Hlavní obsah

Gross je pro radar a ČSSD připomněl její konzultace

Právo, Marie Königová
PRAHA

Expremiér a bývalý šéf soc. dem. Stanislav Gross rozvířil debaty o tom, kdo vlastně začal jednat s Američany o radaru. Tato diskuse se pravidelně vrací od roku 2006, kdy první informace vešly ve známost. Podle Grosse diskuse o případném umístění amerického protiraketového radaru na území Česka zahájila vláda ČSSD, konkrétně její tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Článek

Ten byl členem Zemanovy a poté i Špidlovy vlády. „Nepochybně v té době komunikace o radaru na expertní a úřednické rovině probíhala," řekl v sobotních LN Gross.

Podle něj radar navíc nebyl pro soc. dem. v té době nepřijatelný. Gross i nyní radar podporuje: „Když to vezmu věcně, pozitiva pro radar převládají.“

Vedení ČSSD základnu stále nechce. Odmítá i to, že to byli její lidé, kdo o ní jednali, neboť konzultace nepřerostly v oficiální jednání a schvalování ústavním procesem.

„S Američany jen technické konzultace“

Podle předsedy strany Jiřího Paroubka i šéfa zahraničního výboru Sněmovny Jana Hamáčka šlo v letech 2000 a 2001 (tehdy byla u moci Zemanova vláda), kdy podle Grosse měla jednání soc. dem. začít, pouze o start technických konzultací. Sám Tvrdík začátkem října 2002 řekl v televizi: „Je to skutečně úvodní debata o možné spolupráci a o její úrovni,“ a popřel, že by šlo o nějaký podrobnější projekt.

Tehdy už fungovala Špidlova vláda, v níž byl ministrem zahraničí lidovec Cyril Svoboda, který ve funkci šéfa diplomacie vydržel celé funkční období. K tehdejším událostem kolem radaru se příliš nevyjadřuje. V září 2006 ale Právu řekl: „Američané poprvé oslovili vybrané země s žádostí o podklady potřebné pro rozhodování o možnosti rozmístění prvků protiraketové obrany, která by chránila jak území USA, tak některých spojenců, na jaře 2004.

ČR podklady poskytla. Poté, asi dva roky, žádná jednání neproběhla. O další konzultace Spojené státy požádaly až na jaře 2006.“ S tím koresponduje nedělní Hamáčkova připomínka: „Jednání o podmínkách umístění radaru začala až poté, co se USA na ČR obrátily oficiální diplomatickou nótou, a to bylo až za vlády Mirka Topolánka. Je velký rozdíl mezi dojednáváním a zjišťováním možností.“ Nóta USA s žádostí o jednání přišla druhé Topolánkově vládě v lednu 2007.

Podle Hamáčka má Gross na vlastní názor právo, nicméně by přivítal, kdyby o něm diskutoval nejprve v ČSSD.

Paroubek: Gross mi nic neřekl

Paroubek v reakci na Grossovo prohlášení uvedl, že pokud Gross měl nějaké povědomí o tom, že se vedou určité technické konzultace a jednání o možnostech, pak tuto informaci na svého nástupce v dubnu 2005, tedy na něho osobně, nepřenesl.

„Vláda o této záležitosti za mé účasti jednala v obecné rovině až po volbách v červnu 2006,“ tvrdí Paroubek. „Dost dobře ovšem nechápu, proč vedoucí činitelé ODS i prezident Klaus plýtvají takovým úsilím, aby ukázali, že soc. dem. vládní špičky někdy v letech 2000 a 2001 věděly o ,technických konzultacích‘ ve věci protiraketového systému a souhlasily s nimi,“ uvedl Paroubek v nedělním prohlášení.

„Souhlas s ,konzultacemi‘ přece neznamenal ze strany soc. dem. totéž, co souhlas s umístěním radaru USA na našem území,“ napsal. Informaci, kdo věděl o konzultacích, nepovažuje za důležitou.

Související témata:

Výběr článků

Načítám