Grolich: Vinaři uspěli, ale je jasné, že tím to nekončí

Nevnímám to jako nějaký svůj úspěch, je to hlavně dobře pro vinaře.

Nečekal jsem, že debata na toto téma bude uzavřena. Konečně o tom někdo s vinaři vůbec začne jednat. Pokud se najde model, který opravdu odstraní zatěžující byrokracii, tak je určitě o čem se bavit. To by navíc pomohlo i malým pivovarům a lihovarům.

Ano, bylo jasné, že je potřeba o těchto věcech jednat, a na to připravení jsme.

Mě by zajímalo, co si všichni ti novináři představují pod pojmem vinařská lobby. To, že já napíšu někomu pár esemesek, předseda svazu vinařů napíše pár esemesek a má pár jednání či telefonátů? Nevidím tu žádnou vinařskou lobby.

To jsou poslanci z jižní Moravy, já jsem hejtman. Pro náš region jsou vinařina a navazující turistika důležité. My v tom žijeme, tak je logické, že nechceme, aby byla zavedena další míra byrokracie a zdanění. Věděli jsme, že to reálně na stole leží, tak jsme se ozvali.

Vinaři platí všechny možné daně, platili je vždycky, nebyly jim dávány úlevy jako například jiným alkoholům, kde se snižovala DPH. Všechno zůstává stejné, nelze mluvit o žádné úlevě pro vinaře.

Některé vinařské regiony jsou zároveň ekonomicky a sociálně ohrožené. Vymýšlejí se různé nástroje, jak jim pomoci, jak tam dostat peníze. Z našich aktuálních průzkumů a strategií, podle nichž s nimi chceme dál pracovat, jednoznačně vyplývá, že turismus vázaný na vinohradnictví má velký potenciál jim pomoci. Jde konkrétně o Znojemsko, Veselsko, Hodonínsko, Kyjovsko.

Tohle není žádná válka mezi pivovarníky, vinohradníky a lihovarníky. Když se snižovala DPH na pivo, tak tady taky nebyly žádné války ze strany vinařů. Každý ten byznys je jiný a jinak postavený. Pro mě, přestože je víno alkohol, je to hlavně zemědělský produkt.

Vinař musí trávit celý rok na vinici. Je závislý na počasí a mnoha dalších věcech, jaká ta produkce a jestli vůbec bude. Z toho on vyrábí a přímo prodává víno. Žádný jiný produkt takový není. Vypěstujete obilí, tak ho prodáte někomu, kdo z toho namele mouku, ten to prodá někomu, kdo z toho udělá chleba.

Tady to dělá většinou jeden subjekt, občas je to dvoustupňové, že někdo vypěstuje hrozny a jiný vinař z nich udělá víno. Je to zemědělský produkt a na ty tady nemáme spotřební daně. Je to zemědělský produkt spjatý s prací a krajinou.

Jsem předseda Vinařského fondu, sbíráme data a měříme to. Víme, jak se spotřebitelé chovají. Zahraniční vína se u nás prodávají za velmi nízké ceny. Tomu je schopno konkurovat jen hodně málo vinařů v České republice. Jsou to větší podniky, které se dokážou dostat na nízkou cenu, kam je tlačí supermarkety. Bavíme se o ceně třeba 69 korun za sedmičku i méně.

Zahraniční vinaři mají mnohem větší výnosy na hektar než naši, kteří toho nejsou schopni dosáhnout kvůli legislativním i klimatickým podmínkám.

U nás se nejvíce kupuje levné zahraniční víno. Pokud bychom zavedli spotřební daň na víno, většina vinařů skočí do dražšího spotřebního koše a lidé už po jejich vínu v regálu nesáhnou.

Pak tady máme malé vinaře, kteří nikdy nevyrobí víno za takhle nízkou cenu. Ti dělají vinařskou kulturu a turistiku na jižní Moravě. Těm by se výrazně zkomplikovalo pořádání akcí a prodej ze sklepa.

Uvedu příklad. Vinař má sklep po dědovi, kam si vodí hosty a prodává jim víno. Ale kdyby si musel zařídit celní sklad, tak tam nesmí veřejnost. Jak by to dopadlo? Víno by prodávali načerno a doufali, že nepřijde žádná kontrola.

Máme čerstvé výsledky studie, které nám říkají příležitosti pro tyto oblasti. Zároveň objíždím ta místa a potkávám se s lidmi, jako jsou starostové, učitelé, podnikatelé apod. Je vidět, že každý region potřebuje trochu něco jiného. Chci navrhnout, abychom ty obce zvýhodnili v nějakých dotačních titulech nebo se tam přesunuly peníze.

