Článek
Nominanta prezidenta Miloše Zemana přišel do Senátu hájit hradní kancléř Vratislav Mynář. Jeho zvolení do křesla ústavního soudce by podle něj bylo velkým přínosem. Senátory jeho slova ale nepřesvědčila, debata se naopak krátce stočila ke kritice jeho osoby i Miloše Zemana.
Senátoři Václav Láska (Senátor 21) nebo Jiří Dienstbier (ČSSD) upozorňovali i na to, že Gerlocha hájí právě Mynář, který se podle nich prokazatelně pokoušel ovlivňovat soudce v živých kauzách.
„Je naprosto nesporné a naprosto zjevné, že ze strany pana kancléře docházelo k pokusu ovlivňování soudců v živých kauzách, to si myslím, že je naprosto zjevné,“ řekl Dienstbier.
Gerlochovi pak senátoři vyčítali jeho minulost. „Byl kandidátem vstupu do komunistické strany a pak 15 let od roku 1975 až do roku 1990 byl členem strany, která porušovala lidská práva a svobody i principy plurality, kdy si uzurpovala vedoucí úlohu ve státě a společnosti,“ prohlásil senátor za lidovce Zdeněk Papušek, jehož klub Gerlocha nakonec nepodpořil, ale členové měli volné hlasování.
To si podle slov předsedy klubu Miloše Vystrčila nechala i ODS.
„Měli jsme s panem profesorem setkání, které nám umožnilo se seznámit s některými názory na ústavu. Vnímám ho jako velmi dobrého znalce české ústavy a ústavního práva, ale zaznamenal jsem lehce rezervovaný přistup senátorů k pevnosti jeho osobnosti i k jeho nezávislosti,“ řekl Vystrčil.
ANO: Gerloch je odborník
Naopak pro hlasovali senátoři z klubu ANO. „Je dostatečně kvalifikovanou osobou k tomu, aby tuto pozici zastával. Je renomovaným odborníkem v oblasti ústavního práva a má dostatečnou praxi,“ hájila jeho nominaci předsedkyně senátorů za ANO Zdeňka Hamousová.
Soc. dem. se neshodla. „Zvítězila averze vůči navrhovateli. Zajímá mě, zdali se Senát rozhodne neakceptovat žádného kandidáta tohoto prezidenta. A co pak bude s ústavními žádostmi,“ ptal senátor za ČSSD Miroslav Antl.
Jasno měli naopak už před hlasováním senátorři z řad Starostů, TOP 09 i klubu Senátor 21.
„Ústavní soud potřebuje osobnosti s mimořádným morálním kreditem, které budou odolné vůči politickým tlakům i jiným svodům. Z toho důvodu mě netěší, že nám pan prezident navrhl kandidáta, který začátkem 70. let, tedy v době tuhé normalizace, vstoupil do komunistické strany. Navíc pan Gerloch informaci o svém členství v KSČ neuváděl, ani když minulý rok kandidoval do Senátu, zřejmě tušil, že by mu to příliš nepomohlo. Takového kandidáta opravdu podpořit nemohu,“ uvedl své důvody senátor za TOP 09 Tomáš Czernin.
Na nominaci Aleše Gerlocha se předem neshodly ani senátní výbory. Ústavně-právní výbor minulý týden doporučil horní komoře nominaci schválit, výbor pro lidská práva ji odmítl.
U Ústavního soudu v únoru skončil soudce Jan Musil.