Gripeny stárnou, armáda chce víc stíhaček

Podle všeho vojáci budou chtít, aby politici koupili víc strojů, než je jedna letka s dvanácti jednomístnými stroji. Další dva dvoumístné stroje jsou výcvikové. Armáda zřejmě bude žádat letky dvě, tedy 24 letadel.

„Těch čtrnáct strojů bylo jen dočasné řešení, když bylo po povodních v roce 2002 plánovaných čtyřiadvacet stíhaček zamítnuto. Ale z operačního hlediska bychom potřebovali více letounů,“ řekl Právu plukovník Jaroslav Míka, velitel čáslavské základny, odkud gripeny operují.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která v týdnu základnu u Čáslavi navštívila, novinářům řekla, že si přeje zachovat stíhací letectvo. V březnu by měla dostat na stůl představu armády. „Pak budou rozhodovat politici a předpokládám, že vojáci budou chtít větší počet letounů,“ řekla Černochová.

Jak se k tomu postaví, neřekla, ale dodala, že kdyby měli vojáci víc strojů, zvýšilo by to obranu země a ulehčilo vojenskému letectvu život. Otázkou je cena, protože pořízení nových 14 stíhaček by mohlo vyjít na dvacet až třicet miliard korun a v případě 24 strojů by se cena vyšplhala nad 50 miliard korun. Roční pronájem gripenů vyjde na 1,7 miliardy korun.

Vojáci mohou vybírat ze šesti či sedmi typů stíhaček. V úvahu přichází nový Gripen řady E-F, americké stroje F-35, nejmodernější F-16, které si pořizují Slováci, nebo i stroje F-18 a F-15. Vhodné letouny se vyrábějí i v Evropě – ve Francii stíhačky Dassault Rafale nebo celoevropský projekt Eurofighter.

Piloti v Čáslavi nedají na gripeny dopustit, ale ani jiné stíhačce by se nebránili. „My budeme létat s jakýmkoli strojem, který armáda dostane. S provozem gripenů jsme spokojeni, ale nesmíme zapomínat, že až skončí v roce 2027, tak to bude stroj starý už čtvrt století,“ podotkl Míka.

Čeští stíhači drží 24hodinovou pohotovost pro případ narušení vzdušného prostoru, ale nejčastěji startují k dopravním letounům, které přestanou komunikovat s řízením letového provozu.

Kromě toho ale také vyrážejí na mise. Působili na Islandu a letos v dubnu poletí už počtvrté pomáhat s hlídáním pobaltských států. Podle Černochové je to důležité zvláště v dnešní době a bezpečnostní krizi na rusko-ukrajinském pomezí. „Tato mise je užitečná a myslím, že bychom v ní měli pokračovat i v dalších letech,“ dodala Černochová.