Hlavní obsah

Gruzínský „vor v zakoně“ se brání vydání do USA

Vypadalo to, že s předáním tzv. vora v zakoně Polada Omarova (38) českými úřady těm americkým nebude sebemenší problém a vše proběhne během několika dnů. Jenže pouhý den poté, co ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) 17. července podepsal souhlas s vydáním Gruzínce do Spojených států k trestnímu stíhání mimo jiné za přípravu nájemné vraždy novinářky, se proti tomu Omarov postavil a obrátil se na Ústavní soud. Svým krokem tak zatím vydání do USA oddálil.

Foto: Petr Hloušek
Článek

„Dopisem z 18. července informoval jmenovaný prostřednictvím svého obhájce ministerstvo spravedlnosti, že podal ústavní stížnost proti rozhodnutí ministra spravedlnosti, kterým bylo povoleno vydání jmenovaného k trestnímu stíhání do USA. Tuto ústavní stížnost spojil s návrhem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí ministra,“ sdělil včera Právu mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Chce zrušit souhlas

Doplnil, že aktuálně proto bude proces vydání Omarova do USA pozastaven a české úřady vyčkají na rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní stížností se Omarov podle Řepky domáhá toho, aby soud zrušil rozhodnutí ministra, respektive jeho souhlas s vydáním do Spojených států.

Omarov s vydáním do USA nesouhlasil už dříve a ještě 25. května u pražského městského soudu varoval před tím, aby ho česká justice předala do USA.

Blažek vydal „vora v zakoně“ do USA

Krimi

„Pokud vaše země rozhodne, že mě odešle do Ameriky, vězte, že mě odešlete na smrt,“ tvrdil v květnu soudu z vazební věznice přes videopřenos Omarov.

Soudní senát vedený Tomášem Kubovcem mu však tehdy oponoval, že ani za jeden skutek Gruzínci v USA trest smrti nehrozí, maximálně doživotí. A rozhodl, že vydání této autority v rámci ruskojazyčné mafie do Spojených států je přípustné.

V tu chvíli změnil Omarov názor, vzdal se hned na místě práva na odvolání a fakticky tím dal svému převozu do Spojených států zelenou.

„Nebudu se odvolávat, co bude, to bude, podvolím se, kam mě pošlete,“ uvedl tehdy Omarov s tím, že jen žádá, aby bylo řízení co nejrychlejší. Jenže poté, co ministr Blažek tento týden květnový pravomocný verdikt soudu potvrdil, si to Omarov zase rozmyslel.

Podezřelého zatkli letos 4. ledna v Praze policisté z Útvaru rychlého nasazení (URNA) na základě mezinárodního zatykače vydaného soudem státu New York.

Omarov se má ve Spojených státech zpovídat hned z několika násilných zločinů včetně podílu na přípravě nakonec neuskutečněné vraždy americké novinářky íránského původu Masíh Alínežádové. Ta je velkou kritičkou režimu v Íránu a tamních zákonů o povinnosti žen zahalovat si hlavu.

Stíhán za řadu zločinů

Mluvčí Řepka už počátkem týdne upřesnil, že má být Omarov vydán do USA k trestnímu stíhání pro podezření ze spáchání nájemné vraždy a spiknutí za účelem nájemné vraždy, dále pak ze spiknutí za účelem spáchání praní špinavých peněz, také z vydírání a vyděračského spiknutí, z nebezpečného vyhrožování, a navíc i z držení, manipulace se střelnou zbraní a pálení z ní během násilného trestného činu.

V případu přípravy vraždy novinářky byl Omarov podle obžaloby amerických úřadů spojkou mezi organizátorem vraždy z Íránu a vykonavatelem v USA, který za čin naplánovaný na konec loňského července inkasoval 30 tisíc amerických dolarů a měl ji zastřelit útočnou puškou.

Oběť si ale naštěstí všimla podivného pohybu kolem svého domu v New Yorku a včas zmizela. Původně určeného vraha pak policie zatkla i se zmíněnou puškou při spáchání banálního dopravního přestupku.

Vlivný vor v zakoně se skrýval v Praze, po Gruzínci šly USA i tajná služba

Krimi

Výběr článků

Načítám