Článek
Ministr zahraničí Tomáš Petříček řekl, že když nezíská funkci místopředsedy ČSSD, tak zváží rezignaci na člena vlády. Vám se to moc nelíbí. Co s tím tedy budete dělat?
Je to naprosto zbytečná debata a Tomášovi jsem to říkal. Není šťastné spojovat vládní funkci s funkcí stranickou. Jsem s ním jako s ministrem naprosto spokojen. Dělá zahraniční politiku, která je bytostně sociálně demokratická, prozápadní, proevropská, proalianční. Já věřím, že ho delegáti zvolí a bude platným místopředsedou strany. Nechci spekulovat, co by, kdyby.
Vaše první reakce spíš napovídala tomu, že jeho úspěchu na sjezdu moc nevěříte.
Nechci zbytečně rozhicovat atmosféru ve straně nějakými ultimáty. Ministerský tým funguje velmi dobře. Nevidím důvod nikoho měnit. Takováto vyjádření ze strany ministra pak situaci rozviřují, než aby ji uklidňovaly.
Petříček ale štve komunisty, třeba kvůli Ukrajině, kritizuje ho i prezident Zeman. Po schůzce s premiérem řekl šéf komunistů Filip, že si to Babiš s Petříčkem „vyřídí“. Cítíte tlak jej vyměnit?
Tlak je spíš mediální a jde z jednoho zdroje, a to je KSČM. Od začátku jsme říkali, že přímá účast KSČM ve vládě není možná kvůli zásadním sporům v zahraniční politice. Soc. dem. nemá s komunisty žádný smluvní vztah, já jsem věděl, proč žádný takový dokument nechci.
Tomáši Petříčkovi jsem to říkal. Není šťastné spojovat vládní funkci s funkcí stranickou
Pro mě je klíčová koaliční smlouva s hnutím ANO. A i pan Babiš v rozhovoru pro MF Dnes připomněl, že personální nominace soc. dem. jsou věcí jejího předsedy. Jediná cesta ke změně by byla, že bych jako předseda ČSSD navrhl některého z ministrů soc. dem. vyměnit, a já znovu říkám, že se k tomu nechystám.
Vy souhlasíte s Petříčkovou reakcí na ukrajinský zákon, který přiznává banderovcům postavení veteránů?
Podle mých informací pan ministr toto téma v Kyjevě otevřel na jednání s ministrem Klimkinem a informoval jej, že ČR má s tímto zákonem problém.
Z ČSSD se ozývá požadavek, aby strana ve své politice vůči ANO přitvrdila. Chystáte se k tomu?
Já jsem připraven reagovat na konkrétní návrhy, ale ne na doporučení, abychom nějakým způsobem přitvrdili. Zatím nám koaliční spolupráce funguje. Největší důkaz, že jsme úspěšní, jsou slova, že vláda dělá politiku soc. dem., ať už z úst pana Petra Vokřála nebo primátora Macury (oba ANO). Podařilo se nám prosadit celou řadu našich priorit.
Pokud se to bude dařit dál, má smysl ve vládě být. Pokud začne vláda ujíždět doprava, tak v té vládě být nemusíme. Zatím vláda funguje, katastrofické scénáře, že nás bude ANO přehlasovávat ve Sněmovně s SPD a že naši ministři nebudou vidět, se nenaplnily.
Vy se teď ve vládě perete o to, aby se důchody příští rok zvedly o 900 korun...
Připravili jsme návrh zákona, který umožní valorizaci penzí o 900 korun. Teď počkáme, jestli na tom bude shoda, já si myslím, že si to důchodci zaslouží.
Jde o to, kde na to vzít. Vy jste řekli, že například vyšším zdaněním dividend. To je však podle ekonomů, které oslovilo Právo, nesmysl.
Právo citovalo pravicovou ekonomkou Markétou Šichtařovou. Kvůli jejímu názoru nejsem připraven toto téma odepsat. Každoročně odsud odtéká 300 až 350 miliard ročně. Naší povinností je, abychom tu část z těch peněz udrželi. Jestli to bude cestou vyššího zdanění dividend, nebo mechanismů sociální a korporátní odpovědnosti, sektorovou daní...
Banky oznámily rekordní nárůst zisků o sedm miliard korun. Je evidentní, že by unesly vyšší míru zdanění. V bankovní dani je podle mého minimálně deset miliard korun. Můžeme se bavit o digitální dani. Google, Facebook jsou firmy s obrovskými zisky, které neplatí žádné daně.
Ekonomové logicky namítají, že pokud více zdaníte dividendy, tak firmy začnou vykazovat výnosy v zahraničí. To znamená, že tu nezdaníte ani to, co nyní.
