Hlavní obsah

Ústavní soud doplní Řepková

Aktualizováno

Soudkyně Krajského soudu v Brně Dita Řepková zamíří na Ústavní soud. Senátoři posvětili její nominaci 71 hlasy ze 77. Řepkovou přišel do Senátu podpořit i prezident Petr Pavel. Označil ji za člověka, pro kterého není soudcovská zdrženlivost pouhou frází a která se díky své praxi dokáže na případy dívat i zdola.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Schůze Senátu 20. listopadu 2024

Článek

„Má za sebou 16 let praxe trestní soudkyně, nejprve okresního a poté i krajského soudu. Tam se rozhoduje o nejzávažnější trestné činnosti. Na soudní praxi se dokáže podívat zdola,“ vychválil Řepkovou prezident.

„Po rozhovoru s ní velice rychle zjistíte, že to, o čem mluví, má velice dobře rozmyšlené. Protože to má prožité, u soudu i mimo něj,“ dodal.

Jedním z důvodů, proč Pavel Řepkovou navrhl, je její odbornost v trestním soudnictví. V Ústavním soudu totiž nyní sedí pouze jeden trestní soudce, a to Pavel Šámal.

Pavel: Chci Ústavní soud odvážný, ale ne aktivistický

„Od počátku jsem říkal, že bych chtěl Ústavní soud odvážný, ale ne aktivistický. Potěšilo mě, že doktorka Řepková uvažuje podobně. Soudcovská zdrženlivost pro ni není fráze,“ řekl také prezident senátorům.

Pavlově kandidátce do Ústavního soudu Řepkové shodil vrchní soud většinu zkoumaných rozhodnutí

Domácí

Jeho slova později na plénu potvrdila sama Řepková, která o sobě prohlásila, že není příznivkyní velkých slov a gest. Domnívá se, že Ústavní soud by se měl vrátit ke své podstatě.

„Budou-li vrcholné soudní instituce zdrženlivější ve svých pozicích, tím více budou upevněny jejich pozice a současně budou posíleny pozice soudů první a druhé instance. To by mělo vést k tomu, že lidé přijmou skutečnost, že se jim spravedlnosti dostalo už na prvním stupni a nebudou se jí dožadovat na vyšších instancích,“ poznamenala Řepková.

Řepková se specializuje na trestní právo. Opakovaně se vyslovila pro zrušení spodní hranice trestních sazeb u některých trestných činů. Na jednání senátních výborů se však vyslovila proti legalizaci pěstování konopí, domnívá se, že v mnoha případech se z uživatelů marihuany stávají uživatelé tvrdších drog. Rozlišit by se však podle ní měly tresty za obchodování s marihuanou a za obchodování s kokainem či pervitinem.

Kritiku ustála

Soudkyně čelila v uplynulých týdnech kritice za to, že jí Vrchní soud v Olomouci zrušil nebo změnil 19 z 31 přezkoumaných rozhodnutí. Jak předseda Vrchního soudu Václav Čapka posléze doplnil, 11 z 19 rozhodnutí Vrchního soudu pak byla napadena dovoláním k Nejvyššímu soudu. Všechna dovolání byla Nejvyšším soudem odmítnuta, v jedné věci Nejvyšší soud částečně zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ve výroku o propadnutí části majetku. Pět rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci poté bylo napadeno ústavní stížností, všechny ale Ústavní soud odmítl.

Řepková v týmu ústavních soudců nahradí Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období skončí v úterý 10. prosince.

Pro soudkyni není Ústavní soud neznámý terén, v letech 2002 až 2008 tam působila jako asistentka tehdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. V dubnu 2008 byla jmenována soudkyní, působila nejprve v Městském soudu v Brně a aktuálně je u brněnského krajského soudu.

Pavel už ve své funkci obměnil patnáctihlavý Ústavní soud ze dvou třetin. Řepková byla jeho 11. nominací. V červnu se stali novými soudci Ústavního soudu právník a sociolog Jiří Přibáň a soudce Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu.

Ve svém funkčním období bude muset Pavel navrhnout ještě další dva nové ústavní soudce. Ústavnímu soudci Jaromíru Jirsovi končí funkční období v říjnu 2025, Josefu Fialovi pak v prosinci příštího roku.

Oběť není u soudu jen zdroj důkazů, upozornil ÚS

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám