Článek
Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu společnosti Median pro Nadaci Sirius, do kterého se zapojilo přes pět tisíc účastníků.
Hádky čas od času doléhají k snad každému rodinnému krbu, jejich příčiny se ale nejčastěji odvíjejí od socioekonomického statutu domácností. Obtíže vyjít s příjmy deklarovalo 57 procent rodin.
Kvůli penězům dochází k hádkám alespoň jednou měsíčně v 18 procentech sociálně slabších rodin. Naproti tomu v rodinách, které připouštějí, že se svými příjmy vycházejí, se kvůli penězům hádají jen ze 6,5 procenta.
Hádky před dětmi
Dalším jablkem svárů je výchova dětí. Chudší rodiny připustily, že se kvůli ní hádají v 17 procentech případů, ti zámožnější v 11 procentech. Dvakrát častěji se méně majetní partneři pouštějí do sebe kvůli problémům se vzájemným soužitím. Deklarovalo to 16 procent lidí.
Ostatní spory o takové problémy připustili jen z osmi procent. Domácí „Itálii“ doplňují krize kvůli rozdělení prací v rodinách. Ve slabších domácnostech se rozpoutává ve 14 procentech případů, v těch silnějších v sedmi procentech.
Hodně respondentů, konkrétně 29 procent, rovněž přiznalo, že konflikty probíhají i před dětmi. A opět se to liší podle zaopatření rodin. Ty s nedostatkem se hádají před dětmi častěji (34 procent), u ostatních je to čtvrtina.
Komunikační problémy
Sociolog Daniel Prokop z Medianu poznamenal, že ne vše je přímým vlivem chudoby. „Proto jsme také porovnávali věk dítěte, vzdělání rodičů, zda je rodina úplná, místo bydliště nebo zda ekonomické potíže domácnosti zvyšují riziko různých problémů dětí, i pokud jsou všechny tyto ostatní faktory shodné. A ukazuje se, že tomu tak je,“ popsal.
„Velké potíže s příjmy a nutnost platit dluhy asi 2,3násobně zvyšují riziko komunikačních problémů dětí, 1,4násobně problémů ve škole a 1,8násobně problémů se zdravím,“ shrnul Prokop.
Rodiny, které připustily problémy s příjmy a dluhy, mají také problém v komunikační oblasti svých dětí, ať už se jedná o vážné, dlouhodobé spory s dětmi, anebo že se dítě s rodiči nebaví.
Víc šikany i záškoláctví
Tyto problémy se vyskytují ve 24 procentech chudších rodin. V rodinách, kde finanční stránka nehraje velkou roli, potíže s komunikací připustilo deset procent dotázaných.
Významné rozdíly vykázaly otázky týkající se školy. V chudších rodinách se potýká se školou 22 procent dětí. Jde o prospěchové, kázeňské problémy, šikanu, záškoláctví či vztahy s vrstevníky. To se v zajištěných rodinách řeší „jen“ ve 14 procentech domácností.
Jde ovšem také o zdraví. Zdravotní komplikace dětí má pětina chudších rodin, ale u zaopatřených je to 13 procent. Větší trampoty v chudších rodinách mají rovněž kolem výchovy, třeba neposlušnost nebo útěky z domova či sebevražedné tendence. Přiznalo je 18 procent chudších rodin, ale 11 procent finančně bezproblémových.
Další náměty pro hádky jako třeba o širším příbuzenstvu nebo školním prospěchu dětí už mají menší zastoupení, vždy jsou ale častější v rodinách s napnutým rozpočtem. Významnější rozdíl je patrný u sporů o plánech do budoucna (9 a 4 procenta) a u propírání starých věcí z minulosti (7 a 3 procenta).
Boj o autoritu
Z průzkumu je patrné, že děti z rodin s nižšími příjmy mají v životě i víc problémů. „Když se rodiče hádají, staví děti před neřešitelný problém, aby si mezi nimi vybíralo. Pokud je to dlouhodobý problém, dětskou psychiku to odrovnává. Dítě je pak mimo. I když dospělého člověka vystavíte takovému stresu, tak se sesype. Děti se snaží situaci řešit možná i racionálně, a pak to vede k tomu, že dítě říká to, co chce jednotlivý rodič,“ řekl dětský psycholog Miroslav Hudec.
Autorita rodičů pak podle něj upadá, což se projevuje i v dalších souvislostech. „Pokud rodiče drží basu, pokud se podporují, tak když dítě zkouší své meze, má jednoznačnou odezvu. Pokud spolu rodiče nedrží, ztrácejí autoritu oba. To se pak přenáší i do školy. Poznámky a důtky mají význam jenom tehdy, pokud z toho něco nepříznivého plyne pro to dítě,“ vysvětlil.