Konkrétně třeba na Znojemsku musejí starostové často investovat, aby zasíťovali pozemky a prodali je za úplně nízkou cenu. Aby tam vůbec udrželi lidi. Největší problém je, že se ty regiony vylidňují. Tam můžeme pomoci.

Chystáme speciální projekt na podporu turistiky v Jihomoravském kraji. Cíleně budeme podporovat turistické projekty, například na Znojemsku v Podyjí nebo v okolí Veselí nad Moravou v souvislosti s Baťovým kanálem. Tam jsem rád, že se dost investuje ze strany ministerstva dopravy. Vinařská turistika, výborné lokality na kolo. S tím chceme pracovat.

To s tím nesouvisí. Kdyby tady seděl hejtman z jakékoli strany, tak by dělal to, co já.

Nebylo to dobré. Ale chápu, že když nějaké pracovní materiály unikají ven, tak je to špatně. Měli to mít nachystané i s tou komunikací.

To se dodrželo. Ještě to ale není definitivně dotažené. Některá města zvažují, že půjdou do projektu Pošta Partner Plus, akorát tam pořád nevědí podmínky. Protože ty se musejí nastavit pro jednotlivé pošty podle toho, kolik tam je transakcí, zda je to rentabilní. Neznamená to, že zachování nějaké pošty bude stát konkrétní peníze. Musí se to řešit individuálně.

Ne, tam nikdy pošta nebyla. My jsme vždy spadali pod poštu v sousední obci a ta už před několika lety přešla pod Poštu Partner.

Oni to nikdy neměli. Mně spíš vadí ten systém Pošty Partner, a to z důvodu, že se to hází na starosty. Přijdou za starostou a řeknou, že mu zruší pobočku. Nebo polovinu zaplatí a bude to organizovat personálně a materiálně. Starosta a zastupitelstvo pak raději do toho peníze dají, aby tu poštu udrželi. Je to dotování České pošty z financí obcí. A to je špatně.

Vůbec se nedivím, že k rušení poboček dochází, pokud Českou poštu chceme zachránit a osm let se na nic nesáhlo, kromě teda zavádění Pošty Partner. Žádná optimalizace procesů tam neproběhla.

Propásla se obrovská příležitost s doručováním balíkových služeb, to převálcovaly soukromé firmy a to už se nevrátí zpátky. Strašně zaspali a teď je minutu po dvanácté, aby s tím něco udělali. Chápu, že do budoucna bude poboček míň. Služby se digitalizují. Třeba až letos jsem si pořídil datovou schránku a je to vynikající. Člověk tam vyřídí spoustu věcí zadarmo z mobilu. Trend půjde takto a pobočky budou méně potřeba.

To, kvůli čemu musí být v kontaktu s poštou, je třeba výběr důchodů a ten se doručuje domů. Stále více seniorů má bankovní účet a umí s ním pracovat.

Na to máme dotační titul, kraj na to dává přes tři miliony korun. Přispíváme 75 tisíci na energie, aby to obce mohly mít ve svých prostorách za co nejnižší náklady.

Vyhodnotili jsme pilotní projekt obchodů bez obsluhy a uvidíme, jak bude fungovat. Přijdete, obsloužíte se, zaplatíte kartou, což také může být pro některé seniory limit. Ale je to ve spolupráci s obcemi a oni tam mohou mít třeba jen dvě hodiny denně službu, která lidem pomůže. Ostatní si nakoupí kdykoli.

Teď byl zlomový bod, podařilo se dát elektriku do země. Většina fasád je také opravených, takže už ty obce vypadají úplně jinak. Samozřejmě tam jsou pořád jednotlivé příběhy lidí, kteří nebydlí ve svém, ale do velké míry se tu katastrofu už podařilo překonat.

Nežiju tam každý den, tak nevím, jestli to dokážu takto zhodnotit. My jsme s těmi starosty stále v kontaktu, ale ne denně. Od neziskovek pořád máme informace, že na některé lidi to stále psychicky doléhá. Bojí se více bouřek a podobně, ale to jsou jednotlivé případy.

Když se opravovala škola nebo školka, tak se to udělalo pořádně. Udělaly se projekty, které by se třeba nedělaly, jako obnova školních hřišť, zahrad. Ve strašně krátkém období se vybudovalo znovu vše, co bylo zničené. V Moravské Nové Vsi, kde měli zasaženu snad každou veřejnou budovu, tak tam budou všechny opraveny. To je samozřejmě velká proměna.

Skončila smlouva a my jsme ji neobnovili, protože nám byly nabídnuty takové podmínky, které jsme nebyli bez výrazné pomoci státu schopni uzavřít. To už bylo naprosto extrémně nerentabilní. Co bude s okruhem, je na vlastníkovi té dráhy, pořád to funguje.

