Hamáček: Koalici rozbít nechceme, ale Babišovi na ruku nepůjdeme

Dám. Už mám test na protilátky a mám jich dost. Jak to bude možné, půjdu ji darovat.

Samozřejmě se cítíme jako součást koalice.

Máte nějaký konkrétní příklad?

O vyšetřovací komisi jsem mluvil už v létě, takže to není nic, co by se objevilo teď. To je můj konzistentní názor, který jsem jen zopakoval.

To je váš názor. Já jsem neřekl nic, co by nebyla pravda.

Tady přece nejde o to, že mým cílem je někoho zavřít. Cílem je, aby komise posoudila, zda stát postupoval správně, či nikoli, a zda není potřeba některé věci v rámci fungování státu upravit. Nechci nikoho hnát před soud.

Jen mohu zopakovat příběh Titaniku. Když se potopil, tak ve Spojených státech vznikla v Senátu vyšetřovací komise senátora Smithe, která měla vyšetřit veškeré okolnosti. Nikoho nezavřeli, a výsledkem bylo naprosto revoluční zvýšení bezpečnosti na transatlantických linkách.

Rozdíl je v tom, že vyšetřovací komise má daleko větší pravomoci. Může si předvolávat svědky, předvolaní nesmějí lhát, takže z mého pohledu je lepší vyšetřovací komise. A znovu říkám, že mou snahou není někoho kriminalizovat.

Pokud jde o pana profesora Prymulu, řekl jsem jen to, co pak zopakoval pan premiér. Tedy že pokud má mít vláda nějakou důvěru, tak není možné, aby ministr porušoval její nařízení. Takže v tom žádný koaliční spor nevidím.

V případě zákona o evidenci skutečných majitelů je to jednoduché: pro návrh zákona jsme nehlasovali už ve vládě, už tehdy jsme říkali, že s tím máme problém, a jasně jsme řekli, že ve Sněmovně podpoříme změnu. Když hovoříte o slovech Jany Maláčové, tak jde o vnitřní komunikaci uvnitř strany, která není určena veřejnosti. A znovu opakuji, Jana Maláčová neřekla nic, co by nebyla pravda.

Pokud jde o superhrubou mzdu, tak v tomto případě souhlasím, že tady došlo k vývoji z naší strany. Ten vývoj je jednoduchý.

Ještě v létě, když jsme s premiérem zrušení avizovali, tak jsme říkali, že to celé ještě posoudíme optikou státního rozpočtu. Ministerstvo financí slíbilo, že přijde s kompenzací 90 miliard, ale s ničím takovým nepřišlo. Jediný způsob, jak je získat, je, že si je půjčíme, tedy že ze schodku státního rozpočtu 320 miliard korun uděláme 410 miliard. To mi nepřijde rozpočtově odpovědné.

Kromě toho návrh pana premiéra nesplňuje to, co se od něho očekávalo, tedy že pomůže všem. Jeho návrh nepomáhá nízkopříjmovým skupinám obyvatel, ale těm, jejichž příjmy se pohybují kolem osmdesáti až sto tisíc korun.

Proto jsme přišli s naším řešením, které je v souladu s programovým prohlášením vlády, které hovoří o sazbách daně ve výši 19 a 23 procent. Jen bych chtěl připomenout, že ve prospěch mého návrhu hovoří i studie VŠE, která tvrdí, že je spravedlivější a stimuluje spotřebu víc než návrh pana premiéra.

To je dost extrémní výklad. Znovu připomínám studii VŠE, která hovoří o tom, že případ spoření nastává v situaci, kdy jdou peníze většinou vysokopříjmovým skupinám obyvatel, kteří už nemají takovou potřebu utrácet, a proto začnou spořit. Takže to je riziko návrhu pana premiéra. Jinými slovy, pokud někdo vychází vstříc bankám, tak je to návrh pana premiéra.

Nechci použít dětského argumentu – já si nezačal, ale platí, že první poslal do Sněmovny svůj návrh v roli poslance pan premiér. Z logiky věci jsem na to reagoval stejným postupem.

My jsme ji navrhovali již několikrát a koaliční shoda na ní není. A pravděpodobně na tom není shoda ani ve Sněmovně. My jsme již vyčerpali všechny možnosti, a tak to bude součástí našeho volebního programu pro sněmovní volby.

To je věštění z křišťálové koule. Nejpravděpodobnější je vznik spojenectví ANO, ODS a SPD, kdy ANO v rámci možná i nějakých předvolebních námluv splní ODS její dávný sen o rovné dani. Což je věc, která se ODS nikdy nepovedla, a bude zajímavé analyzovat důvody, které vedou Babišovo hnutí, aby prosadilo ultrapravicový recept, který se nepovedl prosadit ani Topolánkovi, ani Nečasovi. Tak to prosadí Babiš. Podle mě za tím může být společný zájem ODS a ANO na masivní privatizaci veřejných služeb.

