start kampaně.
Situace v Ústí je dlouhodobě složitá a my jako vedení jsme měli povinnost ji řešit. Původní koaliční kandidátka pod hlavičkou Lepší sever, tak jak byla prezentována, měla několik zásadních problémů. Přinejmenším to, že na čelných místech bylo velmi málo sociálních demokratů. Byli tam lidé, kteří pocházeli spíše z pravicového spektra. Tudíž předsednictvo jako nejvyšší orgán soc. dem. tu kandidátku odmítlo. Nechci čtenáře zatěžovat interními věcmi ČSSD, vedení strany mělo povinnost sestavit kandidátku, tak jsme ji sestavili.
Pokud zmiňujete těch 34 členů, kteří své členství pozastavili, tak z oficiálních dokumentů z Ústeckého kraje, které máme k dispozici, vyplývá, že hlasování k této věci bylo už 13. července. To znamená, že ti lidé si své členství přerušili ještě předtím, než jednání o kandidátce byla dokončena. To asi něco vypovídá o pravém úmyslu toho projektu.
Když to uzavřu: kdybychom tu ústeckou kandidátku přijali, tak bychom dnes zjistili, že na ní není ani jeden sociální demokrat. Všichni už měli přerušené členství.
Osoba Petra Bendy, který je na čtvrtém místě a jehož kandidaturu v roce 2017 za krajně pravicovou DSSS jste nyní označil za chybu a uklouznutí, ale budí emoce i uvnitř strany. Odmítavě se k tomu vyjádřil například ministr kultury Lubomír Zaorálek. Nebojíte se, že to vaši stranu ještě před volbami rozštěpí?
Toho se nebojím. Je to situace, která je vysvětlitelná. Kolega Benda není členem ČSSD, na kandidátce je za hnutí Pro zdraví a sport. Z mého pohledu je to bouře ve sklenici vody. V čele této kandidátky je úspěšný lékař a bývalý poslanec Jaroslav Krákora, na druhém místě úspěšný ředitel nemocnice Miroslav Jiránek. Je tam řada dalších úspěšných komunálních politiků. Tato debata je produktem okurkové sezony a soc. dem. by to nemělo ovlivnit.
Je to problém, ale nedá se nic dělat, reagují na Bendu na kandidátce členové ČSSD
V této souvislosti se skloňuje i jméno expředsedy Jiřího Paroubka, se kterým se radíte.
To je věc, která se teď objevila jako blesk z čistého nebe. Je to naprosto virtuální problém. S Jiřím Paroubkem komunikuji dlouhodobě a žádnou funkci pro něj nechystám. Někdo tady systémem „vrtěti psem“ vytvořil problém a teď chce, abychom na něj reagovali. Paroubek je bývalý předseda ČSSD, se stranou se rozešel, ale to neznamená, že jeho některé názory nejsou zajímavé.
Nicméně to vypadá, že kolem ČSSD se začínají vynořovat lidé z její minulosti. Začalo to Michalem Haškem, který je volebním manažerem, a končí to Petrem Bendou. Je to náhoda?
Ve chvíli, kdy řada lidí soc. dem. opouští, je správné, že jí chtějí pomoci ti, kteří v ČSSD byli, když na tom byla lépe. Chápu, že to někomu může vadit, ale předpokládám, že to spíš vadí někomu, kdo se soc. dem. bojí.
Nebojíte se tlaků uvnitř strany, aby se kandidátka ještě změnila?
Kandidátka je podaná a já to považuji za vyřešenou věc.
| Celý rozhovor s Janem Hamáčkem si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo. Odpovídá na dotazy ohledně sporů ve vládě, chytré karantény nebo nejistých volebních vyhlídek ČSSD. |