Článek
Poslance nepřesvědčila ani ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO), která uvedla, že pokud Sněmovna rychle mise neschválí, tak začnou plánovat stažení vojáků ze zahraničí.
Ministryně Právu po jednání řekla, že se na tom shoduje i s novým náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou. „Generál Opata mi sdělil, že pokud nebude o misích rozhodnuto v řádech několika týdnů, tak začne připravovat stahování našich vojsk,“ řekla.
Poslanců se ale její slova dotkla. Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) vyzvala ministryni, aby nevyhrožovala. „Času je dost. Nepleťte si dojmy s pojmy,“ řekla jí Černochová.
Šlechtová se ale ohradila. „Není to žádné vyhrožování, ale pokud nebudeme mít rozhodnutí parlamentu v brzké době, tak budeme mít problém s tím, někde nechat vojáky na bianko šek,“ upozornila.
Dnes je v zahraničí okolo osmi set vojáků, jejich mandát skončí na konci roku.
Bartošek: Jasný signál spojencům
Ve Sněmovně je přitom poslanců pro posílení misí dost. Jednoznačně proti jsou pouze komunisté a členové SPD. Poslanci ODS, ČSSD nebo Piráti se ale zdráhají podpořit návrh vlády bez důvěry.
Poté, co se tu strhlo okolo novičoku, jsem pro to, abychom spojencům vyslali jasný signál, že stojíme na jejich straně.
„Podporuji naši účast v misích a považuji je za žádoucí, ale jsem přesvědčen, že takto důležitý materiál by měl být předložen vládou, která má důvěru Sněmovny,“ řekl ve středu člen výboru za ČSSD Tomáš Hanzel.
Původně zvažovali, že vládu v demisi nepodpoří ani lidovci a TOP 09, ale jejich poslanci marně pomáhali Šlechtové protlačit usnesení podporující mise. „Poté, co se tu strhlo okolo novičoku, jsem pro to, abychom spojencům vyslali jasný signál, že stojíme na jejich straně,“ řekl Právu člen výboru za KDU-ČSL Jan Bartošek.
„Tady nejde o stranickou disciplínu, ale o to, aby měli vojáci dostatek času se do misí připravit,“ poznamenal Karel Schwarzenberg z TOP 09.
O tom mluvil i generál Opata. „Nechceme vyhrožovat, ale jako vojáci jsme zvyklí plánovat,“ řekl. Podle něj nechtějí do misí posílat stále víc bojovníků, ale hlavně instruktory, kteří trénují místní vojáky.
Vojáci z 2. strážní roty z afghánského Bagrámu
Například do Afghánistánu by obrana chtěla vyslat nově instruktory z jednotky speciálních sil z Prostějova a výsadkáře z Chrudimi. „V Afghánistánu se situace nevyvíjí, jak jsme očekávali,“ přiznal Opata.
Dnes může armáda do zahraničí vyslat až 806 českých vojáků. Kromě Afghánistánu, Mali a Iráku působí i na Golanech, Sinaji či v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit 1096 vojáků. Náklady na mise by se měly pohybovat od 2,1 do 2,4 miliardy korun na rok.