Gross možná vsadí i na bývalé ministry

Touto taktikou by mohl ukončit spory uvnitř soc. dem. a hlavně udržet na uzdě zemanovské křídlo.

I když kolem personálního složení budoucí vlády panuje hluboké mlčení, spekuluje se např. o bývalém ministru průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi, ministru financí Jiřím Rusnokovi nebo o někdejším ministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi.

Právě Bureš, bývalý Grossův kůň v nominaci soc. dem. na prezidenta, patří k favoritům. "V politice se nikdy neříká nikdy, ale mohu říci, že na toto téma se mnou nikdo nehovořil," řekl včera Bureš na dotaz Práva. Jeho naděje jsou ale podstatně větší než Zdeňka Koudelky, kterého nedávno navrhl prezidentovi ještě Vladimír Špidla. Koudelka tak nejspíš bude v historii zapsán coby ojedinělý "bývalý budoucí ministr".

Podobně jako Bureš se vyjadřuje i Rusnok, kterého Špidla propustil poté, co jako tehdejší ministr průmyslu a obchodu hlasoval pro Václava Klause na Hrad.

Nynější ministr průmyslu Milan Urban, jenž pochází z Grossovy středočeské politické líhně, se ke spekulacím o střídání odmítá vyjadřovat. "V současnosti se nechci zabývat žádnými spekulacemi," řekl Právu.

Prý věří, že v úřadu bude působit i nadále. Nastartované koncepce proexportní politiky a podpory malého a středního podnikání by neměly podle něj doznat zásadních změn ani v případě ministerské rošády.

; ;

Podle některých politiků se mluví také o Miloši Kužvartovi (ČSSD), kterého by údajně chtěl Gross zaangažovat jako stoupence Zemanova křídla. Jak Právu řekli někteří, Kužvart prý v pondělí při akci týkající se životního prostředí na Šumavě už jako budoucí ministr vystupoval.

Jiní ale tvrdí, že takový krok Gross nikdy neudělá, neboť o Kužvartovu hlavu usiloval ihned poté, co po rozepři kvůli nepovedené nominaci na eurokomisaře Špidla omdlel ve Sněmovně. "Jedině přes mou mrtvolu," prohlásil tehdy Gross v kuloáru k tomu, že by měl být Kužvart evropským komisařem. Krátce nato se poslanec kandidatury sám vzdal.

Kdyby se měl do vlády vrátit Kužvart coby ministr životního prostředí, znamenalo by to odchod či přesun lidoveckého místopředsedy Libora Ambrozka, který významně pomohl Miroslavu Kalouskovi při volbě šéfa KDU-ČSL. Je otázkou, zda by lidovci takovou rošádu připustili. V případě, že by měli vytvořit s Grossem vládu, jejich ambice při obsazování ministerských křesel by byla logicky mnohem vyšší než dnes, kdy mají tři členy vlády.

Vyloučeno prý není, že se Gross pokusí vtáhnout do hry také šéfa Sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Právě on měl být podle představ některých v případě pádu celého vedení soc. dem. tím, kdo by dovedl stranu k mimořádnému sjezdu. K jeho uspořádání marně vybízel Miloš Zeman. ÚVV soc. dem. v sobotu tento nápad odmítl.

Podle kuloárových zvěstí má místo v kabinetu téměř jisté ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Nebudu to komentovat," řekl Právu ke spekulacím Sobotka. Ministr však věří, že i nová vláda bude důsledně usilovat o zdravou rozpočtovou politiku a bude pokračovat v reformě veřejných financí. "Reforma totiž není výmysl vlády, je to nutnost," řekl ministr.

Podle internetového vydání časopisu Euro se má stát prvním místopředsedou a ministrem obrany lídr lidovců Kalousek. Ten zatím opakuje, že personálie jsou až posledním tématem při vytváření vlády. Novinářům dokonce ironicky poděkoval za zájem o jeho kariéru.

Řada resortů se podle Grossova nedělního avíza možná sloučí. Například Zdeněk Škromach, který dosud řídil ministerstvo práce a sociálních věcí, má být vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj a veřejné práce. Šéf poslanců ČSSD Petr Ibl možná povede sloučené ministerstvo vnitra a informatiky, tvrdí Euro.

Ministr průmyslu Urban si prý přibere i dopravu, zatímco Petra Buzková má místo školství řídit spravedlnost. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi podle Eura rozhodně nepovede sloučený resort zdravotnictví a sociálních věcí. Sloučené ministerstvo školství a kultury by mělo připadnout lidovcům. V nové vládě si údajně udrží svá křesla ministři zemědělství, životního prostředí i zahraničí Jaroslav Palas (ČSSD), Libor Ambrozek a Cyril Svoboda (oba KDU-ČSL). Novým šéfem Úřadu vlády by se prý mohl stát Richard Dolejš, Grossův nejbližší spojenec a šéf středočeské ČSSD.

Všichni hlavní aktéři politických konzultací odmítají cokoli potvrdit s odkazem na fakt, že na tahu je nyní Václav Klaus, který ještě čeká na formální demisi Špidlovy vlády.

Podle neoficiálních informací Gross ještě nehodil přes palubu unionisty, s nimiž se Klaus v prvních sondážích vůbec nemíní setkat.

Dobře informované zdroje Právu prozradily, že Gross konzultuje s novým šéfem US-DEU Pavlem Němcem, který má zájem o pokračování unionistů v kabinetu, byť v jiném personálním složení. V tomto případě ale má jít o delikátní situaci, neboť soc. dem. by ráda získala pod svá křídla ministerstvo pro místní rozvoj, které nyní šéfuje právě Němec. Unionisté však v žádném případě - pokud zůstanou součástí kabinetu - nechtějí o tento resort přijít.

Jednoduché nebude mít Gross ani vyjednávání s lidovci, na které podle neoficiálních informací tlačí ODS, aby si rozmysleli, co do budoucna chtějí. Případná ochota setrvat ve vládě soc. dem. jim údajně může přivřít dveře spolupráci s občanskými demokraty po volbách.

Politické kuloáry včera ovládla spekulace, podle které Gross vyjednává také s jednotlivci z ODS, kteří by mohli případně novou vládu podpořit. "Takovou variantu si vůbec nepřipouštím," řekl na dotaz Práva místopředseda ODS Petr Bendl, který tvrdí, že takoví lidé by se ve straně úplně odepsali. Zároveň ale připustil, že v politice se nikdy nedá nic stoprocentně tvrdit, nicméně zradě některých svých stranických kolegů nevěří.

Naději dávají nové vládě jednotlivci z řad KSČM. I když jejich předseda Miroslav Grebeníček již veřejně koketuje, stejně jako ODS, s vypsáním předčasných voleb, několik jeho stranických kolegů je v zájmu udržení "levicové orientace" ochotno nepřímo podpořit vládu. A to tak, že by se hlasování o důvěře neúčastnili, čímž by snížili počet hlasů potřebný pro získání důvěry.