Nemyslím si, že je to něčí vina. Financování takto velkých projektů, kde se platí takto obrovské částky za licenci (tzv. zalistovací poplatek měl činit až 190 milionů korun – pozn. redakce), nejde dělat bez pomoci státu.

I ze studií, které se dělaly, když to „zachraňoval“ hejtman Michal Hašek, a ty byly přepálené, vyplývalo, že kraj platil víc, než na daních vybral. V rámci rozpočtového určení daní to funguje tak, že nejvíc dostane stát, pak Brno, pak kraj. Stát dával málo. Kdyby ta dráha byla za Prahou, tak se pořád jezdí, ale do Brna to nikdo dát nechtěl.

V asociaci krajů o tom jednáme a myslím, že jsme blízko dohodě. Jde o to, že financování obcí se přepočítává podle rozlohy, počtu obyvatel, takovýchto základních věcí. Kraje mají těch kritérií moc a některá jsou úplně nesmyslná. I ministerstvo financí vnímá, že chceme pravidla, která budou jednoduše spočítatelná.

Už jsme to udělali. Náměstek Jiří Nantl (ODS), který má u nás na kraji na starosti školství, si uvědomil, že je zde velká poptávka po všeobecnějším vzdělávání. Podařilo se nám navýšit kapacity na gymnáziích a budeme mít dokončené nové gymnázium zaměřené přírodovědně. Bude mít kapacitu asi šesti set dětí. Také jsme začali ve středních odborných školách zřizovat technická lycea, tedy všeobecnější vzdělávání technického charakteru. V Brně a okolí potřebujeme technicky vzdělané lidi. Máme tam spoustu hlavně hi-tec nebo IT společností, které mají obrovský potenciál růstu, a jediné, co je blokuje, je nedostatek lidí.

Kde, je už dávno rozhodnuté. Beru to jako dobrou variantu. Přijde mi úsměvné, že se bavíme o odsunuté variantě nádraží jako o variantě posunuté osm set metrů z centra. To je pěšky v pohodě, a když tam bude hromadná doprava, tak to jste za dvě minuty úplně v centru. To by mohla jiná města stejné velikosti jen závidět.

Teď jsme podepisovali memorandum s ministerstvem dopravy a Brnem. Do konce roku 2028 by mohlo být stavební povolení a šest let by se mohlo stavět. Řekněme plus minus, spíše plus, že tak kolem roku 2034 by to mohlo být.

Nevím, to je ve správě železnic a je to ještě za tak dlouho, že nevím.

To je taky hodně daleko, v politice se mohou dít každý měsíc veletoče. Bylo by dobré být zase v rámci Spolu součástí vládní koalice.

Neslyšel jsem, že bychom to na poslanecké či jiné úrovni nějak řešili. Přijde mi smutné škatulkovat stranu, jestli je liberální nebo konzervativní, podle toho, jak přistupuje k trávě.

Lidovcům nejvíce pomůže, až bude manželství pro všechny schváleno a přestanou se nás na to konečně novináři ptát. Mám nepříjemné zkušenosti s tím, že lidovcům je dávána jakási nálepka homofobie. To mě strašně mrzí. Pořád se v tomto směru mluví jenom o lidovcích. Ale nevím, jestli všichni ódeesáci, všichni topáci či poslanci za STAN či ANO pro to zvednou ruku. Ta debata se v lidové straně vede. I u nás jsou lidé, kteří jsou tomu otevření.

Nastavili jsme, že obce si mohou žádat o studie, aby si zjistily, co je na jejich katastru vůbec proveditelné. Pak si mohou ve druhém kroku žádat na projektovou dokumentaci, třetí krok je na realizaci a pak dáváme i peníze na následnou údržbu. Už se nám to projevuje. S Nadací Partnerství jsme také udělali novou cenu za krajinu, kde ukazujeme dobré příklady.

Určitě. Dříve byly projekty jenom na sucho a zadržování vody v krajině, teď je zaměření obecně na klimatickou změnu a biodiverzitu.

To nenaděláme. Nerozděluji zemědělce na velké a malé, ale na dobře a špatně hospodařící s krajinou. Některé věci nastavuje spíše ministerstvo, ne kraj.

Velatice mají na kraji minimální dotační možnosti. Ale třeba já mám pod sebou dotační titul na hasiče a dvakrát jsme tam neuspěli.

Řeknu: dostali jste málo bodů, máte smůlu. Máme nastavené dotace tak, že jeden politik to neovlivní. Co jsem hejtmanem, nedostaly Velatice žádnou individuální dotaci.