Protože státní rozpočet, který bude takto raněný výpadkem, nezvládne zajišťovat veřejné služby, jako je zdravotnictví, sociální služby a další. A pak bude velký tlak na jejich privatizaci. Což samozřejmě ODS vyhovuje a nevadí to ani panu premiérovi.

To musejí vzít v potaz všichni ti, kdo chtějí pro tu díru hlasovat.

My podpoříme státní rozpočet tak, jak ho schválila vláda a poslala ho do Sněmovny. Nevidím důvod, proč náš názor měnit. Pokud by k nějakým změnám došlo, tak to bude předmětem dalšího koaličního jednání.

Ne. My podpoříme můj návrh na 19 a 23 procent a k tomu zvýšení slevy na poplatníka, jak jsem k tomu navrhl. V rámci spravedlnosti jsme ochotni podpořit i návrhy pirátů a SPD, kteří také chtějí navýšit tu základní částku slevy.

To je správná otázka. Ještě v létě to vypadalo, že se ekonomika začíná vzpamatovávat a začala růst. Takže byla atmosféra jiná, než je teď. Já ve vládě navrhoval hnutí ANO, aby ve chvíli, kdy není dohoda a hrozí to velkou ránou do státního rozpočtu, nechat zrušení superhrubé mzdy na příští vládu. Ale neuspěl jsem.

Já jsem s ním dlouho na toto téma nemluvil. V době naší poslední debaty byla ekonomická i epidemiologická situace zcela jiná.

Opozice ráda mluví o katastrofických scénářích. Když se nám vyčítá ten rozdílný návrh s Babišem k daňovému balíčku, tak jen připomínám schvalování tzv. Topolánkova batohu, kdy premiér podal pozměňovací návrh k vládnímu návrhu. Tehdy to bylo „elegantní“ řešení.

Podle mě vládě zatím drtivá většina věcí prochází a máme na nich shodu. Nikdo ale nemůže od soc. dem. očekávat, že v této ekonomické situaci podpoří Babišův návrh. V tom máme stejné argumenty i s druhou levicovou stranou, s KSČM.

My rozhodně nechceme rozbíjet koalici z malicherných důvodů.

Když tento stát má šest miliard na to, aby zlevnil naftu pro kamiony, tak je otázka, jestli nemá 12 miliard na přídavky na děti a další věci, které pomohou lidem. Některé se dlouho nevalorizovaly a je pravda, že za to se vyžít nedá.

Já vycházel z dlouhodobých modelů. Pan ministr Blatný v pátek informoval o tom, na čem jsme se shodli ve vládě. Moje i Duškovo tvrzení je komplementární. Pan Dušek tvrdí, že se na současných opatřeních nebude dva týdny nic měnit. S tím souhlasím. Pokud tedy nedojde k nějakému neočekávanému výkyvu nahoru a nic se nezmění, musíme dva až tři týdny vydržet.

Jako pozitivní vidím to, že ministerstvo zdravotnictví připravilo tabulku, která říká, jaké jsou stupně závažnosti epidemie a jaká jsou kritéria přechodu z jednoho stupně do druhého i jaká jsou v tom kterém stupni opatření. To je velmi přehledná věc, tedy tzv. irská tabulka, po které jsme volali.

Považuji za obrovský krok kupředu, když každý si bude moci spočítat a odhadnout na číslech, která jsou k dispozici, jaký bude vývoj a jaká bude reakce státu.

Z toho já dovozuji, že jsme-li teď v nejhorší kategorii, tedy v pětce, tak přechod do druhé nebo ještě nižší kategorie bude trvat nějaký čas a rozhodně to nebude do Vánoc. Proto jsem tvrdil, že nějaká opatření tady budou ještě o Vánocích.

Pokud nedojde k zásadnímu výkyvu, což zatím nevypadá, tak opatření postačují. Ta mají jeden cíl, omezit kontakty a omezit šíření nákazy. To funguje, mobilita klesá. Už není kam dál o moc jít, aniž bychom sahali do průmyslu, což by přineslo obrovské náklady. Za současné situace je ve vládě shoda, že současná opatření jsou adekvátní a je třeba počkat na další vývoj.

Šlo o to, dát dohromady všechna data a modely, což se ministru zdravotnictví Blatnému podařilo. Podle mě je to velmi propracovaný systém. To nemohlo být už v září, protože ta data nebyla.

Mluvili jsme o tom, ale ještě se k tomu vrátíme. Žádnou změnu jsme nepřijali, platí to, že jsou dál zavřené a vláda bude jednat o tom, kdy se otevřou.

Dobře.

To je otázka dohody mezi zdravotními pojišťovnami a dodavatelem. Podle mých informací by měla dohoda být uzavřena dnes v pátek. Takovou informaci jsme dostali ve vládě. Pak už nic nebrání distribuci testů do jednotlivých zařízení.