Článek
"Nedvojsmyslně jsem řekl, že považuji další setrvání ve funkci předsedy ÚV za bezpředmětné. Sdělil jsem také, že termín doručení výpovědi mandátní smlouvy přizpůsobím doporučení příslušného stranického orgánu," sdělil Grebeníček.
Tím orgánem je ústřední výbor strany, který se sejde 1. října. Do té doby nebude Grebeníček hovořit s médii.
"Skutečností je, že jsem byl dlouhodobě kritický k výkonnosti spolupracovníků, funkcionářů ÚV a poslanců strany. Nebo v dalších případech k odklonu některých od programové orientace strany a k jejich neochotě respektovat přijímané závěry a ctít pravidla vnitrostranické demokracie," sdělil v prohlášení Grebeníček.
Nástupce
Ústřední výbor by v případě odchodu Grebeníčka musel někoho pověřit řízením KSČM. Za případného nástupce by se mohl považovat místopředseda Sněmovny a KSČM Vojtěch Filip. "Když už jsem kandidoval (na VI. sjezdu prohrál s Grebeníčkem ve 2. kole), tak bych minimálně měl zase kandidovat," řekl již v neděli na dotaz Práva.
Avšak ani Filip - alespoň podle jednoho z jeho spolupracovníků - není moc nadchnut představou, že by vzal nejvyšší stranickou funkci už nyní. Filip by údajně raději bral nejvyšší stranickou funkci s mandátem od sjezdu, než aby řídil KSČM jen s pověřením. "Úplně mu vyhovuje vysoká funkce ve Sněmovně, ale ta na druhou stranu s parlamentními volbami může také skončit," míní zdroj Práva.
Že by ale Filip byl ze současného vedení zřejmě jediným přijatelným kandidátem, je nasnadě: Václav Exner reprezentuje konzervativní křídlo, Jiří Dolejš je naopak vyhlášeným rebelem, Karla Klimšu téměř nikdo nezná a František Toman takové ambice nemá.
"Je to od Grebeníčka vydírání. Rok od sjezdu se nic podstatného nezměnilo. Předseda předpokládá, že mu, byť těsná většina, vyjádří podporu a on ji přijme jen za předpokladu, že se zbaví jemu nepohodlných lidí," varoval v neděli jeden ze zákonodárců KSČM.
Stejně jako on i ostatní oslovení chtěli zůstat v anonymitě. "Nedivte se, sestavují se volební kandidátky," byl jejich nejsilnější argument.
Nabídka i Kováčikovi?
"Kdyby to s odchodem myslel Grebeníček upřímně a šlo mu o KSČM, tak si přece měl svolat nejužší vedení a zástupce krajů ihned poté, co mluvil o možném odchodu. A to se nestalo. Je to tedy od něj jen hra, jak si posílit svou pozici," míní další zákonodárce.
Zároveň dodal, že předseda možná během léta čekal, že se to ve straně "rozkřikne" a že mu budou přicházet dopisy od organizací na podporu, ale nic takového se nestalo. "Přepočítal se a to se mu může také vymstít," dodal.
Další zase připustil, že Grebeníček se těžko vyrovnává s výpady proti své osobě od spolustraníků v médiích. "Užil už si toho dost od politických rivalů, tak proč má snášet kritiku od svých. Chápu ho, že už chce odejít. Třeba to fakt straně pomůže, jsme docela rozhádaní, ale předseda nemá na to sjednocovat stranu. Nechce si navenek nikoho rozházet," poznamenal.
Do hry by mohl prý vstoupit šéf poslanecké frakce Pavel Kováčik. Ten s Grebeníčkem patřil do vyjednávacího týmu v době jarní vládní krize a podle velmi dobře informovaného zdroje ho už jednou, a to nedávno, předseda oslovil s otázkou, zda se nechce stát korunním princem. A Kováčik dostal čas na rozmyšlenou. Ten v neděli odmítl cokoli komentovat.
Miroslav Grebeníček
- Miroslav Grebeníček se narodil 21. března 1947 ve Starém Městě do rodiny vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka.
- Absolvoval na Pedagogické a Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pedagogické činnosti se věnoval pouze v letech 1986-1987.
- Členem komunistické strany se stal ve svých osmadvaceti letech. Jako poslanec působil ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění ČSSR od začátku roku 1990 a postupně se propracoval přes prvního místopředsedu federální rady Komunistické strany Česko-Slovenska, přes předsedu rady Federace KSČM a Strany demokratické levice (1992-1993) k postu předsedy KSČM v roce 1993. Předsedou byl opětovně zvolen 1999.
- V současné době působí i v několika výborech Sněmovny (volební, organizační, pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu).
- Je ženatý a má dvě dcery a syna.
Zdroj: ČTK