Já mám pocit, že ČR je vysoce konkurenceschopná. V Německu je zdanění vyšší. Firmám prostředí v ČR vyhovuje, je tu relativně levná a zkušená pracovní síla. Moc zemí, kam by odešly, není. A jestli tady banky z roku na rok zvýší zisk o sedm miliard, tak je prostor pro vyšší zdanění.
Téma daní bylo naprosto zoufale vykomunikované. Jde o to, mít to dobře připravené a nestřílet od boku
Sektorovou daň premiér odmítl. Teď podle vás změní názor?
Realita se změnila. Při jednání o vládě jsme se shodli na nějakých prioritách, my upozorňovali, že budou něco stát a navrhovali jsme opatření na straně příjmů. ANO řeklo, že to zajistí výběrem daní, ale ukázalo se, že to nestačí. To, co představila paní ministryně Schillerová, jsou jen drakonické škrty. V dopravě 14 miliard. To by se zastavila výstavba silnic. Nemyslím, že to pan premiér chce. Takže se budeme muset podívat na příjmy.
Třeba i zavedením progresivního zdanění?
Je to standardní mechanismus, který funguje všude na Západ od nás.
Když jste o tom začali hovořit naposledy, skončili jste ve volbách do Sněmovny na sedmi procentech...
Protože to bylo naprosto zoufale vykomunikované. Ani se té reakci nedivím. Jde o to, mít to dobře připravené a nestřílet od boku.
Chcete progresivně zdanit právnické i fyzické osoby?
Je to k diskusi. Bavili jsme se o fyzických osobách, u právnických osob je to složitější. Když tam zavedete progresivní zdanění, tak je riziko, že se firmy začnou dělit. Že se z jedné velké firmy stane šest menších a spadnou do nižšího pásma. Takže u firem je to diskutabilní.
Od jakých příjmů chcete lidem zavést vyšší daně? Ten návrh z éry Bohuslava Sobotky by se býval dotkl i střední třídy...
To byl problém. Bez toho, abychom to vydiskutovali, jsme vystřelili s nějakými tabulkami a pak už se to těžko komunikovalo. Já rozhodně nepřijdu s tabulkami a limity teď. Pokud se shodneme na principu, že půjdeme cestou progresivního zdanění, tak pojďme diskutovat, jak to nastavit.
Dobře, ale principiálně by se to mělo dotknout hlavně bohatých nebo i lidí s lehce nadprůměrnými příjmy?
Daňová progrese znamená, že ti, kteří berou víc peněz, platí vyšší daně.
Samozřejmě, ale co znamená víc peněz? Na Sobotkův návrh by byli doplatili například i lékaři....
Je to tak. My takovou chybu nebudeme opakovat.
Nemá smysl strašit seniory, že jim sebereme slevu, kterou jim vláda poskytla a která funguje
Úspory hledal i Onderka, který přišel s návrhem, že by se slevy na vlaky mohly nově týkat jen seniorů nad 70 let. Je vhodné činit změny po pár měsících?
Z mého pohledu nemá smysl strašit seniory tím, že jim sebereme slevu, kterou jim vláda poskytla a která funguje.
Z jiného soudku, Babiš navštíví 7. března prezidenta USA Donalda Trumpa. Co od té schůzky čekáte?
Je to dobrá zpráva. Setkání šéfů české a americké exekutivy potvrzuje, že spolupráce s naším největším spojencem funguje. Témata schůzky právě teď, když spolu sedíme, dojednává v USA pan ministr zahraničí Tomáš Petříček. Takové návštěvy se vždy dopředu připravují na úrovni ministrů zahraničních věcí.
Jedním z témat bude spolupráce v obraně, kybernetická bezpečnost, určitě dojde i na obchodní vztahy. Pan prezident Trump má některé nápady, které nejsou ku prospěchu Evropy. Narážím na cla na automobily, jejichž zavedení by se České republiky stoprocentně dotklo. Byla by to rána pro Evropu a pro české subdodavatele do autoprůmyslu také. Doufám, že k tomu nedojde a nevypukne celní válka mezi Evropou a Spojenými státy.
Říkáte, že návštěvu domlouvá Petříček, Babiš zase říká, že si to domluvil úplně sám. Co mají takové vzkazy znamenat?
To nejsou vzkazy. Je to dlouhodobý postoj pana premiéra k oficiálním strukturám státu. On by si nejradši všechno dohodl sám, ale tak to prostě nefunguje. To, že pojede do Bílého domu, není o rozhovoru s americkým velvyslancem, to je dlouhodobé úsilí, na kterém se podílejí všichni, kdo do diplomacie mají co promluvit.
Namátkou mohu vzpomenout, že když tu byl šéf americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, tak mluvil s předsedou české Sněmovny a téma bylo také na stole. Bylo to na stole při desítkách jednání, které jsme všichni s americkými protějšky vedli. A výsledek toho je, že cesta proběhne a že pozvání přišlo. Není možné jet do Bílého domu naslepo, musí se připravit agenda, a to je role naší diplomacie i pana ministra.
Čím si vysvětlujete, že dostal pozvání premiér, ale ne prezident Miloš Zeman? Tvrdil, že jej Trump zval do Bílého domu už v prosinci 2016.
To je otázka na Kancelář Pražského hradu, nebo na pana velvyslance Kmoníčka. Pro mě je důležité, že schůzka proběhne.
Tento týden se opět oprášila debata o sirotcích z řeckých uprchlických táborů, když Petříček řekl, že by těch 14, které našla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), mělo Česko přijmout. Co si o tom myslíte?
Na začátku jsem řekl, že by Česká republika zvládla postarat se o 50 dětí, které ztratily rodiče v důsledku válečného konfliktu. Za tím si stojím, to není nic, co bychom nezvládli. Problém je, že se z toho stalo téma kampaně poslankyně Šojdrové a teď tomu dělá spíš medvědí službu.
Z toho, co vím neoficiálně, na údajném seznamu paní Šojdrové nejsou desetiletí Syřané, ale patnáctiletí Afghánci
Ona se vrátila s tím, že v řeckých táborech jsou syrské děti do deseti let, které by bylo možné odvézt do České republiky. Já zatím od řeckého partnera tuto informaci nemám. Z toho, co vím neoficiálně, tak prý na tom údajném seznamu paní Šojdrové nejsou desetiletí Syřané, ale patnáctiletí Afghánci. Z hlediska integrace je velký rozdíl, jestli se bavíme o desetiletém nebo patnáctiletém dítěti.
Když se bavíme o patnáctiletých Afgháncích, to nebývají děti, co se v táboře vyskytly náhodou. To často bývají tzv. mladiství na cestě, se kterými máme zkušenosti. To jsou příslušníci rodin, které už jsou v západní Evropě.
Když sem přivezeme dvacet takových mladistvých, tak jsem přesvědčen, že nám tu vydrží dva nebo tři dny a jsou v Německu. A já budu německým partnerům vysvětlovat, že jsem jim de facto přivezl dvacet nelegálních migrantů.
Pokud by se ukázalo, že tam skutečně jsou malé děti do deseti let, tak se o tom můžeme bavit. I kdybychom je ale nakrásně přivezli, tak jejich integrace do rodin bude z právního hlediska složitá. Mám analýzy, které říkají, že de facto není možná. Děti by pak dětství strávily v nějakém zařízení. Ale souhlasím s tím, že je to asi lepší osud než nějaký tábor v Řecku.
Takže vy jste ten seznam Šojdrové viděl a malé děti tam nejsou?
Já ho neviděl. Mám schůzku s paní Šojdrovou na začátku března. Ale z toho, co vím, tak syrské děti do deseti let v Řecku prostě nejsou.
V pátek si ČSSD zvolí nové vedení. Vy na pozici šéfa nemáte protikandidáta. Asi nečekáte, že by se mohl na poslední chvíli objevit, že?
Nominace mohou padnout až na sjezdu. Nemám takové signály, ale nemohu nic vyloučit. Před rokem jsem přišel s řešením, jak soc. dem. vrátit voliče. Jestli někdo přijde s alternativou, jak nás rychleji vrátit na dvouciferná čísla, tak mu nikdo nebude bránit kandidovat.
A vám se to řešení daří? Protože zatím se voliči nevrátili. Podle průzkumů máte kolem pěti až deseti procent.
Mně šlo o to, sociální demokracii stabilizovat. Dostali jsme obrovskou ránu ve sněmovních volbách. Musíme si projít údolím smrti, ale to nejhorší už máme za sebou. Po vstupu do vlády jsme asi tři měsíce trávili debatou, jestli jsme se nespletli. Ale od října se atmosféra zklidnila. I největší kritici vládního angažmá akceptovali, že už není jiná alternativa. Působíme srozumitelněji a klidněji, a to byl můj cíl.
Jak si ve straně stojíte, ukáže počet hlasů, které od delegátů dostanete. Kolik jich budete pokládat za úspěch?
Mně nepůjde o to, kolik dostanu hlasů. Jde mi o to, aby ČSSD odešla ze sjezdu sjednocená a s jasnou zprávou pro voliče. Pro mě jsou klíčové nové stanovy. Musí se zrychlit rozhodování např. elektronickou komunikací. Vedení musí být tým, který je schopen spolu komunikovat a pracovat. Tandem s Jirkou Zimolou očekávání bohužel nesplnil.
Celý rozhovor naleznete v sobotním vydání deníku Právo. |